Děti si chodí k rodičům pro peníze. Důchod ale není bezedná peněženka
Pomoc dětem a vnoučatům může přinášet radost. Pokud vám po ní ale nezbývá na vlastní výdaje, je na místě zvážit, zda si ji skutečně můžete dovolit.
Sledovat v Google Zprávách
Někdy jde jen o pár stokorun před výplatou, jindy o větší částku na nájem, opravu auta nebo vybavení domácnosti. Rodiče a prarodiče často pomáhají rádi. Chtějí dětem ulevit v těžším období, dopřát vnoučatům výlet či kroužek a být rodině oporou.
Potíž nastává ve chvíli, kdy se z jednorázové pomoci stane pravidelná položka rodinného rozpočtu. Dospělé děti přitom nemusí jednat ze sobectví. Mohou samy řešit potíže a netušit, že rodiče kvůli penězům, které jim dali, odkládají návštěvu u zubaře, šetří na vytápění nebo sahají do úspor.
Důchod má v první řadě pokrýt vaše výdaje
Než rodině finančně pomůžete, podívejte se na vlastní rozpočet. Z důchodu je potřeba zaplatit bydlení, energie, potraviny, dopravu, telefon, léky, zdravotní pomůcky i další běžné výdaje. Patří sem také věci, které zpříjemňují život: oběd s kamarádkou, kniha, malý výlet, divadlo nebo dárek pro vnouče.
Po zaplacení těchto výdajů by měly zbýt peníze i na nečekané situace. Teprve pak je jasné, kolik si můžete dovolit dát rodině. Jestli můžete přispět jen za cenu, že omezíte vlastní výdaje nebo si sáhnete do rezervy, nejde už o peníze navíc. Pomoc rodině pak může být nad vaše možnosti.
Když kvůli pomoci šetříte na sobě
Začíná to často nenápadně. Nový kabát ještě vydrží, návštěva u zubaře počká, doma se trochu méně topí a plánovaný výlet se zruší. Pokud kvůli pomoci rodině odkládáte lékaře, saháte do rezervy nebo vám nezbývá na jídlo, léky a další nutné výdaje, je na místě pomoc omezit nebo ji tentokrát neposkytnout.
Říct ne bývá těžké, zvlášť když dospělé děti splácejí hypotéku nebo vnoučata potřebují věci do školy. Bydlení, léky, opravy i běžný chod vaší domácnosti se ale musí zaplatit také.
Dárky pro vnoučata nejsou povinnost
Je přirozené, že prarodiče chtějí vnoučatům udělat radost. Někdy jim proto koupí dražší dárek, zaplatí školu v přírodě nebo přispějí na kroužek, aby vnouče o něco nepřišlo. Nemusíte ale financovat každé přání ani nahrazovat výdaje, které rodiče právě nemohou pokrýt a dárek by nikdy neměl zatížit váš rozpočet.
Vnoučatům lze být nablízku i bez velkých výdajů, třeba při společném pečení, výletu, pravidelné návštěvě nebo pomoci s úkoly. Někdy je nejtěžší říct otevřeně, že tentokrát peníze dát nemůžete. Jasná odpověď ale neznamená, že rodině odmítáte pomoci úplně.
Přehled: Nejvyšší a nejnižší starobní a invalidní důchody v Česku
Před půjčkou si domluvte podmínky
Dar a půjčka nejsou totéž. U daru je od začátku jasné, že se peníze nevrátí. U půjčky se naopak s jejich vrácením počítá. Pokud očekáváte, že vám rodina peníze vrátí, řekněte to předem a domluvte se na podmínkách jako u běžné půjčky.
Před větší půjčkou si položte jednoduchou otázku: Co se stane, když se mi peníze nevrátí? Jestli by to ohrozilo výdaje na bydlení, léky, jídlo nebo vaši rezervu, je bezpečnější půjčku neposkytnout. Někdy můžete nabídnout menší částku, kterou váš rozpočet skutečně unese. Pokud se rozhodnete půjčit větší sumu, domluvte si předem částku, termín i způsob splácení. Pomoci může stručný zápis do zprávy nebo na papír. Nejde o nedůvěru. Obě strany pak vědí, na čem jsou.
Jak rodině říct „tentokrát ne“
Odmítnout žádost o peníze bývá nepříjemné, zvlášť když jde o vlastní dítě. Klidná a jasná odpověď ale nemusí být tvrdá. Pomoci vám mohou například tyto věty:
- „Mrzí mě to, ale tento měsíc na to nemám.“
- „Můžu přispět jen menší částkou, víc už by zasáhlo do mého rozpočtu.“
- „Potřebuji si nechat rezervu na své výdaje.“
- „Tentokrát ti bohužel nepůjčím.“
Nemusíte vysvětlovat každou položku svého rozpočtu ani se dlouze omlouvat. Stačí říct, co je ve vašich možnostech a co už by váš rozpočet příliš zatížilo. Místo peněz můžete nabídnout pohlídání vnoučat nebo praktickou pomoc.
