Kdy musí důchodce podat daňové přiznání: Rozhodují další příjmy i výše důchodu

Většina seniorů kvůli samotnému starobnímu důchodu daňové přiznání nepodává. Povinnost vzniká až tehdy, když mají i další příjmy, podnikání, souběh zaměstnání nebo mimořádně vysokou penzi.

Lidé si často myslí, že s důchodem mají daně automaticky vyřešené. Ve skutečnosti rozhoduje hlavně to, odkud v daném roce plynuly peníze. Pokud senior pobíral jen běžný starobní důchod a vešel se do zákonného limitu, finančnímu úřadu nic nepodává.

Zdanitelné příjmy nad 50 000 Kč

Nejčastěji se daňové přiznání řeší ve chvíli, kdy má důchodce kromě penze i další zdanitelné příjmy a jejich roční součet přesáhne 50 tisíc Kč. Může jít o nájem, podnikání, příjmy z kapitálového majetku nebo jiné příjmy, které zákon daní. Samotný důchod se do této hranice nepočítá, pokud zůstává v osvobozené výši.

V praxi jde často o poměrně obyčejnou situaci. Senior pobírá starobní důchod a k tomu pronajímá byt, garáž nebo třeba část domu. Jakmile příjem z nájmu překročí 50 tisíc Kč za rok, přiznání podat musí. Do formuláře pak uvede příjem z nájmu, nikoliv běžný důchod.

Zaměstnání a další příjmy nad 20 000 Kč

Povinnost podat přiznání vzniká i tomu, kdo je v důchodu, chodí do zaměstnání a současně má ještě další příjmy nad 20 tisíc Kč ročně. Může jít o menší podnikání, nájem, kapitálové příjmy nebo jiné zdanitelné příjmy.

Typický příklad vypadá jednoduše. Důchodce pracuje na zkrácený úvazek a k tomu si přivydělá pronájmem garáže nebo drobnou samostatnou činností. Jakmile součet těchto dalších příjmů překročí 20 tisíc Kč, daňové přiznání už musí podat sám.

Souběh více zaměstnání

Jiná situace nastává u důchodců, kteří si přivydělávají u více zaměstnavatelů naráz. Když má důchodce během roku jen jedno zaměstnání, často stačí roční zúčtování daně a samostatné přiznání řešit nemusí. U souběhu více zaměstnání už to bývá jiné.

Pokud měl důchodce ve stejném období dva nebo více zaměstnavatelů a z dalšího příjmu se neodváděla srážková daň, vzniká povinnost podat daňové přiznání. K jeho vyplnění pak potřebuje potvrzení o zdanitelných příjmech od všech zaměstnavatelů, u kterých pracoval.

Podnikání v důchodu

Daňové přiznání se týká i důchodců, kteří podnikají nebo mají jinou samostatnou výdělečnou činnost. Pro daň z příjmů pro ně neplatí zvláštní pravidlo jen proto, že pobírají starobní důchod. Povinnost se posuzuje podle obecných daňových pravidel. Podnikající důchodce navíc po skončení roku zpravidla odevzdává také přehled zdravotní pojišťovně a ČSSZ.

Sleva na poplatníka pro důchodce

Podané daňové přiznání ještě neznamená, že důchodce bude něco doplácet. I senioři si uplatňují základní slevu na poplatníka. Za rok 2025 činí 30 840 Kč.

V přepočtu to znamená, že při daňovém základu do 205 600 Kč může výsledná daň klesnout na nulu. Důchodce tedy může mít povinnost přiznání podat, ale po výpočtu mu žádná daň k úhradě nevyjde.

Velmi vysoký důchod

Samotný důchod se začne řešit až ve chvíli, kdy je opravdu vysoký. Zákon osvobozuje pravidelně vyplácený důchod jen do výše 36násobku minimální mzdy platné k 1. lednu daného roku. Za rok 2025 to znamená 748 800 Kč za rok, tedy 62 400 Kč měsíčně.

Kdo pobírá víc, už nemá osvobozenou celou částku. Suma nad tento limit se považuje za zdanitelný příjem. To je jediný případ, kdy může povinnost vzniknout už kvůli samotné penzi.

Termíny pro rok 2026

Kdo podává daňové přiznání za rok 2025, musí si ohlídat i termín. V papírové podobě je lhůta do 1. dubna 2026. Při elektronickém podání platí termín do 4. května 2026. Přes daňového poradce nebo advokáta lze přiznání podat do 1. července 2026.