Těmto blábolům o důchodu lidé pořád věří. Pravdu zjistí až při žádosti a částka je zaskočí
Výše starobního důchodu se řídí přesnými pravidly, o kterých ale koluje spousta nepřesných představ. Nejčastější omyly se týkají toho, z jakých příjmů se důchod počítá, jaké období se započítává nebo co ovlivňuje výslednou částku.
Sledovat v Google Zprávách
Představy o tom, jak se počítá starobní důchod, se často předávají mezi lidmi dál, i když se pravidla důchodového systému postupně mění. Některé zažité názory proto už neodpovídají současnému způsobu výpočtu. Lidé se například často domnívají, že o výši důchodu rozhodují hlavně poslední roky zaměstnání, poslední výplata nebo čistá mzda. Ve skutečnosti se při stanovení důchodu posuzují příjmy za delší období a další údaje podle stanovených pravidel.
1. mýtus: Starobní důchod se vypočítává z výdělků za posledních deset let zaměstnání před důchodem
Starobní důchod se počítá z příjmů za celé rozhodné období, nikoliv pouze z posledních deseti let před penzí. U důchodů přiznávaných v roce 2026 se zohledňují příjmy (vyměřovací základy) z let 1986 až 2025.
Příjmy před rokem 1986 už samotnou výši důchodu neurčují. Z tohoto období se zohledňuje pouze získaná doba důchodového pojištění, nikoliv tehdejší výdělky. Změny příjmů v posledních letech pracovní kariéry proto obvykle ovlivní výslednou penzi jen omezeně. Vyšší i nižší příjmy v posledních letech před odchodem do důchodu ovlivní výslednou penzi zpravidla jen omezeně, protože se hodnotí celé rozhodné období.
2. mýtus: Výpočet starobního důchodu se provádí z čisté mzdy
Výpočet důchodu vychází z hrubých příjmů, nikoliv z čisté mzdy vyplacené zaměstnanci na účet. U zaměstnanců se používá hrubá mzda, u osob samostatně výdělečně činných roční vyměřovací základ. Historické příjmy od roku 1986 se nejprve upravují pomocí koeficientů mzdového nárůstu. Poté se na ně použijí redukční hranice stanovené pro výpočet důchodu.
Čistá výplata proto neslouží jako podklad pro stanovení penze. Porovnání poslední mzdy s budoucím důchodem neodpovídá pravidlům důchodového pojištění.
3. mýtus: Minimální výše důchodu je stejná jako minimální mzda
Minimální důchod a minimální mzda spolu přímo nesouvisejí. Každá částka se stanovuje podle jiných pravidel a výše důchodu se od minimální mzdy neodvozuje. Minimální starobní důchod se skládá ze základní výměry a procentní výměry. Základní výměra činí 10 % průměrné mzdy. Od roku 2026 činí minimální procentní výměra starobního důchodu rovněž 10 % průměrné mzdy. Nejnižší starobní důchod při splnění podmínek nároku na starobní důchod v roce 2026 činí 9 800 Kč měsíčně.
Člověk s nízkými příjmy během pracovního života proto nemá automaticky nárok na důchod ve výši minimální mzdy. Výsledná částka se odvíjí od získané doby důchodového pojištění a příjmů, které se do výpočtu započítávají.
4. mýtus: Vyloučená doba je období, které se pro výši důchodu nezapočítá
Vyloučená doba chrání výpočet důchodu před snížením průměrného výdělku v obdobích bez příjmu. Neznamená, že se toto období úplně vyřadí z evidence. Mezi vyloučené doby patří například pracovní neschopnost nebo péče o dítě do 4 let věku. Tyto dny se odečítají od celkového počtu dnů rozhodného období od roku 1986. Díky tomu nemoc nebo péče o dítě nesnižují průměr výdělků z odpracovaných let. Výpočet díky tomu neznevýhodňuje období, kdy pojištěnec zpravidla neměl výdělek.
Přesnou výši budoucí penze lze ověřit podle údajů evidovaných Českou správou sociálního zabezpečení. Pro orientační výpočet slouží také oficiální důchodové kalkulačky ČSSZ, které pracují s aktuálními pravidly.
