OSVČ často sledují jen měsíční zálohu: Jak odvody mohou snížit důchod
Živnostník si na rozdíl od zaměstnance musí sociální pojištění hlídat sám. A právě částka, kterou během podnikání odvádí, může mít za několik desítek let výrazný vliv na jeho penzi. Kdo dlouhodobě platí pouze povinné minimum, musí počítat s tím, že jeho budoucí důchod může být citelně nižší než u člověka s podobnými příjmy v zaměstnání.
Sledovat v Google Zprávách
Systém přitom není na první pohled úplně jednoduchý. OSVČ musí řešit, zda podniká na hlavní, nebo vedlejší činnost, hlídat zálohy, každoročně odevzdávat přehled příjmů a výdajů a kontrolovat, zda jsou všechny platby správně evidované. Česká správa sociálního zabezpečení proto letos vydala také nového průvodce, který má hlavně začínajícím podnikatelům pomoci se v povinnostech zorientovat. Počet OSVČ navíc roste, na konci loňského roku jich bylo více než 1,17 milionu.
Nestačí sledovat jen částku, která odchází z účtu
Pro budoucí důchod je podstatné především důchodové pojištění. U člověka, který podniká na hlavní činnost, je účast na něm povinná. Výše pojistného se odvíjí od takzvaného vyměřovacího základu. Nejnižší roční vyměřovací základ odpovídá 55 procentům daňového základu OSVČ a samotná sazba pojistného činí 29,2 procenta.
Právě tady vzniká jeden z hlavních rozdílů proti zaměstnancům. Živnostník může mít poměrně vysoké tržby, po odečtení nákladů nebo výdajového paušálu ale může být jeho daňový a následně i vyměřovací základ výrazně nižší. Do výpočtu budoucí penze se proto nepromítá jednoduše to, kolik peněz člověk během podnikání skutečně utržil.
V roce 2026 navíc pravidla prošla změnou. Od července se minimální záloha u hlavní činnosti snížila z původních 5720 na 5005 korun měsíčně. Nové minimum vychází z vyměřovacího základu odpovídajícího 35 procentům průměrné mzdy. Podnikatelé, kteří v první polovině roku odváděli vyšší minimum, mohou za splnění podmínek požádat o vrácení rozdílu, případně se jim přeplatek zohlední při následujícím zúčtování.
Nižší odvody sice znamenají okamžitou úsporu, z dlouhodobého hlediska ale stojí za pozornost i druhá strana mince. Výše důchodu se totiž odvíjí mimo jiné od příjmů, respektive vyměřovacích základů evidovaných během ekonomicky aktivního života. Dlouhé roky placení nízkého pojistného se tak mohou projevit i na výsledné penzi.
U vedlejší činnosti může být pojistné nulové
Jiná pravidla platí pro lidi, kteří podnikají pouze vedle zaměstnání, při studiu, pobírání důchodu nebo z dalších zákonem uznaných důvodů. U vedlejší činnosti není důchodové pojištění automaticky povinné bez ohledu na výši zisku.
Pro rok 2026 je rozhodná částka daňového základu stanovena na 117 521 korun za celý rok. Pokud OSVČ stanovenou hranici nepřekročí a nepřihlásí se k pojištění dobrovolně, pojistné z vedlejší činnosti platit nemusí. Hranice se zároveň snižuje za měsíce, ve kterých člověk vedlejší činnost nevykonával.
To může být finančně výhodné, má to však i důchodovou stránku. ČSSZ upozorňuje, že doba samostatné výdělečné činnosti, za kterou nebylo zaplaceno důchodové pojištění a nevznikla účast na pojištění z jiného důvodu, se do potřebné doby pojištění pro důchod nezapočítá.
Zároveň ale platí, že OSVČ s vedlejší činností se proto může k důchodovému pojištění přihlásit i dobrovolně. Minimální měsíční záloha v takovém případě v roce 2026 činí 1574 korun.
Jednou za čas se vyplatí zkontrolovat evidenci
Podnikatel by neměl spoléhat pouze na to, že má nastavený trvalý příkaz. ČSSZ doporučuje kontrolovat i skutečnou evidenci plateb. Na jejím ePortálu lze vidět měsíční předpisy záloh, jejich úhrady i celkový přehled zaplacených částek za současný a předchozí rok.
V tomto ohledu je potřeba uvést, že důležitý je také každoroční přehled o příjmech a výdajích. Ten musí zpravidla podat i OSVČ, která skončila ve ztrátě nebo měla nulové příjmy. Právě z údajů v přehledu se následně určuje pojistné a výše dalších záloh. Pokud má podnikatel datovou schránku zpřístupněnou ze zákona, komunikuje s ČSSZ elektronicky.
