Důchody čeká velký obrat. Seniorům má vláda přidat, lidé před penzí se bojí

Vláda slibuje od roku 2027 změny v důchodech, jenže lidé řeší víc než jen přidání seniorům. V debatách se vracejí obavy o peníze, spravedlnost mezi generacemi i nejistotu těch, kteří mají důchod teprve před sebou.

Vláda Andreje Babiše plánuje od roku 2027 změny v důchodech. V debatách pod články na portálu České důchody se ale ukazuje, že lidé neřeší jen přidání seniorům, ale i peníze, spravedlnost mezi generacemi a nejistotu těch, kteří mají důchod teprve před sebou.

Vládní plán v důchodové oblasti má zatím dvě hlavní části. První míří na dnešní seniory. Druhá na lidi, kteří do důchodu teprve půjdou. Podle programového prohlášení vlády a legislativního plánu se teď nejčastěji mluví o těchto změnách:

• vyšší zápočet růstu reálné mzdy při řádné valorizaci důchodů
• věkové zvyšování důchodů od 80 let po každých pěti letech
• výraznější zvýšení důchodu pro lidi, kteří pracují i po přiznání důchodu
• zastropování důchodového věku na 65 letech
• úpravy pro pracovníky v náročných profesích

Změny pro dnešní seniory mají už jasnější obrysy a vláda je zařadila do plánu legislativních prací. U budoucích důchodců ale zůstává řada věcí otevřená, třeba kolem stropu 65 let a dalších úprav pro lidi před penzí zatím stále chybí pevný harmonogram.

Lidé řeší otázku: kdo to zaplatí?

V diskusi pod článkem na portálu České důchody, který shrnoval plánované změny pro seniory i budoucí důchodce, se často vracela jedna otázka. Lidé řešili, zda jsou chystané úpravy vůbec dlouhodobě udržitelné a kde na ně stát vezme peníze.

„Za pár let bude více uživatelů než přispěvatelů. Fiala něco začal a mělo se postupně pokračovat v úpravách, aby se aspoň nějak udržely,“ napsal Libor Stražický.

Petr Marják to pod článkem shrnul takto: „Nelíbí se mi, že více myslí na ty, co už pobírají důchody desítky let, a nemyslí na ty, co jsou v systému pojištění mnohem déle přes 45 let a do důchodů to mají za pět let. Je to nefér krátit je za předčasný odchod, a ještě potrestat dalším krácením valorizace do doby řádného důchodu.“ 

Pochybnosti o tom, odkud se mají peníze vzít, vyjádřil i Jiří Růžička. „Jediná jednoduchá otázka: kde na to vezmou peníze? Respektive komu je vezmou? Aby mohli vyplácet takové důchody armádě Husákových dětí, které teď půjdou do důchodu, musí ty peníze někde vzít. A kde je vezmou, když do pracovního procesu naopak nastupuje nejslabší generace?“ 

Určitý odstup do debaty přidal Pavel Polášek: „Věk odchodu do důchodu a další podobné změny se budou týkat až dnešních čtyřicátníků. Do té doby se tady protočí ještě minimálně pět různých vlád a vše se nakonec změní.“ 

Iva Durinová pak připomněla širší souvislost, která se v debatách vrací opakovaně. „Každá vláda něco slibovala, včetně této. Ale pokud se nezmění systém dostupnějšího bydlení pro mladé, nebudou si pořizovat děti, protože s touto drahotou to je pro ně finanční provaz. A tím pádem je logické, že na důchody není a nebude, jelikož na ně nemá kdo vydělávat,“ napsala čtenářka.

Velká nejistota u lidí před důchodem

Další debata se rozjela pod článkem na portálu České důchody, který rozebíral schválený plán změn od roku 2027 a to, co chce vláda přidat hlavně dnešním seniorům. Tam zazníval i názor, že kabinet soustředí pozornost víc na lidi, kteří už důchod pobírají, než na ty, kteří mají za sebou desítky let práce a do penze teprve míří.

Eva Obstová napsala: „Jsem také důchodce, mám tak akorát. Ale tyto jejich nápady, kdoví jestli splnitelné, nepovažuji za normální. Jedině to rozzuří ty, kteří nemají důchodce v lásce. A hlavně, v delším časovém horizontu, to poškodí další generace.“

Podobně reagoval i František Weiskopf: „Jako výdělečně činný 75letý důchodce se ptám. Odkud na to mé přilepšení chcete vzít? Byl bych rád, kdyby bylo na důchody za 5 let. Byl bych rád, kdyby potom bylo na důchody i pro mé děti a vnuky.“

Z reakcí je vidět, že část seniorů nevítá chystané změny bez výhrad. Naopak i mezi důchodci zaznívá obava, že krátkodobé přidání může v budoucnu vytvořit ještě větší problém.