Slíbený příspěvek k důchodu rodiče a prarodiče nedostanou. Kvůli složitosti a rodinným sporům

Součástí důchodové reformy měl být mechanismus, v rámci něhož měli lidé získat možnost posílat jedno procento svého důchodového pojištění jako příspěvek k důchodu svým rodičům nebo prarodičům. Vláda ale nakonec svůj slib nesplnila, protože by to bylo technicky a právně komplikované. Místo toho prosadila fiktivní vyměřovací základ a možnosti sdílení vyměřovacího základu v manželství.

Jedním z bodů v programovém prohlášení vlády Petra Fialy bylo zavedení dobrovolné možnosti platit až 1 % důchodového pojištění na přilepšení vlastním rodičům nebo prarodičům. Tento slib zůstal i v upravené verzi prohlášení ze začátku letošního roku a představitelé vlády o něm opakovaně hovořili.

Fungování mělo být v principu jednoduché. Důchodové pojištění se platí z hrubé mzdy, zaměstnavatel platí 21,5 % a zaměstnanec 6,5 %, celkem jde tedy o 28 %. Z této částky by šlo jedno procento, v podstatě tedy o 0,28 % mzdy. Pokud někdo pobíral mzdu ve výši 40 000 Kč, mohl by každý měsíc poslat 112 Kč přímo svým rodičům nebo prarodičům.

Ministr financí Zbyněk Stanjura v této souvislosti dokonce hovořil o 1 % z celé hrubé mzdy, které by se mohlo posílat. Není ale zřejmé, jestli šlo o reálnou variantu nebo špatnou interpretaci. Podstatné však je, že vláda se nakonec rozhodla tento mechanismus vůbec nezavádět.

„Je pravda, že návrh na přesměrování části důchodového pojištění rodičům nebo prarodičům se nakonec nepodařilo uvést do legislativního procesu. Důvodem byla mimo jiné složitost jeho technického a právního provedení v rámci stávajícího důchodového systému,“ uvedl ministr Marian Jurečka v odpovědi na jeden z dotazů v seriálu O důchodu s ministrem.

Zdůraznil ovšem, že myšlenka mezigenerační solidarity je pro vládu důležitá a v rámci důchodové reformy byly prosazeny jiné dva solidární mechanismy. Konkrétně bude od roku 2027 zaveden fiktivní vyměřovací základ, označovaný také jako rodinný, a také možnost sdílení vyměřovacích základů pro výpočet důchodu v průběhu manželství.

„Tato opatření mají za cíl posílit uznání rodičovské péče a přispět k větší spravedlnosti v důchodovém systému. Myšlenku mezigenerační podpory nadále považuji za důležitou a budu hledat další cesty, jak ji v praxi podpořit,“ doplnil ministr Jurečka.

Složitost a zhoršení vztahů v rodinách

Složitost technické a právní stránky příspěvku k důchodu pro rodiče a prarodiče ovšem nebyly jediným důvodem, proč k realizaci nakonec nedošlo. Už dříve Marian Jurečka zmínil, že důležitou roli hrály i další problematické aspekty.

Jde například o předčasné úmrtí potomka nebo situace, kdy je dítě hendikepované a nikdy nepracuje. Nastat může i situace, kdy dítě v dospělosti pracuje v zahraničí a v Česku žádné důchodové pojištění neodvádí. V těchto případech by nárok na jedno procento ani nevznikl, což by v jistém ohledu bylo nespravedlivé.

V neposlední řadě chtěla vláda předejít tomu, aby v rodinách zbytečně nevznikalo napětí. „Budou rodiny, které budou řešit, proč děti procento neposílají. Dobře míněný návrh mohl vytvářet společenské problémy. A to nás vedlo k rozhodnutí opatření nezavádět,“ řekl ministr Marian Jurečka v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

Úvahy o zavedení možnosti platit procento výdělků rodičům k důchodu neprobíhaly v Česku poprvé. V roce 2011 se chystala tehdejší důchodová reforma, která zavedla dnes již zrušený druhý důchodový pilíř, a tehdy se hovořilo o tom, že by se na přilepšenou rodičům posílalo až jedno procento hrubé mzdy. Lidé měli mít možnost se rozhodnout, jestli celou částku pošlou jednomu rodiči, nebo ji rozdělí na polovinu pro oba rodiče. Mělo jít o jednorázový roční příspěvek.

S legislativním návrhem přišla strana Věci veřejné, která byla součástí vlády Petra Nečase, ani tehdy nakonec návrh nebyl prosazen. Proti se postavily ostatní koaliční strany.