Průměrný důchod vyskočil během tří vlád o více než 9 tisíc korun. Ne vždy to ale znamenalo, že se seniorům žilo lépe
České důchody rostou prakticky každý rok, jednotlivé valorizace se však výrazně liší. Zatímco někdy si penzisté polepšili jen o několik desítek či stovek korun, v době vysoké inflace rostla průměrná penze během jediného roku o tisíce. Jaká česká vláda ale byla v posledních letech nejštědřejší?
Sledovat v Google Zprávách
Podle údajů České správy sociálního zabezpečení činil na konci roku 2012 průměrný samostatně vyplácený starobní důchod 10 778 korun. O pět let později dosahoval 11 850 korun, na konci roku 2021 už 15 425 korun a v prosinci 2025 vystoupal na 21 094 korun. V březnu 2026 se průměr dostal na 21 793 korun.
Za Sobotkovy vlády rostly penze pomalu
Za vlády Bohuslava Sobotky, která působila od roku 2014 do konce roku 2017, se průměrný starobní důchod zvýšil přibližně z 11 tisíc na 11 850 korun. Nominálně tedy přibylo zhruba 800 korun, což bylo ve srovnání s pozdějšími obdobími poměrně málo.
Nejvíce kritiky vyvolalo zvýšení od ledna 2016, kdy se důchody kvůli velmi nízké inflaci zvedly pouze o desítky korun. Vláda proto následně prosadila jednorázový příspěvek ve výši 1 200 korun. Ten seniorům krátkodobě pomohl, do pravidelné měsíční penze se však trvale nezapočítal.
Nízké zvýšení tehdy nebylo pouze výsledkem politické neochoty. Valorizace se odvíjely od zákonného vzorce a v období téměř nulové inflace vycházelo automatické navýšení velmi nízko. Vláda nicméně mohla pravidla upravit nebo důchodcům přidat nad jejich rámec, což také postupně udělala.
Babišova vláda přidávala i nad zákonný rámec
Výrazně rychleji začaly důchody růst během vlády Andreje Babiše. Mezi koncem roku 2017 a koncem roku 2021 se průměrná starobní penze zvýšila z 11 850 na 15 425 korun, tedy přibližně o 3 600 korun neboli o 30 procent.
V tomto ohledu je potřeba zmínit, že vedle zákonných valorizací hrála roli i politická rozhodnutí. Měnila se například základní výměra, která je stejná pro všechny důchodce, a vláda opakovaně prosazovala zvýšení nad minimum vyplývající z valorizačního vzorce. V roce 2020 navíc každý důchodce dostal jednorázový příspěvek pět tisíc korun, známý jako rouškovné. Ani tato částka se ovšem nestala trvalou součástí důchodu.
Z pohledu dobrovolných zásahů vlády tak patřilo toto období k nejštědřejším. Důchody rostly rychleji než za předchozího kabinetu a vláda používala i mimořádné příspěvky. Kritici ale upozorňovali, že podobná opatření zatěžovala státní rozpočet a nebyla vždy navázána na dlouhodobou reformu penzijního systému.
Největší skok přišel za Fialovy vlády
Vůbec nejrychlejší nominální růst přišel za vlády Petra Fialy. Průměrný starobní důchod se zvýšil z 15 425 korun na konci roku 2021 na 21 094 korun v prosinci 2025. Rozdíl tak činil téměř 5 700 korun, tedy přibližně 37 procent.
Označit Fialův kabinet jednoduše za nejštědřejší by však bylo zavádějící. Většinu rekordního zvýšení spustila prudká inflace, na kterou musel stát reagovat podle zákona. Jen v roce 2022 proběhly vedle řádné lednové valorizace ještě dvě mimořádné. Průměrný důchod se v červnu zvýšil zhruba o 1 017 korun a v září o dalších 700 korun. V červnu 2023 následovalo mimořádné navýšení přibližně o 757 korun.
Penzistům tak na účty přicházelo výrazně více peněz, zároveň jim ale rychle zdražovaly potraviny, energie, bydlení i další běžné výdaje. Nominální zvýšení proto neznamenalo stejně výrazné zlepšení životní úrovně. Kabinet navíc v roce 2023 jednorázově upravil výpočet mimořádné valorizace a později změnil valorizační pravidla tak, aby budoucí důchody rostly pomaleji.
V roce 2025 vzrostl průměrný důchod při řádné valorizaci pouze o 1,7 procenta. Od ledna 2026 se pak průměrná penze zvýšila o 668 korun, tedy přibližně o 3,1 procenta.
Z čistě nominálního pohledu tedy důchody nejvíce vzrostly za Fialovy vlády. Velkou část zvýšení však vynutilo mimořádné zdražování. Nejvýrazněji nad zákonný rámec přidávala Babišova vláda, zatímco nejpomalejší růst z posledních kabinetů zažili penzisté zejména v první polovině vlády Bohuslava Sobotky.
