Po šedesátce není nutné stíhat všechno. Pomalejší tempo může být výhoda, ne selhání
Stárnutí je přirozenou součástí života a nikdo z nás se mu nevyhne. Přibývající vrásky, první šediny, bolesti kloubů nebo úbytek sil: to všechno jsou známky toho, že naše tělo i mysl procházejí proměnou. Někdo stárnutí přijímá s klidem a grácií, pro jiného může být velmi citlivým a náročným tématem.
Sledovat v Google Zprávách
S přibývajícími roky však není důvod propadat panice, že mládí a fyzická výkonnost jsou nenávratně pryč. Lidé, kteří už oslavili šedesátku, naopak vstupují do životní etapy, v níž se do popředí dostávají hodnoty, jako jsou životní zkušenosti, nadhled a moudrost.
Klidnější tempo prospívá tělu i duši
S rostoucím věkem dochází v lidském organismu k přirozeným změnám. Tělo pozvolna ztrácí část svalové hmoty, může klesat fyzická zdatnost nebo se zhoršovat koordinace či přesnost pohybů. Mozek zpracovává informace pomaleji a zároveň se mohou zhoršovat některé smysly.
Tyto změny ovlivňují celkovou fyzickou i psychickou výkonnost. Ačkoliv věk dostihne každého, průběh i rychlost stárnutí jsou u každého člověka individuální. V každém případě není nutné snažit se věk obelstít, naopak může prospět, když člověk zvolní.
Mezi klíčové přínosy pomalejšího tempa patří:
- při klidnějším tempu dochází k uvolnění svalového napětí, snížení krevního tlaku, zmírnění stresu a u některých lidí i posílení imunitního systému,
- méně stresu přispívá k hlubšímu spánku, během něhož organismus lépe obnovuje své síly,
- zklidnění a zpomalení umožňuje snáze zpracovat emoce a lépe čelit náročným situacím,
- větší prostor pro rozvahu vede k efektivnějšímu řešení problémů,
- pomalejší životní styl nabízí čas na kvalitnější komunikaci,
- při pomalejším tempu se člověk může více soustředit na to, co je pro něj důležité.
Starší zaměstnanci jako přínos, ne jako přítěž
U zaměstnanců vyššího věku se zaměstnavatelé často obávají pomalejšího pracovního tempa, horší schopnosti přizpůsobit se nebo zhoršeného zdravotního stavu. Zaměstnavatelé by si však měli uvědomit, o jaké hodnoty přicházejí, pokud zkušenější pracovníky odmítají.
Udržet stejné pracovní tempo jako v mladším věku nemusí být pro lidi v předdůchodovém věku vždy snadné. Případné pomalejší tempo však často vyvažují vyšší spolehlivost i kvalita odvedené práce. Zkušení pracovníci se obvykle nerozhodují unáhleně, ale dokážou v klidu zvážit možná rizika i příležitosti.
Starší lidé obvykle nemají ve zvyku často střídat zaměstnání a v pracovním kolektivu mohou pozitivně podpořit mezilidské vztahy. Bývají oporou svým kolegům a v náročnějších situacích jim dokážou poradit.
Výhodou mnoha pracovníků vyššího věku může být i větší časová flexibilita. Často už nemají tolik rodinných povinností, a proto někteří mohou být ochotnější pracovat o víkendech nebo v časech, které jsou pro ostatní méně vyhovující.
Pomalejší tempo není hendikep
Je důležité si uvědomit, že pomalejší tempo není vždy známkou stárnutí. Významnou roli hrají také temperament a povaha člověka.
Někteří lidé jsou přirozeně rozvážnější a potřebují více času na rozhodování a vykonávání činností. Pomalejší tempo přitom často vyvažují precizností a pečlivostí. Není proto důvod vnímat ho jako hendikep.
V každém případě by člověk měl přistupovat ke stárnutí tak, jak je mu to přirozené. Není dobře se nutit ani do přehnaného tempa, ani nezbytně zpomalovat, pokud mu to zdraví umožňuje.
