Jak rozumět vnoučatům: Výrazy mladých a slovníček pro babičky a dědy
Mladí dnes používají výrazy, kterým mnoho prarodičů vůbec nerozumí. Přinášíme přehled nejčastějších slov generace Z i vysvětlení, proč podobný jazyk vůbec vzniká a jak může usnadnit komunikaci s vnoučaty.
Sledovat v Google Zprávách
Když vnuk pronese, že bylo něco „cringe“, kamarád ho „ghostnul“ nebo že večer bude jen „chillovat“, mnoho prarodičů zůstane bezradně stát. Nejde ale o žádný tajný jazyk a mnohdy ani o projev neúcty. Jazyk mladých se vyvíjí stejně jako čeština před desítkami let. Vděčíme za to především sociálním sítím, videím z internetu a cizím jazykům, jako je angličtina.
Každá generace měla vlastní slovník. Zatímco dnešní senioři vyrůstali se slovy jako „flastr, kachle, špitál, benga, štokrle“, dnešní teenageři přebírají výrazy hlavně z internetu, počítačových her a sociálních sítí.
Mladí lidé si prostřednictvím vlastního způsobu vyjadřování vytvářejí identitu a odlišují se od starších generací. Některé nové výrazy, například „boomer“, mohou někdy na starší generaci působit nepříjemně nebo nesmyslně. Přesto jde o běžnou součást vývoje jazyka.
Proč dnešní mladí mluví úplně jinak
Velká část současného slangu vzniká na platformách jako TikTok, Facebook, Instagram, YouTube nebo Discord. Výrazy se během několika dnů rozšíří po celém světě a často se vůbec nepřekládají. Čeština je jednoduše přizpůsobí vlastní gramatice. Proto dnes vznikají slova jako ghostnout, flexit nebo scrollovat. Základ zůstává anglický, ale koncovky jsou české.
Přejímání cizích slov není v češtině novinkou. Internetová jazyková příručka Ústavu pro jazyk český uvádí, že přejatá slova se postupně přizpůsobují českému pravopisu, výslovnosti i tvarosloví podle toho, jak moc v jazyce zdomácní. Dnešní anglicismy tak navazují na dlouhodobý vývoj češtiny.
Slovníček, který se může hodit každému prarodiči
Některé výrazy se objevují mezi mladými opakovaně a vyplatí se je znát.
- Cringe – něco trapného nebo nepříjemného
- Chill – odpočívat, být v klidu
- Ghostnout – náhle přestat s někým komunikovat bez vysvětlení
- Flexit – chlubit se, vytahovat se, machrovat
- Random – náhodný, nahodilý nebo namátkový
- POV – pohled nebo situace z určité perspektivy
- Brainrot – absurdní, rychlý a nenáročný digitální obsah
- Delulu – označení pro nerealistické očekávání, člověk žijící ve vlastním vysněném světě, idealizování reality
- Six-seven – je mem a slang bez pevného významu, hodnotí něco průměrného a obyčejného
Nejde jen o slovíčka. Důležitější je zájem
Mnoho prarodičů má obavu, že mladým už nerozumí. Ve skutečnosti ale většině vnoučat vůbec nevadí, když babička nebo děda nezná každý nový výraz. Spíše to berou jako plus. Psychologové dlouhodobě upozorňují, že mezigenerační vztahy stojí především na zájmu o společné povídání.
Pokud se senior zeptá, co dané slovo znamená, většina mladých jeho zvědavost ocení. Může to být dokonce příležitost k rozhovoru. Naopak předstírání znalostí nebo používání moderního slangu za každou cenu často působí nepřirozeně. Mladí lidé většinou poznají, že daný výraz používá někdo mimo kontext.
„Čeština je stále více prošpikována anglicismy. „Mládež potřebuje svůj vyjadřovací kód. Je pro ně vítané, aby jim ostatní nerozuměli, podobně jako jiné generace. Bojovat proti anglicismům by bylo marné a ztěžovalo by to komunikaci,“ uvádí jazykovědkyně Michaela Lišková na webu iRozhlas.cz.
I babičky měly svůj vlastní slang
Možná to dnes zní překvapivě, ale podobné debaty vedly i předchozí generace. Slova, která dnes považujeme za běžná, byla před desítkami let považována za nespisovná nebo příliš moderní. Čeština se neustále vyvíjí a společně s ní i slovní zásoba.
To, že vnuci a vnučky používají jiná slova než jejich prarodiče, není známkou horší komunikace, ale přirozenou součástí vývoje jazyka. Pokud se podaří porozumět alespoň několika nejčastějším výrazům, může být společná konverzace jednodušší. A někdy stačí jediné: nebát se říct „A co to vlastně znamená?“
