Důchodci se vysmáli příplatku od 80 let: Ve 120 nám dejte rovnou 100 tisíc, rýpnul si Miloš
Vyšší důchod ve vysokém věku může znít jako pomoc. Jenže reakce lidí ukazují, že samotná částka nestačí. Mnozí se ptají, jestli taková podpora přijde včas a zda pomůže těm, kteří mají penzi nízkou už dnes.
Sledovat v Google Zprávách
Připravovaná změna počítá s věkovým navyšováním důchodů od 80 let. Ve věku 80, 85, 90 a 95 let má senior dostat vždy 500 korun měsíčně navíc. Po dosažení 100 let má jít o 1000 korun. Dnes se důchod zvyšuje až v 85 letech o 1000 korun a ve 100 letech o další 2000 korun.
Kdo se vysokého věku dožije?
V diskuzi pod tímto článkem na portálu České důchody se kolem věkového bonusu objevila hlavně ironie. Řada lidí neřešila jen to, zda je částka dost vysoká. Ptali se, kolika seniorům reálně pomůže.
„A po dosažení 200 let dostanou k důchodu 2000 korun. Ale jen jednorázově,“ komentoval návrh Lad Osvald.
Podobně ironicky reagoval Miloš Hořica: „A ve 120 letech jim dáme navíc 100 tisíc měsíčně.“
Uživatel Troch Pepa vzal návrh osobněji: „Tak to je bomba. Ta pětistovka mi určitě pomůže, jestli se toho vůbec dožiju. To si dělají srandu.“
V domovech seniorů může být dopad jiný
Věkové zvýšení má jednu výhodu. Dostávat se má automaticky při dosažení daného věku. Člověk tedy nebude muset podávat žádost. Návrh také posouvá část podpory dříve než dnešní pravidla, protože první zvýšení má přijít už v 80 letech, ne až v 85 letech.
Přesto část lidí pochybuje, zda jde o změnu, která seniorům skutečně změní život. Jan Osička popsal zkušenost z domova pro seniory: „Matka je momentálně dočasně v menším domově pro seniory a už úplně vidím ten jásot těch lidí tam z výrazného navýšení důchodu ve věku 100 let. Drtivá většina z těch cca 25 klientů je mentálně již na úrovni malého dítěte, asi osm jsou absolutní ležáci, samostatný a plně orientovaný tam není téměř nikdo.“
Jeho komentář je tvrdý, ale míří na praktickou stránku. Peníze navíc ve velmi vysokém věku mohou pomoci s náklady na péči. Nemusí ale přinést pocit větší samostatnosti člověku, který už je odkázaný na pomoc okolí.
Obavy se týkají i valorizace
Vedle věkového příplatku se řeší také pravidelné valorizace. Vláda chce změnit vzorec tak, aby se kromě růstu cen započítávala polovina růstu reálných mezd. Nyní se započítává třetina. Štědřejší pravidlo má začít od ledna 2028, ale větší rozdíl se může projevit až později.
Zbyněk Volf v diskuzi připomněl rozdíl mezi běžnou inflací a takzvanou důchodcovskou inflací: „Problém je s inflací obecně a důchodcovskou inflací. Ta druhá je nyní menší a důchody se budou valorizovat míň. Vláda měla vrátit dřívější praxi, že se valorizovalo podle inflace, která byla vyšší.“
Někteří se bojí drahých slibů
Ne všechny reakce ale mířily k tomu, že stát má přidávat víc. Pavel H použil příklad drahých politických slibů: „Pana Juchelku by mohlo ještě napadnout dávat 13. a 14. důchod na přilepšenou. Vždyť v Řecku to také měli, tedy před tím, než vyhlásili bankrot.“
Taková poznámka ukazuje opačnou obavu. Někteří lidé se bojí, že snaha přilepšit seniorům může stát rozpočet příliš mnoho. I tady jde o nedůvěru, jen z druhé strany. Nejde o strach z malého přidání, ale z příliš snadných slibů.
Kalkulačka valorizace důchodů 2027 (k 26. 7. 2026)
Debata se stočila také k lidem, kteří nemají starobní důchod a nemohou si snadno přivydělat. To se týká hlavně invalidních důchodců s vážným zdravotním omezením.
Jaroslav Charvát popsal vlastní situaci: „Tak by mě tedy velice zajímalo, jak vláda pomůže invalidním důchodcům. Mám plný invalidní důchod, jeho hodnota je taková, že přežívám od důchodu k důchodu. Nikdo mě do práce s mým zdravotním stavem nevezme, abych si také mohl přivydělat. Tak jak se vláda opravdu postaví k této skupině lidí?“
Tomáš Hlaváček to shrnul krátce: „Je třeba zvyšovat invalidní důchody. Invalidní důchodci si peníze zaslouží.“
Lidé čekají pomoc dřív než ve vysokém věku
Věkové zvýšení důchodu může být pro nejstarší seniory užitečné. Automatické přidání bez žádosti je praktické a první částka už v 80 letech může některým lidem pomoci. Problém je v očekávání. Pokud člověk řeší nízký důchod v 68 nebo 72 letech, pětistovka v osmdesáti mu dnešní situaci nevyřeší.
Komentáře ukazují, že lidé se bojí dlouhého čekání na pomoc, která přijde pozdě nebo v malé částce. Proto se i opatření zaměřené na nejstarší seniory setkává s ironií.
