Někteří senioři pobírají důchod déle, než sami pracovali. U stoletých Čechů to není výjimka

Ještě před padesáti lety byli století senioři vzácností. Ovšem díky pokroku v medicíně a zdravějšímu životnímu stylu jich v naší populaci rychle přibývá a oslava stých narozenin již není raritou. Zajímavý je jeden statistický detail: stoletým penzistům se mnohdy vyplácí starobní důchod déle, než trvala jejich pracovní kariéra.

Senioři, kteří letos oslavili nebo oslaví 100 let, se narodili v roce 1926 a prožili toho opravdu hodně. Pro statistiku jsou sice jen položkami v tabulkách, ale ve skutečnosti představují živou paměť národa. Pamatují technologický boom 20. a 21. století – od prvního vysílání televize, přes přistání na Měsíci až po internet a umělou inteligenci.

Do zaměstnání dnešní století penzisté nastoupili v druhé polovině 40. let. Než si stihli po skončení druhé světové války užít znovu nabyté svobody, začali budovat novou republiku, tentokrát v komunistickém režimu. Jejich pracovní kariéra se nesla pod ideologickými hesly „Buduj vlast – posílíš mír“ nebo „Sovětský svaz – náš vzor“, která naštěstí vzala za své po roce 1989.

Kdy letos odcházeli do důchodu

Do penze se současní století občané chystali v 80. letech minulého století. Tenkrát byl v platnosti zákon č. 121/1975 Sb. o sociálním zabezpečení, který stanovoval nižší důchodový věk než dnes:

• Pro muže stanovil věk odchodu do důchodu na 60 let.
• U žen to bylo složitější, protože jejich důchodový věk závisel na počtu vychovaných dětí. Bezdětné ženy se důchodu dočkaly ve svých 57 letech. Za každé dítě se pak odpočítával 1 rok dolů, a to až na hranici 53 let. Žena se dvěma dětmi odcházela do penze v 55 letech. Ta, která vychovala pět a více dětí, mohla do důchodu již v 53 letech.

Dobře to ukazují následující příklady:

• Muž s datem narození v roce 1926 šel do důchodu v 60 letech, tedy v roce 1986. Letos je v penzi již 40 let.
• Žena narozená v roce 1926 se třemi dětmi mohla odejít do důchodu ve svých 54 letech. To znamená, v roce 1980. Letos pobírá penzi již 45. rokem.

Jak se vyvíjela výše důchodu

Na starobním důchodu letošních stoletých lidí je krásně vidět, jak se v čase vyvíjela jeho průměrná výše. Z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) a České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) lze vyčíst důležité údaje. Například že v roce 1986 se průměrný starobní důchod pohyboval okolo 1 200 Kčs. Znamená to, že do roku 1989 důchodce z důchodového systému získal cca 55 000 Kčs.

Od počátku 90. let v důsledku inflace byly důchody postupně valorizovány až na částku 21 839 Kč, což je průměrný starobní důchod v roce 2026. Stoletý důchodce tedy celkem vyčerpal z českého důchodového systému částku odhadem 4,1 milionu Kč, a to za předpokladu, že pobíral starobní důchod v průměrné výši po dobu 40 let.

Počet stoletých důchodců

Podle ČSSZ žilo ke konci roku 2025 v České republice 1 142 stoletých a starších důchodců. Z větší části jsou to ženy, které se dožívají vyššího věku. Celkem je žen 998 a mužů 144.

Pojďme se podívat na srovnání krajů s nejvyšším počtem stoletých seniorů. Nejlépe si stojí Praha, kde žije 208 stoletých seniorů. Následuje Jihomoravský kraj se 169 osobami a třetí místo obsadil Středočeský kraj se 106 stoletými osobami.

Na druhé straně z regionálního hlediska jsou kraje s nejmenším počtem lidí ve věku 100 let a výše. Nejhůře je na tom Karlovarský kraj, kde žije jen 22 osob, v těsném závěsu ho následuje Liberecký kraj se 37 stoletými seniory.

Až 12 000 stoletých seniorů

Kvalita zdravotní péče i zdravější životní styl jsou hlavními důvody pro to, že u nás žije tolik stoletých lidí, a jejich počet každým rokem roste. Samozřejmě záleží především na síle jednotlivých ročníků.

Zajímavé to bude zejména u generace Husákových dětí, která se narodila po roce 1970. Jednalo se o silnou populační vlnu v tehdejším Československu, jež byla na vrcholu v roce 1974, kdy na svět přišlo téměř 195 000 dětí.

Český statistický úřad ve své Projekci obyvatelstva České republiky 2023–2100 pracuje s nízkou, střední a vysokou variantou budoucího vývoje. Střední varianta předpokládá, že počet velmi starých lidí bude v dalších desetiletích výrazně růst. Na počátku roku 2070 by podle ní mohlo v Česku žít zhruba 11,9 tisíce osob ve věku 100 a více let.

Pracujících lidí bude podstatně méně než seniorů, což pro systém není dobrou zprávou. V oblasti zdravotní a lékařské péče bude zapotřebí posílit služby pro dlouhodobě nemocné a geriatrii. Je to výzva pro současnou vládu i vlády budoucí, aby stát na gerontologický boom náležitě připravily.

Zdroje: Český statistický úřad, ČSSZ