O důchodu s ministrem: Valorizace 2026, mladší vdovy a důchod po pracovním úrazu

Je tady další díl seriálu O důchodu s ministrem, ve kterém Marian Jurečka odpovídá na vaše dotazy. Tentokrát se čtenáři zajímali o valorizaci důchodů, odchod do předčasného důchodu nebo problematiku lidí pracujících jako OSVČ. Další čtenářka se pak ptala na omezení u vdovských důchodů. Své dotazy můžete ministrovi Jurečkovi poslat i vy.

Dobrý den pane ministře, oznámil jste, že valorizace důchodů v roce 2026 bude až 672 Kč u průměrného důchodu. Mám pocit, že je to dost zkreslující údaj, protože většina lidí na průměrný důchod zdaleka nedosáhne. Kolik lidí má průměrný důchod? Možná pár politiků a úředníků? (Petr Vicherek)

Dobrý den, pane Vicherku, průměrný starobní důchod, bez souběhu ve výplatě s jiným, vdovským nebo vdoveckým, důchodem, v červnu 2025 činil 21 130 Kč. Důchod vyšší, než je uvedená částka, tedy důchod vyšší než průměrný, pobíralo více než 850 tisíc důchodců, což představuje přibližně 48 % všech příjemců takovéhoto důchodu (starobní bez souběhu s jiným důchodem). Nejde o většinu, avšak podíl důchodců s důchodem vyšším než průměrným je velmi blízký jedné polovině.

Vážený pane ministře, od října ukončuji živnost a OSVČ a odcházím do předčasného důchodu. Za leden až září budu mít celkové příjmy asi 540 000 Kč. Vím, že zúčtování příjmů a výdajů probíhá za celý rok, a pokud se překoná rozhodná částka, musí se důchod vracet. To bude pro rok 2025 i můj případ, rozhodná částka bude násobně překonána. Bude mi vyplacen důchod za říjen až prosinec, nebo mám o důchod požádat až od ledna 2026? Jak se to řeší? (František)

Dobrý den, pane Františku, děkuji Vám za dotaz. Oceňuji, že se na důchod připravujete zodpovědně a s předstihem. Máte pravdu, že u předčasného důchodu je třeba sledovat příjmy z výdělečné činnosti – konkrétně u osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) se posuzuje příjem za jednotlivé kalendářní měsíce, nikoli za celý rok. Pokud tedy plánujete ukončit živnost v říjnu, je důležité, aby k tomu došlo nejpozději 30. 9. 2025, jinak by se příjem za říjen považoval za výdělečnou činnost a důchod za měsíc říjen, případně další by nenáležel.

Alternativně můžete zvážit odchod do důchodu od 1. 11. 2025, pokud byste potřeboval ještě získat dny pojištění v říjnu – v takovém případě by bylo vhodné ukončit živnost k 31. 10. 2025.

Pokud byste živnost neukončil před koncem roku 2025 (což ale píšete, že plánujete), pak by bylo smysluplné požádat o důchod až od ledna 2026. V takovém případě byste si mohl pohlídat, aby příjmy v roce 2026 nepřesáhly rozhodnou částku. Navíc by se důchod počítal podle nových přepočítacích koeficientů, které mohou vést k výhodnějšímu výpočtu, a zároveň by bylo pravděpodobně nižší krácení za předčasnost.

Finální rozhodnutí samozřejmě záleží na Vaší osobní situaci – zda potřebujete mít důchod již od října, nebo můžete počkat na výhodnější podmínky od ledna. V každém případě doporučuji vše konzultovat i s příslušnou OSSZ, která Vám může pomoci s konkrétním výpočtem a termíny.

Dobrý den, mrzí mě, že jste nesplnili jeden důležitý bod z programového prohlášení vlády, cituji: „Zavedeme možnost platit 1 % svého důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům.“ Proč jste návrh nepředložili a ani jste nenašli žádnou náhradu? Pravidelně v rozhovorech zmiňujete mezigenerační solidaritu a tohle myšlence přesně odpovídá. Předem děkuji za odpověď. (René Novotný)

Dobrý den, pane Novotný, děkuji Vám za Váš dotaz i za připomenutí závazku z programového prohlášení vlády. Myšlenka mezigenerační solidarity je skutečně důležitá a rezonuje napříč našimi opatřeními.

Je pravda, že návrh na přesměrování části důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům se nakonec nepodařilo uvést do legislativního procesu. Důvodem byla mimo jiné složitost jeho technického a právního provedení v rámci stávajícího důchodového systému. Přesto jsme v oblasti podpory rodin a mezigenerační solidarity dokázali realizovat jiná, velmi přínosná opatření:

• Sdílení vyměřovacího základu mezi rodiči, které umožňuje spravedlivější rozdělení ocenění péče o děti a jeho dopadu na budoucí důchod.
• Rodinný vyměřovací základ, který zohledňuje společné příjmy rodiny při péči o děti a přispívá k větší rovnosti mezi muži a ženami v důchodovém systému.

Tato opatření mají za cíl posílit uznání rodičovské péče a přispět k větší spravedlnosti v důchodovém systému. Myšlenku mezigenerační podpory nadále považuji za důležitou a budu hledat další cesty, jak ji v praxi podpořit.

Vážený pane ministře, dočetl jsem se, že jste o dva roky prodloužili valorizační doplatek při řádné valorizaci. Myslel jsem, že tato nespravedlnost skončí. Já a soused bereme zhruba podobný důchod, ale on má výplatní den o 10 dní později a vždy dostane několik stokorun navíc – za nic. V Poslanecké sněmovně jste říkal, že zrušení ČSSZ nestihla připravit. Chci jen upozornit, že ještě před pár lety žádný doplatek nebyl. Mohli jste ho zrušit stejně rychle, jako byl zaveden, žádné složité technické přípravy nejsou potřeba, zkrátka se doplatek nepošle. Je možné to nějak laicky vysvětlit? Děkuji. (Ing. Jan Teplý)

Vážený pane inženýre, nejprve je třeba uvést, že vyplácení tzv. doplatků valorizace je pouze důsledek jiného opatření, kterým byla úprava způsobu zvyšování důchodů, kdy ke zvýšení dochází od 1. ledna (nikoliv jako dříve od splátky důchodu). Právě skutečnost, že ke zvýšení důchodů docházelo až od jejich splátky v lednu (tj. v různých okamžicích), byla vnímána jako nespravedlivá. To, že se důchody zvýší od 1. ledna v kombinaci s tím, že důchod je vyplácen na tzv. klouzavý měsíc (např. od 12. prosince do 11. ledna), zároveň znamená, že je třeba prosincovou splátku za období po 31. prosinci zvýšit, což se řeší právě doplatkem valorizace.

Skutečnost, že již nebudou muset být doplatky valorizace vypláceny, nepředstavuje opatření rušící doplatky valorizace, ale je opět sekundárním efektem jiného opatření, které spočívá v tom, že se nově budou důchody vyplácet na kalendářní (nikoliv na klouzavý) měsíc. Důchod vyplacený po zvýšení v lednu tak bude příslušný na období od 1. ledna, čímž dojde k jeho zvýšení od 1. ledna v souladu se zákonem a nebude třeba navýšit prosincovou splátku prostřednictvím doplatku valorizace.

Právě přechod z tzv. klouzavého na kalendářní měsíc vyžaduje výraznou úpravu informačního systému ČSSZ, která se ukazuje složitější a vyžadující více času, a to je i důvod, proč budou doplatky valorizace vypláceny delší dobu, než se předpokládalo.

Dobrý den, po sametové revoluci jsem se stal OSVČ a ze zákona mi bylo umožněno neplatit sociální odvody s tím, že pro nárok na starobní důchod v důchodovém věku musím dodržet 30 let jejich placení. Abych to splnil, začal jsem znovu odvádět platby v roce 2008. O dva roky později ale stát bez varování zvýšil povinný počet povinných odvodů o 5 let. Toto rozhodnutí bylo tedy retroaktivní – „měl jste si znovu začít platit už o pět let dříve“. Já jsem se ale choval podle zákona. Nabídl jsem sociálnímu odboru, že si těch pět let zpětně doplatím, ale to mi nebylo umožněno. Do důchodu mám tedy jít místo v roce 2021, kdy jsem dosáhl důchodového věku, až 31. 12. 2026. V téměř šedesáti devíti letech. Pět let byť minimálního důchodu společně s odvody a podstatným zvýšením, kterého bych ještě v roce 2021 dosáhl, by mi stát tedy měl uhradit. Příslušný odbor se mnou bohužel už rok a půl nekomunikuje. Co mám dělat? Děkuji za odpověď. (Tonda Navrátil)

Vážený pane Navrátile, z Vámi uvedených informací lze usuzovat, že jste pravděpodobně vykonával tzv. svobodné povolání – například jako umělec nebo sportovec. Právě tyto profese měly v období od roku 1989 do konce roku 2008 možnost dobrovolné účasti na důchodovém pojištění. Pokud se osoba v této kategorii přihlásila k důchodovému pojištění u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení a za dané období pojistné skutečně uhradila, je jí tato doba započtena pro účely důchodového pojištění.

Od roku 1996 se za přihlášení k důchodovému pojištění považovalo prohlášení o soustavném výkonu umělecké činnosti. Pokud takové prohlášení nebylo učiněno, nelze osobu zpětně považovat za účastnou důchodového pojištění, a to ani dodatečnou úhradou pojistného.

Jak sám uvádíte, nárok na starobní důchod může vzniknout i při kratší době pojištění – konkrétně při získání 15 let, za které bylo zaplaceno pojistné, nebo 20 let včetně náhradních dob pojištění.

Od 1. ledna 2025 však došlo ke změně, která by mohla být řešením Vaší situace. Nově není nutné čekat 5 let od dosažení důchodového věku, ale nárok na tzv. odložený starobní důchod vzniká při splnění podmínek ve věku o 2 roky vyšším, než je důchodový věk muže stejného data narození. Pro osoby, které tuto mírnější podmínku splnily již před 1. 1. 2025, vzniká nárok na odložený starobní důchod právě k tomuto datu. Doporučuji Vám tedy, abyste si o odložený starobní důchod znovu požádal.

Dobrý den, pane ministře Jurečko. Chtěla bych se zeptat, jak je to s důchody po pracovních úrazech. Nikdo mi není schopen říct, z čeho a jak mi vypočítají důchod, když jsem po úraze páteře z práce. Nyní jako bývalá expedientka uzenin, jsem si načetla, že budu mít rentu, kterou mi prý rozhoduje stát. Takže s důchodem a rentou mám skoro minimální mzdu, ačkoliv úraz nebyl z mé viny. Našetřit si nemám z čeho a pojišťovna říká, že takto to mají ze zákona. A o pracovních úrazech se nepíše. Nikdy jsem žádný jiný úraz neměla, až na drobnosti. Snažím se žít život pozitivně, ale spoustu lidí to ničí. Ta nejistota a co bude dál. Nemít manžela, tak bych to finančně nezvládla. Neměl by stát pamatovat i na tyto lidi? (Jana Kolařová)

Vážená paní Kolařová, na úvod mi dovolte říci, že pro vznik povinnosti zaměstnavatele nahradit zaměstnanci škodu nebo nemajetkovou újmu související s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání platí zásady vyplývající ze zákoníku práce. Jedním z druhů škody, kterou je zaměstnavatel povinen nahradit, je náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti. Aby vznikl zaměstnanci nárok na tuto náhradu, musí existovat škodná událost (pracovní úraz nebo nemoc z povolání), dále pak škoda spočívající ve ztrátě na výdělku, a příčinná souvislost mezi škodnou událostí a vznikem škody.

Do konce roku 1988 nebyla výplata náhrady za ztrátu na výdělku věkově omezena. Od 1. 1. 1989 byla výplata omezena, a to věkem 65 let. Aktuálně platí, že náhrada za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti přísluší zaměstnanci nejdéle do konce kalendářního měsíce, v němž dovršil věk 65 let nebo důchodový věk, je-li důchodový věk vyšší než 65 let, anebo do data přiznání starobního důchodu z důchodového pojištění.

K problematice zápočtu náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti, která přísluší zaměstnanci v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání do vyměřovacího základu, lze uvést, že:

• samotné pobírání náhrady za ztrátu na výdělku (pokud pojištěnec souběžně nevykonává výdělečnou činnost zakládající účast na důchodovém pojištění) nezakládá účast na důchodovém pojištění (nezapočítává se do celkové doby pojištění),
• do vyměřovacího základu pojištěnce za dobu po 31. 12. 1995 se pro účely stanovení ročního vyměřovacího základu zahrnuje i náhrada za ztrátu na výdělku, ačkoliv se z ní neodvádí pojistné,
• pokud osoba pobírá náhradu za ztrátu na výdělku souběžně s invalidním důchodem, je důchodově pojištěna, jen pokud jde o invalidní důchod pro invaliditu III. stupně (pobírání invalidního důchodu pro invaliditu I. nebo II. stupně účast na pojištění nezakládá).

Dobrý den, pane ministře, mám dotaz ohledně vdovského důchodu. Ovdověla jsem ve 42 letech, teď mi je 71 let. Manžel byl v plném invalidním důchodu. Já jsem po něm brala vypočítanou částku jeden rok. Myslela jsem si, že až půjdu do starobního důchodu, budu po něm brát vdovský důchod. Ale neberu, nemám nárok. Proč ženy, kterým manžel zemře ve vyšším věku, vdovský důchod berou, mají na něj nárok, a kdo ovdoví mladý, na něj nárok nemá? Když se žije ve dvou, je to mnohem snazší, ale když je člověk sám, je to náročné. Důchod beru 17 059 Kč a to díky 1 000 Kč na dvě vychované děti. Myslím, že to není spravedlivé, že některé ženy vdovský důchod berou, a ty co ovdověly mladé, neberou nic. Proč to tak je? Předem děkuji za odpověď. (Michková)

Vážená paní Michková, chápu, že otázka vdovského důchodu je pro Vás osobně velmi důležitá a že se Vám současné nastavení může jevit jako nespravedlivé.

Váš manžel zemřel pravděpodobně v roce 1996, tedy v době, kdy již platil zákon o důchodovém pojištění. Tento zákon stanovil, že vdovský důchod náleží po dobu jednoho roku od úmrtí manžela, a po této době mohl být vyplácen i nadále, pokud vdova splňovala alespoň některou z podmínek pro trvání nároku – nejčastěji se jednalo o péči o nezaopatřené dítě, plnou invaliditu nebo dosažení věku 55 let, případně důchodového věku, pokud byl nižší.

Pokud žádná z těchto podmínek nebyla splněna ke dni zániku předchozího nároku, případně nejpozději do pěti let po uplynutí jednoho roku od úmrtí manžela, nárok na vdovský důchod zanikl. A protože zákon neumožňoval jeho obnovení po delší době, ani po dosažení důchodového věku se nárok automaticky neobnovil.

Rozumím, že z pohledu osob, které ovdověly v mladším věku a dnes se nacházejí ve vyšším věku, může být srovnání s vdovami, které ovdověly později, vnímáno jako nespravedlivé. Pravdou ale je, že v době Vašeho ovdovění byla věková podmínka pro trvalý nárok na vdovský důchod mírnější – postačovalo dosažení věku 55 let. V současnosti je tato hranice navázána na důchodový věk, který se postupně zvyšuje, a tím se podmínky pro trvalý nárok zpřísnily.

Ministr Marian Jurečka bude na vaše dotazy k důchodům odpovídat i v příštím díle. Můžete nám je zasílat na adresu [email protected]. Do předmětu zprávy napište „O důchodu s ministrem“. Vybereme nejčastější a nejzajímavější dotazy a ministr na ně odpoví v některém z dalších dílů. Dotazů nám chodí opravdu hodně, takže může trvat delší dobu, než se k nim dostaneme. Předchozí díly seriálu si můžete zobrazit tady.