Kdo přidal důchodcům nejvíc peněz. Srovnání vlád přináší překvapivé výsledky
Výše penzí je životně důležitý údaj pro skoro tři miliony důchodců v Česku. Vedle reálných dopadů na jejich každodenní bytí má však tento ukazatel i svou politickou rovinu. Patří k hlavním faktorům, jimiž vlády poměřují svou velkorysost vůči občanům. Pojďme se podívat blíže, kdo to s nimi myslel „nejlépe“.
Průměrná výše starobního důchodu činila na konci loňského roku 21 094 korun. Porovnáme-li tuto hodnotu s počátkem tisíciletí, jedná se podle dat ČSSZ o třiapůlkrát vyšší částku než v roce 2000. Za tehdejší vlády Miloše Zemana pobírali důchodci 5 920 korun. S každou další vládou pak nominální hodnota rostla, ať už z důvodu inflace, nebo politických rozhodnutí.
Co však zůstalo stejné, jsou šarvátky jednotlivých kabinetů, jejichž vzájemné osočování se z neštědrosti vůči důchodcům se stalo již téměř součástí koloritu.
Naposledy například současná ministryně financí Alena Schillerová v rozhovoru pro České důchody zkritizovala bývalou vládu Petra Fialy za „čtyři roky pokrytectví“ v oblasti důchodů a snížení mimořádné valorizace bylo podle ní „hanebný čin“. Tehdejší ministr Marian Jurečka zase z opozičních lavic tepe své nástupce za to, že před volbami „důchodcům věšeli bulíky na nos… Jakmile ale získali jejich hlasy, ukázala jim paní ministryně dlouhý nos.“
Skutečností je, že nominální hodnota průměrných starobních důchodů nejstrměji rostla právě za první vlády Andreje Babiše (2018 až 2021) a Petra Fialy (2021 až 2025). Pojďme se ale blíže podívat na fakta.
Pozvolný růst až k Sobotkovi
Když se vrátíme do prvních let nového tisíciletí a tehdejších jepičích vlád sociálně-demokratických premiérů, zjistíme, že průměrný starobní důchod se celkem rovnoměrně zvyšoval v rámci standardní, zákonem vymezené valorizace. Tehdy byla ekonomika v poměrně stabilní kondici a nedocházelo k mimořádným navýšením. Ze 6 823 korun při nástupu Vladimíra Špidly do funkce premiéra v červenci 2002 až do září 2006, kdy odcházel z tohoto postu Jiří Paroubek, vzrostly průměrné důchody o 1 353 korun na 8 176 korun.
Následovala etapa pravicových vlád. Za Mirka Topolánka od září 2006 do května 2009 se penze poprvé přehouply nad 10 tisíc korun, konkrétně na 10 013 Kč. Během roční úřednické vlády Jana Fischera vyskočily jen o pár desítek korun. Ani za následujících tří let vlády v čele s Petrem Nečasem nebyl růst nikterak závratný. Ze 10 075 Kč v létě roku 2010 vyskočily důchody jen o 873 korun na 10 948 Kč v létě 2013.
V posledních patnácti letech tak nejnižší valorizace penzí probíhaly zejména v letech 2012 až 2016, tedy za Petra Nečase, Jiřího Rusnoka a Bohuslava Sobotky.
Strmý nárůst za Babiše a Fialy
Zvyšování růstu nabralo na intenzitě od roku 2017, kdy Strakovu akademii poprvé převzal Andrej Babiš. Jeho vláda dvakrát jednorázově navýšila lednovou valorizaci o fixní částku, zvýšila také hodnotu základní výměry důchodů z 9 na 10 %. Také například zvýšila započítávání růstu reálných mezd z jedné třetiny na polovinu. Důchody tak za jeho vlády vzrostly o 3 575 korun – z 11 850 korun v prosinci 2017 na 15 425 korun v prosinci 2021.
V závěru roku 2021 se vlády chopil premiér Petr Fiala, jehož vládu poznamenala vysoká inflace. A tak v letech 2022 až 2023 proběhly hned tři mimořádné valorizace. Rekordní byla ta v červnu 2023, kdy se průměrný důchod zvýšil o více než 1 000 Kč. Výrazně by ji překonala mimořádná valorizace v červnu 2023, která by na základě inflace podle zákona činila v průměru více než 1 700 Kč, ale vláda Petra Fialy ji uměle snížila na méně než polovinu. Tento krok následně posvětil i Ústavní soud.
Petr Fiala předával v prosinci roku 2025 pomyslné klíče od Strakovy akademie zpátky Andreji Babišovi, když průměrný starobní důchod činil 21 094 korun. Za jeho vlády tak stoupnul dokonce o 5 669 korun.
Co bude dál?
Nová vláda Andreje Babiše zatím spíše naznačuje, jakým směrem se vydá. Podle legislativního plánu, který vláda nedávno schválila, se chce ministerstvo práce od ledna opět vrátit k valorizaci o polovinu růstu reálných mezd místo o třetinu, na kterou ji snížila Fialova vláda.
Zůstává však otázkou, nakolik se to v příštích letech odrazí v nominální hodnotě důchodů, neboť se v nejbližší době kvůli vysoké inflaci nepočítá s výrazným růstem reálných mezd. Vláda také počítá s tím, že by se po osmdesátce měl důchodcům každých pět let zvýšit důchod o 500 korun.
