Vláda plánuje zrušit rezervní účet pro přebytky z důchodového systému

Peníze z přebytků systému důchodového pojištění jsou nyní ukládány na speciální rezervní účet, aby se využily v době, kdy je naopak systém ve ztrátě. Vláda nyní navrhuje zrušení tohoto účtu, protože jeho existenci považuje za překonanou. Důvodem je, že v následujících desetiletích zřejmě bude až na výjimky důchodový systém v minusu.

V roce 2008 tehdejší vláda Mirka Topolánka zřídila speciální účet, kam se mají ukládat přebytky z důchodů. Původní myšlenkou bylo, že tyto naspořené peníze se budou používat na financování budoucí důchodové reformy. Případně by se z těchto „naspořených“ peněz mohly financovat roky, ve kterých naopak výdaje na důchody přesáhnou příjmy.

Nyní se plánuje zrušení tohoto účtu, protože jeho funkce už je neopodstatněná a překonaná. Vláda Andreje Babiše proto navrhuje faktické zrušení tohoto účtu a peníze z účtu převést do státního rozpočtu.

Jde o část návrhu zákona, který řeší státní rozpočet a vláda ho schválila na konci ledna. Nyní návrh zákona zamířil do Poslanecké sněmovny.

„Vzhledem k tomu, že se očekávaná důchodová reforma nerealizovala, a navíc ani neexistovala jasná definice pojmu „důchodová reforma“, se v roce 2017 prostřednictvím pozměňovacího poslaneckého návrhu k novele zákona o důchodovém pojištění vrátil původní účel využití prostředků zvláštního účtu k právní úpravě platné před rokem 2008. V současné době je zřejmé, že myšlenka vedení zvláštního účtu, na kterém by se především kumuloval přebytek hospodaření systému důchodového pojištění, je překonaná,“ stojí v důvodové zprávě.

Vláda: Nemá smysl takový účet držet

Podle vlády je minimální pravděpodobnost, že bude přijata důchodová reforma, která zásadně mění principy stávajícího důchodového systému. A případné budoucí změny budou spočívat spíše jen v parametrických úpravách systému, podobně jako tomu bylo v minulých letech.

S ohledem na demografický vývoj je pravděpodobné, že hospodaření systému bude dlouhodobě vykazovat spíše záporná salda, pokud se pominou „extrémní neočekávané události“. Hlavní zdroj pro plnění tohoto účtu tak v podstatě nebude existovat.

„Je také nutné si uvědomit, že dávky důchodového pojištění jsou mandatorním výdajem státního rozpočtu. Jejich výplata tak musí být zabezpečena vždy i v případě, že vybrané pojistné je nižší než objem prostředků určených na výplatu důchodů, a to z jakéhokoliv disponibilního zdroje,“ uvádí vláda. V tomto ohledu považuje existenci zvláštního účtu pro držení rezervy za neefektivní.

Důchody jsou dlouhodobě ve ztrátě

Důchodový systém by podle aktuálních prognóz mohl být v plusu v roce 2026, a to až o 9 nebo 10 miliard korun. Důvodem jsou úsporné kroky, které v letech 2022 až 2024 prosadila předchozí vláda. Kladné výsledky v řádech nižších miliard korun by systém mohl vykazovat i v dalších nejbližších letech. Prognózy zároveň ukazují, že situace se rychle otočí v okamžiku, kdy začnou do důchodu odcházet silné ročníky Husákových dětí, tedy za necelých 10 let.

Důchodový systém je ve ztrátě dlouhodobě, výjimkou byly pouze roky 2018 a 2019, kdy byly přebytky 18,8 miliardy korun, respektive 16,4 miliardy korun. Od roku 2020 jde kontinuálně o ztrátu, takže i tyto „úspory“ již byly v podstatě vyčerpány. Rekordní ztráta byla v roce 2024 ve výši 50,6 miliardy korun.

Doplňující informace

Co dnes říká zákon o rezervním důchodovém účtu: „Součástí státních finančních aktiv je zvláštní účet rezervy důchodového pojištění, na který ministerstvo za každý rok, ve kterém byly příjmy pojistného na důchodové pojištění včetně příjmů z penále a pokut připadajících na důchodové pojištění vyšší než výdaje na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění, převádí ze státního rozpočtu částku ve výši rozdílu těchto příjmů a výdajů. (…) Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na výdaje na dávky důchodového pojištění a na převody zpět do státního rozpočtu na úhradu záporného rozdílu těchto příjmů a výdajů.“