Byt plný krámů není maličkost: Hromadění věcí ničí zdraví i vztahy
Domácnosti mohou obsahovat předměty, které dlouhodobě zabírají prostor a ztěžují každodenní fungování. Přečtěte si tipy, jak vytvořit vzdušnější, bezpečnější a přehlednější bydlení bez stresu a pocitu úzkosti.
Sledovat v Google Zprávách
Staré spotřebiče, oblečení, dokumenty i věci „pro jistotu“. V mnoha domácnostech seniorů se postupně hromadí předměty, které zbytečně zabírají prostor. Důvodem nebývá lenost ani nepořádek, ale často životní zkušenost, opatrnost nebo citová vazba.
Hromadění věcí v domácnostech starších lidí může vznikat z více příčin. Podle odborníků na psychologii stárnutí jde často o kombinaci praktických i emočních faktorů. Mezi nejčastější důvody patří:
- snaha „mít vše do zásoby“, která vychází z dřívějších životních zkušeností,
- citová vazba k předmětům (vzpomínky, dárky, rodinné věci),
- postupné ubývání energie na třídění a úklid,
- obava, že se věc může ještě někdy hodit.
Nutkání shromažďovat věci u některých jedinců přechází v takzvané patologické shromažďování. „Patologické shromažďování je definováno jako získávání a neschopnost vyřazení neužitečných věcí, třebaže se ostatním zdá, že nemají žádnou hodnotu,“ uvádí MUDr. Miroslava Khollová z psychiatrické léčebny Bohnice.
Definice kompulzivního shromažďování podle Frosta a Hartla (1996) zahrnuje tyto charakteristiky:
- Člověk hromadí majetek, který je neužitečný nebo má omezenou hodnotu.
- Prostory, ve kterých člověk bydlí, jsou zaplněny tak, že ho omezují v pohybu.
- Člověk trpí úzkostmi a zhoršeným fungováním kvůli nutkavému shromažďování.
Staré spotřebiče, oblečení i letáky
V běžných domácnostech seniorů se opakují podobné skupiny předmětů. Nejde o nic neobvyklého, často jsou to věci zcela funkční, jen už nejsou využívané. Jedná se například o:
- nefunkční nebo staré spotřebiče, které „by se mohly ještě opravit“,
- duplicitní nádobí, například několik sad hrnců nebo talířů,
- oblečení, které se nenosí, ale zůstává „pro případ“,
- staré dokumenty a papíry, které už nemají praktickou hodnotu,
- reklamní letáky, návody a krabice od výrobků.
Jak ale postupovat při vyklízení, tak aby to v člověku nevyvolalo úzkost? Zásadní chybou bývá snaha „vyklidit byt naráz“.
Osvědčený přístup obvykle zahrnuje:
- začít malými kroky (jedna zásuvka, jedna skříň),
- zapojit seniora do rozhodování,
- respektovat emocionální vazbu k věcem,
- nevytvářet tlak ani pocit ztráty kontroly.
Psycholog Jaroslav Vacek z Kliniky adiktologie 1. lékařské fakulty UK v Praze uvedl pro Wave Rozhlas, že pokud by člověk, který si věci hromadí, o ně přišel, „může to v něm vyvolávat nepříjemné pocity a úzkosti“. Proto je vhodné, aby třídění probíhalo formou společné aktivity, ne formou nátlakového „vyklízení cizího prostoru“.
Pomoci může také lepší organizace úložných prostor. Pokud má každá věc své místo, domácnost působí přehledněji a zároveň se v ní snáze orientuje. Pravidelné třídění menšího množství věcí bývá mnohem efektivnější než jednorázové rozsáhlé vyklízení.
Přehlednější prostor může snížit riziko zakopnutí, pádu nebo ztíženého pohybu po bytě, což je u seniorů jedním z klíčových faktorů samotného bydlení.
Kdy už může jít o zdravotní riziko
V některých případech už nejde jen o běžné hromadění věcí, ale o situaci, která může ovlivnit zdraví. Varovným signálem jsou například zúžené průchody mezi nábytkem, nemožnost používat některé místnosti, nahromaděné předměty v blízkosti zdrojů tepla a zhoršená hygiena prostoru.
Nadměrné shromažďování věcí může u starších lidí vést k řadě vážných komplikací. Přeplněný a neuspořádaný domov zvyšuje pravděpodobnost nehod, zejména pádů, které mohou mít pro seniory závažné zdravotní následky. Překážky v podobě nahromaděných předmětů ztěžují bezpečný pohyb po domácnosti a mohou způsobit úrazy, zlomeniny a v konečném důsledku omezení soběstačnosti.
Problém se neprojevuje pouze ve fyzické oblasti, ale ovlivňuje také sociální kontakty. Kvůli nepořádku mohou být narušeny vztahy s blízkými.
Cílem přitom není byt zcela vyprázdnit ani zbavit seniora věcí, na kterých mu záleží. Smyslem je vytvořit prostředí, ve kterém se bude pohodlně pohybovat a které mu usnadní každodenní život.
