Studium, nezaměstnanost a další: Započítávání a krácení náhradních dob do důchodu

Do doby důchodového pojištění se vedle práce počítají také další životní období, mezi která patří třeba péče o dítě, nezaměstnanost nebo vojna. Započítávání náhradních dob má svá přísná pravidla a u některých navíc dochází k jednorázovému krácení.

AKTUALIZOVÁNO 18. 3. 2024

Náhradní doby jsou zjednodušeně období, kdy reálně nepracujete, ale stát vám eviduje dobu důchodového pojištění. V současné době je nutné pro získání nároku na starobní důchod získat alespoň 35 let důchodového pojištění, případně 30 let bez započítání náhradních dob.

Většinou mají lidé, kteří momentálně žádají o důchod nebo budou žádat v nejbližších letech, nashromážděno více než 5 let náhradních dob, což se pozitivně projevuje ve výši důchodu. Proto se vyplatí s nimi počítat.

Ještě významnější roli budou náhradní doby zřejmě mít v následujících letech, protože vláda v rámci důchodové reformy plánuje zvýšit povinnou minimální dobu pojištění u předčasných důchodů. Pro získání nároku na předčasný důchod bude konkrétně nutno získat alespoň 40 let pojištění. A pokud bude mít někdo více než 45 let, bude mít nárok na mírnější krácení důchodu za předčasnost.

Přehled náhradních dob

Jako náhradní doba se počítají následující životní období:

• Studium – Před rokem 2010 se dokončené i nedokončené studium počítá, od tohoto roku už nikoliv. Započítávání studia má i některá dílčí pravidla, detailně jsme se jim věnovali v tomto článku.
• Nezaměstnanost – Platí pro osoby vedené v evidenci úřadu práce. Plně se počítá doba při pobírání podpory v nezaměstnanosti nebo podpory při rekvalifikaci, bez podpory se jako náhradní doba započítají jen 3 roky. Podrobně se nezaměstnanosti věnujeme v tomto článku.
• Studium zdravotně postižených – Jde o osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání.
• Vojna a civilní služba
• Péče o dítě – Jde o osoby pečující o dítě ve věku do 4 let. Jde také o péči o osobu mladší 10 let nebo osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I až IV.
• Invalidita – Případy pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně. Nikoliv však u druhého nebo prvního stupně, tyto stupně se jako náhradní doba nezohledňují.
• Úrazy a nemoci z práce – Jde o dočasnou pracovní neschopnost, kterou si osoby nepřivodily úmyslně v práci, a to i tehdy, pokud trvá po skončení této práce. Může jít také o karanténu, například v době pandemie.
• Ochrana svědků – Jde o osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona o ochraně svědků.
• Otcovská dovolená – Jde o volno v délce 14 dnů pro otce po narození dítěte, kdy je pobírána dávka otcovské poporodní péče.

Je velmi důležité mít přehled, které náhradní doby se vám počítají. Stát totiž všechny náhradní doby neeviduje automaticky, a proto je užitečné mít k dispozici i doklady nebo potvrzení, kterými je případně můžete doložit. Jde například o dobu studia před rokem 1989, kterou někdo v evidenci má, jiný však ne. Pokud chybí, dokládá se při žádosti o důchod, a to zpravidla pomocí vysvědčení nebo diplomu z vysoké školy. Více o užitečných dokladech, které byste neměli vyhazovat, jsme psali v tomto článku.

Krácení na 80 %

V případě náhradních dob je nutné mít na paměti pravidlo pro jejich krácení. Pro všechny, komu vznikl nárok na starobní důchod od 1. 1. 2019 a později platí, že některé náhradní doby jsou automaticky kráceny na 80 %. Znamená to, že například za 100 dnů náhradní doby se vám do důchodu započítá jen 80 dnů.

Krácení se týká téměř všech náhradních dob s výjimkou těchto:

• Péče o dítě do 4 let věku, péče o závislé dítě do 10 let a péče o závislou osobu.
• Vojenská služba (nikoliv civilní služba).
• Studium před 18. rokem života, pokud probíhalo před rokem 1996, a to s výjimkou učení (studium učebního oboru).

Takto získané náhradní doby se počítají jako celých 100 % a nemusíte se obávat jakéhokoliv omezení.

Všechny ostatní náhradní doby se nejprve sečtou a poté před výpočtem důchodu zkrátí na 80 procent. Krácení probíhá bez ohledu na to, kdy jste je v průběhu života získali. Pro představu se podívejme na tento příklad:

Paní Stanislava před rokem 1989 ve věku 19 až 23 let studovala na vysoké škole, tedy celkem pět let (1825 dnů). Pokud jí vznikl nárok na důchod před rokem 2019, započítalo by se jí jako náhradní doba celých 1825 dnů. Ovšem pokud nárok vznikl až po roce 2019, započetlo se jí (nebo započte, pokud teprve o důchod zažádá) už jen 1460 dnů. Tedy jen 80 %.

Na krácení je nutné myslet také při kontrole evidence dob důchodového pojištění. Například Informativní list důchodového pojištění (IOLDP) obsahuje na konci součet evidovaných náhradních dob. Jde ale o prostý součet a některé z těchto dob se budou krátit, takže konečné číslo bude nižší.

Platí, že krácení náhradních dob je reflektováno nejen při posuzování nároku na starobní důchod (tedy minimálně 35 let pojištění), ale také pro samotný výpočet starobního důchodu.

TIP: Autor článku David Budai nyní vydal příručku Do důchodu bez nemilých překvapení, která vám krok za krokem pomůže s přípravou na důchod. Je srozumitelná a díky ní si můžete zkontrolovat, jestli je vaše evidence důchodového pojištění v pořádku.

Foto: Adobe Stock (hlavní), České důchody (v textu)