Ministr Juchelka chce zlepšit duševní zdraví pečovatelů: Virtuální brýle nám nestačí, vzkazují mu
Ministerstvo práce a sociálních věcí představilo deklaraci, podle které chce podpořit duševní zdraví lidí pracujících v sociálních službách a zdravotnictví. Součástí plánu je také využití virtuální reality při zvládání stresu a při prevenci vyhoření. Pod facebookovým příspěvkem ministerstva ale zaznívají kritické reakce pracovníků z praxe.
Sledovat v Google Zprávách
Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka společně se zástupci odborů, zaměstnavatelů i profesních organizací podepsal deklaraci na podporu duševního zdraví ve zdravotnictví a sociálních službách. Mezi signatáře patří například Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR a Lékařský odborový klub. Cílem deklarace je hledat konkrétní kroky, které mají pomoci stabilizovat personál, zlepšit pracovní podmínky a podpořit duševní zdraví pracovníků v těchto profesích.
Součástí spolupráce bude také projekt využívající virtuální realitu. Ta má pomoci například při zvládání stresu, prevenci vyhoření a snižování psychosociálních rizik. Ministerstvo práce a sociálních věcí plánuje tento projekt financovat prostřednictvím evropských prostředků z operačního programu Zaměstnanost plus.
Juchelka: Je potřeba se o sociální pracovníky starat
Resort zdůrazňuje, že virtuální realita nemá nahradit systémová opatření, ale doplnit je. Ministr Aleš Juchelka uvedl, že může pomoci například při zvládání stresu, prevenci vyhoření nebo podpoře psychické odolnosti pracovníků ve zdravotnictví a sociálních službách.
Iniciativa ministerstva přichází v době, kdy zdravotnictví a sociální služby dlouhodobě řeší problémy s personálním zajištěním a vysokou pracovní zátěží. Práce v těchto oblastech patří k psychicky i fyzicky nejnáročnějším profesím. Ti, kteří v nich působí, přicházejí denně do kontaktu s náročnými životními situacemi, potýkají se s vysokou emoční zátěží a často pracují pod silným tlakem.
„Pokud chceme, aby zdravotnictví a sociální služby fungovaly kvalitně i v budoucnu, musíme se starat také o lidi, kteří tuto péči zajišťují,“ uvedl na to konto Juchelka.
Situaci dále komplikuje nedostatek personálu a vysoké nároky na pracovníky ve zdravotnictví a sociálních službách. Nedostatek lidí v oboru může zvyšovat zatížení ostatních kolegů. Právě dlouhodobá personální situace a psychická náročnost těchto profesí patří mezi důvody, proč se téma podpory duševního zdraví dostalo do popředí.
Kritici: Nasadíme si brýle a co klienti?
Přestože ministerstvo prezentuje projekt jako jeden z nástrojů podpory pracovníků, v diskusi pod facebookovým příspěvkem resortu se objevovala řada kritických reakcí právě od pracovníků z praxe. Nejčastěji upozorňovali, že podle jejich zkušeností nespočívá hlavní problém v nedostatku podpůrných technologií, ale především v nedostatku zaměstnanců, nízkém finančním ohodnocení a vysoké pracovní zátěži.
Nejčastěji se v diskusi objevovala kritika nedostatku personálu, nízkého odměňování a obava, že samotná technologie každodenní problémy nevyřeší.
„Personální stabilizaci v sociálních službách nelze zajistit především prostřednictvím preventivních programů nebo moderních technologií, pokud nebude současně řešena její nejzásadnější příčina – dlouhodobě neodpovídající finanční ohodnocení pracovníků,“ uvedla pod příspěvkem na Facebooku například uživatelka Hana.
„Jsme dvě na směně a obě si nasadíme brýle a co klienti? Ti se asi postarají sami o sebe. Největší problém je nedostatek lidí. Přidejte nám na platu, více dovolené a dřívější odchod do důchodu,“ doplnila ji Jana.
Podobně reagovali i další diskutující. Opakovaně zmiňovali dlouhodobý nedostatek zaměstnanců, nízké mzdy nebo narůstající administrativu, která je odvádí od přímé péče o klienty. „Posilte personál. Snižte počet klientů na jednoho pracovníka ve směně. Změňte systém vykazování. Bující administrativa a byrokracie dávno neodpovídají realitě běžné směny. Méně papírů. Více lidí. Více času pro klienty,“ přisadil si uživatel Dave.
„Duševní pohodu pracovníků napříč sociálními službami zajistí předvídatelné, udržitelné a dostatečné financování, díky kterému služby budou moci pracovníky adekvátně odměnit, dopřát potřebný odpočinek a benefity,“ navrhla Veronika.
Ministerstvo chce posílit stabilitu oboru
Deklarace na podporu duševního zdraví ve zdravotnictví a sociálních službách má vytvořit rámec pro dlouhodobou spolupráci státu, zaměstnavatelů a profesních organizací při podpoře duševního zdraví pracovníků ve zmíněných oborech. Virtuální realita má být pouze jedním z opatření v rámci této spolupráce, která počítá také se sdílením dobré praxe a spoluprací se sociálními partnery.
Sám ministr Juchelka uznává, že se nejedná o nástroj, který by měl personální problémy vyřešit. „Virtuální realita samozřejmě není samospasitelným řešením. Může ale být moderním nástrojem například při zvládání stresu, prevenci vyhoření nebo podpoře psychické odolnosti zaměstnanců. A právě podobné inovativní přístupy chceme do budoucna více podporovat,“ uvedl.
