Doba pobírání důchodu roste. Část lidí je v důchodu déle, než kolik za život odpracovali
Délka dožití v Česku se prodlužuje a lidé tak tráví v důchodu stále delší dobu. Zatímco muži pobírají důchod v průměru méně než 20 let, ženy překonávají 28 let. Vzhledem k tomu, že dříve byl důchodový věk nižší než 60 let, už dnes máme v Česku tisíce lidí, u kterých délka důchodu překonala dobu ekonomické aktivity.

V posledních 20 letech kontinuálně roste délka pobírání starobního důchodu, a to přesto, že se současně zvyšuje i důchodový věk. Zatímco ještě v roce 2003 byli lidé v důchodu v průměru 21,14 let, v roce 2023 už to bylo 24,62 let. Ukazují to čísla dostupná v poslední důchodové ročence, kterou zveřejnila Česká správa sociálního zabezpečení.
Zmíněné hodnoty zahrnují průměr mužů a žen, dlouhodobě ale platí, že ženy pobírají důchod zpravidla výrazně déle než muži. Ženy, které umřely v roce 2023, dostávaly důchod v průměru 28,57 let. V případě mužů to bylo 19,47 let.
Rozdíl více než 9 let je způsoben tím, že ženy se obecně dožívají vyššího věku a zatím stále mají výhodu sníženého důchodového věku za děti, takže do důchodu odcházejí dříve.
Muži méně než 20 let
Dožití a délka důchodu nyní vypadá následovně:
- Muži v důchodu v současné době umírají v průměru ve věku 80,30 let a důchod pobírají 19,47 let. Pro srovnání: v roce 2003 se muži dožívali 77,40 let a důchody pobírali 17,64 let.
- Ženy v důchodu v současné době umírají v průměru ve věku 84,34 let a důchod pobírají 28,57 let. Pro srovnání: v roce 2003 se ženy dožívaly 79,87 let a důchod pobíraly 23,97 let.

Při pohledu na poslední dostupná čísla je v současné době v Česku celkem 55 tisíc lidí ve věku 90 až 94 let. Dalších 11 370 lidí je starších 95 let, z toho 9 063 žen a 2 307 mužů.
Přibývá také stoletých důchodců, celkem jich je dnes 1 038, z toho 902 žen a 136 mužů.
Velmi dlouhý důchod
Zajímavá jsou tato čísla i v kontextu toho, že část těchto lidí pobírá starobní důchod delší dobu, než jak dlouho pracovali a byli ekonomicky aktivní. Zvláště pokud přesáhli věk 95 let.
Důchodový věk lidí, kteří se narodili před rokem 1936, byl totiž zastropován na nižších hodnotách než dnes. Muži odcházeli do důchodu v 60 letech a ženy standardně v 57 letech. Pokud ženy vychovaly děti, měly důchodový věk snížený, například ženy se dvěma dětmi měly důchodové věk v 55 letech a ženy s pěti a více dětmi dokonce v 53 letech.
Ilustrují to i následující příklady:
Žena se narodila v roce 1934 a měla 2 děti. Do důchodu odešla v roce 1989 v 55 letech a měla odpracováno 35 let. Letos dosáhne věku 91 let a starobní důchod bude pobírat 36. rokem.
Muž se narodil v roce 1923 a do důchodu odešel v 60 letech v roce 1983. Pracoval od 18 let, takže měl odpracováno celkem 42 let. Letos dosáhne věku 102 let a starobní důchod tak bude pobírat stejně dlouhou dobu jako pracoval.
Ženy více čerpají než odvádí
V případě důchodového systému obecně platí, že čím delší dobu lidé starobní důchod pobírají, tím více roste nerovnováha mezi tím, kolik do systému během života odvedli peněz a kolik z něj čerpají.
Zpráva o stavu důchodového systému, kterou v roce 2024 vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí, dokonce uvádí, že každý, kdo dnes vstupuje do systému důchodového pojištění, tedy v podstatě začíná pracovat, vytváří jakýsi virtuální dluh vůči státu. Je označován jako relativní implicitní dluh a spočívá v tom, že během života na sociálních odvodech zaplatí méně, než mu ve stáří stát vyplatí v důchodu.
V průměru lidé na důchodu dostanou o 25 % více peněz, než státu odvedou. Zatímco u mužů jsou odvody a následné čerpání důchodu téměř vyrovnané, u žen je rozdíl v průměru až 65 %. Důvodem je péče o děti, která se počítá jako náhradní doba a většinou ji zajišťují právě ženy.
Aby byly odvody a důchody pobírané ve stáří vyrovnané, bylo by nutné zvýšit sazbu pojistného z dnešních 28 % na 35 %, uvádí ministerská zpráva. Alternativou je pak další zvyšování důchodového věku, ke kterému současná vláda přistoupila.