Důchod jde v roce 2026 zvýšit i mimo valorizaci. Kdo jedná pozdě, může zbytečně přijít o peníze

Důchod je možné zvýšit i po přiznání, ale ne vždy automaticky a ne za každých okolností. Některé možnosti důchodci často přehlížejí, přitom mohou rozhodnout o tom, kolik peněz jim bude chodit každý měsíc. V roce 2026 se proto vyplatí vědět, kdy má smysl jednat a co si předem pohlídat.

Valorizace není jediná cesta, jak si zvýšit starobní důchod. V roce 2026 dál platí i jiné možnosti. Záleží hlavně na tom, jestli ještě pracujete, kdy o důchod požádáte a zda máte u ČSSZ správně evidované všechny doby pojištění.

Od ledna 2026 se průměrný starobní důchod zvýšil o 668 korun na 21 839 korun měsíčně. Tím ale možnosti nekončí. Pokud chcete mít penzi vyšší i mimo lednové navýšení, nejvíc záleží na správném načasování a na tom, zda vám v evidenci nic nechybí.

Nejvíc pomůže odložit odchod do důchodu

Největší rozdíl obvykle přinese situace, kdy už máte na starobní důchod nárok, ale ještě si ho nezačnete vyplácet a dál pracujete. V takovém případě se procentní výměra důchodu zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů práce.

Takové rozhodnutí může budoucí důchod zvýšit znatelněji, než si lidé často myslí. Pokud odchod odložíte o delší dobu, rozdíl se pak promítne do každé měsíční splátky natrvalo.

Jiná situace nastává před vznikem nároku na důchod. Za každý celý rok pojištění, který se započítá do dne vzniku nároku, náleží u důchodů přiznaných v roce 2026 procentní výměra ve výši 1,495 % výpočtového základu. I proto může další práce před odchodem do penze budoucí důchod zvýšit.

Vyplatí se hlídat i přesné datum. U zvýšení za práci po vzniku nároku se počítají devadesátidenní úseky. Když práci ukončíte těsně před jejich dokončením, o část zvýšení přijdete. ČSSZ proto doporučuje ověřit si termín předem, třeba přes důchodovou kalkulačku nebo na správě sociálního zabezpečení.

Po přiznání důchodu je možností méně

Jestli už starobní důchod pobíráte v plné výši a dál pracujete, samotná penze se od roku 2025 automaticky nezvyšuje. Místo dřívějšího navyšování mají pracující důchodci slevu na důchodovém pojištění ve výši 6,5 % z vyměřovacího základu. U zaměstnanců se to projeví ve vyšší čisté mzdě, u OSVČ v nižším odvodu v přehledu. Samotný důchod tím ale vyšší není.

Pokud chcete zvýšit přímo důchod, po jeho přiznání zůstávají dvě cesty. První možností je požádat o zastavení výplaty starobního důchodu a dál pracovat. Když po zastavení výplaty dál vykonáváte výdělečnou činnost, procentní výměra se zvyšuje o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů práce.

Druhou možností je nechat si vyplácet jen polovinu důchodu. V takovém případě se procentní výměra zvýší o 1,5 % výpočtového základu za každých 180 kalendářních dnů práce. Tahle varianta ale nesedí každému, protože po určitou dobu dostáváte na účet méně peněz.

Nyní se ale chystá zásadní změna. Podle vládního návrhu zákona by se měl vyplácený důchod pracujícím seniorům zvyšovat automaticky i bez zastavení výplaty. Navržené zvýšení činí 1,5 % z vyplácené procentní výměry za 365 dnů práce. Sleva 6,5 % na pojistném má přitom zůstat zachována.

Slabý důchod často sráží chyby v evidenci

Nízká penze nemusí být jen důsledkem nízkých výdělků. Část lidí má problém i v tom, že jim v evidenci chybí některé doby pojištění nebo starší příjmy. A právě to může výsledný důchod zbytečně srazit.

Pokud chcete mít jistotu, vyplatí se zkontrolovat osobní evidenci u ČSSZ. Přes Moje konto, Informativní důchodovou aplikaci nebo informativní výpis konta si můžete ověřit, co úřad eviduje a co naopak chybí.

Chybějící dobu lze doložit různými doklady. Pomůže hlavně evidenční list důchodového pojištění, ale i pracovní smlouva, zápočtový list, mzdový list, výplatní páska nebo potvrzení školy. Čím dřív chybu odhalíte, tím snáz se řeší.

Ne každá mezera navíc automaticky znamená nižší důchod. Pokud se starý výdělek nepodaří dohledat, může se dané období při výpočtu hodnotit jako vyloučená doba. Ta pak nerozmělňuje průměrný příjem pro výpočet penze.