Onkolog Tomáš Büchler o příznacích rakoviny: Strach z diagnózy nezabrání nádoru, aby rostl

Rakovina se ve vyšším věku objevuje častěji a její první příznaky mohou působit dost nenápadně. Ať už jde o únavu, hubnutí nebo krev ve stolici, je dobré zpozornět a situaci řešit. „Rakovina, která se najde pozdě, dává daleko méně možností,“ říká v rozhovoru pro České důchody lékař prof. MUDr. Tomáš Büchler a popisuje typické příznaky.

Rakovina patří mezi nejčastější onemocnění vyššího věku a mnoho lidí si první příznaky vysvětluje jako běžnou součást stárnutí. Lékaři ale upozorňují, že právě včasné rozpoznávání potíží může výrazně ovlivnit úspěšnost léčby i celkovou kvalitu života.

Na co si dát po šedesátce pozor, které změny nepodceňovat a proč se nebát preventivních vyšetření? Vše popisuje v rozhovoru pro České důchody onkolog prof. MUDr. Tomáš Büchler, Ph.D., který působí na 2. lékařské fakultě Univerzity Karlovy na onkologické klinice Fakultní nemocnice v Motole.

Liší se průběh onkologických onemocnění u lidí nad 60 let oproti mladším ročníkům? Jsou některé nádory v tomto věku méně agresivní?

Především 60 let je pro nás stále mladší věk. Podle doporučení evropských odborných organizací začíná seniorský věk až v 70 letech.

Věk průběh onemocnění ovlivňuje, a to v obou směrech. Na jedné straně některé nádory – například určité typy karcinomu prostaty nebo štítné žlázy – mívají u starších pacientů skutečně pomalejší biologický průběh. Na druhé straně imunitní systém seniora již nefunguje s takovou silou jako v mládí, takže tělo samo o sobě hůře rozpoznává a likviduje abnormální buňky. K tomu přistupují přidružená onemocnění, například diabetes, kardiovaskulární choroby nebo snížená funkce ledvin, která mohou komplikovat jak diagnostiku, tak léčbu.

Po šedesátce je důležitá hlavně prevence

Které typy nádorových onemocnění se v kategorii 60+ vyskytují nejčastěji a na co by se měli muži a ženy v tomto věku zaměřit?

Incidence naprosté většiny nádorů s věkem roste. U mužů dominují karcinom prostaty, kolorektální karcinom (rakovina tlustého střeva a konečníku) a karcinom plic. U žen jsou to karcinom prsu, kolorektální karcinom a karcinom děložního tělíska. Obě pohlaví by si měla hlídat kůži, zejména kvůli melanomu.

Varovným znamením je například nová bulka v prsu, krvácení, například gynekologické, nebo příměs krve ve stolici či moči. A také ztráta váhy, dlouhotrvající kašel nebo chrapot či nevysvětlená ztráta váhy. Muži i ženy by měli dbát na účast ve screeningových programech a na zdravou životosprávu.

Jak se dá rozlišit běžnou únavu spojenou s věkem a tu, která signalizuje začátek nemoci?

Věkem podmíněná únava se obvykle zlepší po odpočinku, váže se na konkrétní zátěž a nemá progresivní charakter. Nedochází k jejímu zhoršování v průběhu několika týdnů či několika málo měsíců. Onkologická únava přetrvává i po dostatečném spánku, zhoršuje se bez zjevné příčiny a omezuje běžné denní aktivity, které dříve nečinily žádné potíže.

Co se týče váhy, jako přijímaná hranice platí nechtěný úbytek 5 % tělesné hmotnosti za 6 měsíců nebo více než 10 % za 12 měsíců. Pokud člověk zhubne bez diety a bez zvýšené fyzické aktivity, je to signál, který je třeba vyšetřit.

Varovné příznaky nepřehlížejte

Na co si dát pozor u znamének a pigmentových skvrn, které se ve vyšším věku objevují častěji? Kdy je potřeba hledat dermatologa?

Ve vyšším věku přibývá takzvaných seboroických keratóz – hnědých, mírně vyvýšených skvrn, které ale nejsou zhoubné. Klíčové je umět je odlišit od potenciálně nebezpečných lézí. Řídíme se pravidlem ABCDE:

• Asymetrie (znaménko není souměrné)
• Border – nepravidelný nebo rozmazaný okraj
• Colour – více barev nebo nerovnoměrné zbarvení
• Diameter – průměr větší než 6 mm
• Evolution – jakákoli změna tvaru, barvy, velikosti nebo krvácení

Pokud se nová léze objeví rychle, svědí, krvácí nebo splňuje alespoň jedno z kritérií ABCDE, je návštěva dermatologa nutná bez otálení. Preventivní dermatologická prohlídka jednou ročně je pro seniory, kteří v mládí trávili hodně času na slunci nebo pracovali venku, případně mají hodně znamínek, jistě doporučená.

Jaké změny v rytmu vyprazdňování nebo chuti k jídlu by senior neměl přehlížet?

Varovné jsou tyto příznaky: náhlá, trvalá změna frekvence nebo konzistence stolice trvající déle než 3–4 týdny (střídání průjmu a zácpy nebo nová trvalá zácpa). Také přítomnost krve ve stolici, i jen stopové množství, černá dehtovitá stolice, pocit neúplného vyprázdnění, bolesti v podbřišku a dlouhodobá ztráta chuti k jídlu bez jasné příčiny.

Krev ve stolici se nikdy nesmí automaticky svádět na hemoroidy bez vyšetření. Hemoroidy jsou časté a mohou krvácet. Ale kolorektální karcinom také. Bez kolonoskopie tuto otázku nevyřešíme.

Která bezplatná preventivní vyšetření jsou pro lidi nad 60 let zásadní a do jakého věku má smysl na ně chodit?

V České republice jsou zavedeny preventivní onkologické screeningové programy hrazené z veřejného zdravotního pojištění. U některých programů je stanovena cílová věková skupina. U jiných není horní věková hranice omezena. Další postup se řídí i celkovým zdravotním stavem a individuálním rizikem pacienta.

• Kolorektální karcinom – muži i ženy ve věku 45–74 let: test na okultní krvácení do stolice 1× za 2 roky, nebo screeningová kolonoskopie 1× za 10 let.
• Karcinom prsu – mamografický screening pro ženy od 45 let každé 2 roky. Horní věková hranice není v programu stanovena.
• Karcinom děložního hrdla – každoroční preventivní gynekologická prohlídka se screeningovou cytologií pro ženy od 15 let. U žen ve věku 35, 45 a 55 let je hrazeno vyšetření na papilomaviry (HPV DNA).
• Karcinom prostaty – od ledna 2024 probíhá program časného záchytu karcinomu prostaty pro muže ve věku 50–69 let, založený na vyšetření PSA a vyšetření podle výsledku.
• Karcinom plic – program časného záchytu je určen pro kuřáky ve věku 55–74 let. Vyšetřením je nízkodávkové CT plic/hrudníku (LDCT).

Má i po 60 letech stále smysl provádět samovyšetření prsu či varlat? Na co konkrétně se zaměřit?

Samovyšetření není náhradou za odborné vyšetření. Člověk zná nejlépe své tělo. V současnosti je k samovyšetřování spíše vlažný postoj odborných společností.

Prsa se vyšetřují přibližně ve stejnou dobu každý měsíc (u žen po menopauze například první den v měsíci), vsedě i vleže, kruhovými pohyby od bradavky směrem ven. Všímat si nových bulek, změny tvaru nebo velikosti prsu, vtažení kůže nebo bradavky, výtoku z bradavky nebo zarudnutí.

Varlata se vyšetřují po teplé koupeli nebo sprše, kdy je kůže uvolněná. Každé varle se jemně prohmatá mezi palcem a ukazováčkem. Hledat je třeba tuhé uzlíky, asymetrii nebo bolestivost. Nicméně nádory varlete jsou nad 60 let málo časté.

Jak dlouho by měl senior tolerovat neustupující kašel, chrapot nebo bolest, než se vydá k lékaři?

Ne déle než tři týdny. Kašel nebo chrapot trvající přes tři týdny bez zjevné infekční příčiny je klasickým varovným signálem, který může ukazovat na nádor plic, hrtanu nebo průdušnice. Tři týdny jsou dostatečně dlouhou dobou na to, aby odezněla přechodná virová infekce.

Strach z diagnózy může zdržet léčbu

Co byste vzkázal seniorům, kteří mají z rakoviny takový strach, že raději k lékařům nejdou?

Tento strach je pochopitelný. Rakovina je častá, a i v příznivých případech výrazně změní člověku život. Strach z diagnózy však nezabrání nádoru, aby rostl. Zabrání jedině tomu, abychom ho zachytili včas. Rakovina, která se najde v prvním stadiu, je u naprosté většiny typů vyléčitelná nebo dlouhodobě zvladatelná. Rakovina, která se najde pozdě, dává daleko méně možností.

Je věk 60+ nebo 70+ v dnešní době překážkou pro moderní biologickou léčbu či náročnější operace?

Věk jako takový dnes v onkologii rozhodně není automatickou překážkou. Moderní medicína se přesunula k individuálnímu posuzování celkového zdravotního stavu, funkční zdatnosti a kvality života. Rozhodující není datum narození, ale celkový stav pacienta, přidružené nemoci a podobně. Důležité je i sociální zázemí – osamělí lidé mají horší prognózu nádorových chorob.

Má smysl měnit životní styl po šedesátce? Může to reálně snížit riziko vzniku nádoru?

Určitě ano. Přestat kouřit má smysl v jakémkoli věku. Riziko rakoviny plic začíná klesat již v prvních letech po zanechání kouření. Pravidelná fyzická aktivita (stačí i chůze) prokazatelně snižuje riziko kolorektálního karcinomu, karcinomu prsu a endometria. Omezení alkoholu, konzumace zeleniny a ovoce, vyhýbání se zpracovaným masům a udržování zdravé tělesné hmotnosti jsou dalšími faktory, které ovlivňují onkologické riziko po celý život.

Samozřejmě, ani zdravý životní styl nezaručí, že nádor nevznikne. Ale statisticky snižuje pravděpodobnost a zlepšuje výsledky léčby v případě, že k onemocnění dojde.

Jak mohou blízcí nejlépe podpořit seniora v prevenci, aniž by ho strašili nebo do něčeho nutili?

Rodina hraje naprosto klíčovou roli. I zde platí, že empatie je mnohem vhodnější než nátlak. Pro seniora je mnohem lepší, když jej rodina podporuje ve snaze o zdravý životní styl a také ho třeba doprovází na lékařské prohlídky, včetně screeningu. Cenná je pomoc s praktickými věcmi – objednáním, dopravou, sepsáním otázek pro lékaře.