Ženám se přestává snižovat důchodový věk za děti: Zkontrolujte si, jaké změny nás brzy čekají

Donedávna platilo, že čím více dětí žena vychovala, tím dříve mohla odejít do důchodu. Průběžně ale dochází v systému ke změnám a další z nich přichází letos. Co to ale v praxi znamená? Měly by se matky bát, že si stát jejich péče přestal vážit? Ve skutečnosti je to o něco složitější.

Pro řadu žen, které se pomalu blíží k důchodovému věku, jde o velice ožehavé téma. Zcela oprávněně mají obavy, že o výhodu, kterou jejich předchůdkyním stát poskytoval, přijdou. Ve skutečnosti se ale stát již několik let snaží postupně sjednotit důchodový věk mužů i žen a chystané změny mají být pouze dokončením celého procesu. 

Současná praxe v Česku funguje již od šedesátých let a zavedl ji ještě minulý politický režim. Čím více dětí daná žena měla, tím dříve se mohla těšit na odchod do penze. 

V případě mladších generací se ale v posledních letech přestává počet dětí při určování důchodového věku postupně zohledňovat. Na tento fakt ostatně upozornila Česká správa sociálního zabezpečení již před časem. U mladších ročníků se tento údaj již v zásadě nebere v úvahu. 

Prvním krokem bylo zavedení výchovného

Hlavním argumentem, který stát při vysvětlování zmíněné změny používá, je rovnost mužů a žen. Důchodový věk by měl podle zastánců tohoto názoru být stejný bez ohledu na pohlaví. Kromě toho stát péči o děti dnes oceňuje jiným způsobem, promítá se do výše důchodu.

Už od roku 2023 funguje takzvané výchovné, tedy příplatek ve výši 500 korun ke starobnímu důchodu za každé vychované dítě. „Zavedením výchovného jsme reagovali na dlouhodobou nespravedlnost. Matky byly dříve v podstatě trestány za výchovu dětí, protože kvůli výpadku příjmů v době péče měly přibližně o 15 % nižší důchody než muži. Výchovné velmi rychle na tuto křivdu zareagovalo u 1,4 milionu matek,” vysvětlil někdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka. 

U nově přiznávaných důchodů má od roku 2027 začít postupně větší roli hrát rodinný vyměřovací základ. Ten má u prvních dvou dětí postupně nahrazovat dosavadní výchovné, zatímco u třetího a dalšího dítěte má výchovné zůstat zachováno.

Rodinný vyměřovací základ má dorovnat výpadek příjmu v době, kdy ženy pečovaly o děti, případně o osobu ve vysokém stupni závislosti, například nemohoucí rodiče. Za celou dobu péče se vždy dosadí fiktivní příjem, který bude odpovídat celostátní průměrné mzdě v daném období. Pokud žena pečovala o osobu s nižším stupněm závislosti, započítá se jí polovina průměrné mzdy.

Česká správa sociálního zabezpečení následně porovná, která varianta je pro konkrétního důchodce výhodnější a tu poté aplikuje. Reforma počítá s tím, že postupně výchovné nebude hrát takovou roli a více se bude užívat právě rodinný vyměřovací základ.

Rodinný vyměřovací základ má být spravedlivější

„Zavedení rodinného vyměřovacího základu představuje udržitelné a spravedlivé řešení, které zohledňuje nejen péči o děti, ale případně i o další členy rodiny. Tímto krokem posílíme finanční stabilitu rodin a zajistíme, že také péče o osobu blízkou bude v důchodu adekvátně oceněna. Týká se to statisíců lidí a především žen. Jejich situaci dnes výchovné vůbec neřeší. Určitě tedy není pravdou, že by matky nebo pečující na důchodovou reformu doplatily. Takové tvrzení zásadně odmítáme,“ slibuje si od tohoto kroku Ministerstvo práce a sociálních věcí.

V letošním roce mohou ještě výhodu dřívějšího odchodu do důchodu využít ženy, které mají dvě a více dětí. Matky jednoho dítěte mohou do řádného důchodu odejít shodně s muži, a to ve věku 64 let a 6 měsíců. Konkrétně se to týká ročníku narození 1962.

Další změna nastane v roce 2031, kdy se narovnání odchodu do důchodu s muži bude týkat žen se dvěma dětmi, narozených v roce 1966. Podle aktuálně platné legislativy budou mít ženy narozené v roce 1966 se dvěma dětmi stejný důchodový věk jako muži stejného ročníku, tedy 65 let a 1 měsíc.