Penzijní fondy se děsí nižších poplatků. Vláda chce lidem nechat víc peněz z výnosů
Penzijní spoření má lidem pomoci vytvořit rezervu na stáří. Část výnosu a naspořených peněz však během let odčerpají poplatky za správu a zhodnocení. Ministerstvo financí je chce výrazně snížit. Penzijní společnosti varují, že nová hranice nepokryje jejich výdaje.
Sledovat v Google Zprávách
Ministerstvo financí poslalo na začátku června do připomínkového řízení rozsáhlou změnu třetího pilíře. Projekt nazvalo Lepší penzijko. Má přivést více mladých lidí, změnit způsob investování a nechat klientům větší část výnosů. Návrh ale musí projít vládou a legislativním procesem v parlamentu. Platit by mohl od ledna 2027.
Třetí pilíř využívají téměř čtyři miliony lidí
Třetí pilíř tvoří dobrovolné spoření na stáří se státní podporou. Patří do něj starší penzijní připojištění v transformovaných fondech a novější doplňkové penzijní spoření. Přispívat může účastník, stát i zaměstnavatel.
Celkem v něm spoří necelé čtyři miliony lidí. Přibližně 1,7 milionu klientů stále zůstává ve starých transformovaných fondech. Ty spravují kolem 340 miliard korun. Noví klienti do nich nemohou vstupovat od roku 2013.
Ministerstvo je chce ukončit k 31. prosinci 2036. Zbylé klienty by penzijní společnosti převedly do konzervativních účastnických fondů. Staré fondy sice zaručují, že na konci roku neskončí ve ztrátě, kvůli tomu ale investují opatrně a jejich výnos často nepřekoná inflaci.
Mladí mají dostat vyšší příspěvek
Návrh počítá s větší státní podporou lidí do 30 let. Dnes stát přidává 20 % z měsíčního vkladu mezi 500 a 1 700 korunami. Mladým by nově posílal 40 %. Při vkladu 1 700 korun by tak příspěvek dosáhl 680 korun místo současných 340 korun.
U dětí by nově stačil měsíční vklad 100 korun. Lidé do 36 let by navíc mohli po deseti letech spoření jednou vybrat až třetinu vlastních vkladů a jejich výnosu. Nemuseli by peníze použít na předem určený účel.
Novým klientům by penzijní společnosti jako základní možnost určily strategii životního cyklu. Mladší člověk by měl větší část peněz v akciových fondech. Po padesátém roce by se úspory postupně přesouvaly do méně kolísavých investic. Zaniknout má také povinný investiční dotazník.
S těmito změnami Asociace penzijních společností ČR souhlasí. Zásadní výhradu má k poplatkům.
Vláda chce poplatky výrazně seříznout
Penzijní společnosti si nyní účtují poplatek za správu majetku a v některých případech také část dosaženého zhodnocení. Výše se liší podle typu fondu.
U běžných smíšených a dynamických účastnických fondů může poplatek za správu dosáhnout jednoho procenta ročně. Společnost si může vzít také až 15 % ze zhodnocení. U transformovaných fondů činí současný strop 0,8 % za správu a 10 % ze zisku.
Ministerstvo chce pravidla sjednotit. U transformovaných, konzervativních, smíšených a dynamických fondů by zůstal pouze poplatek za správu. Jeho strop by činil 0,5 % ročně. Odměna ze zhodnocení by zmizela. Výjimku mají dostat alternativní fondy.
Penzijní společnosti mluví o ztrátě
Asociace penzijních společností tvrdí, že půlprocentní poplatek nepokryje náklady. Podle jejího prezidenta Radka Moce dosáhla průměrná nákladovost společností v minulém roce asi 0,64 %. Do částky nejsou započítané náklady na potřebný kapitál.
Asociace se odvolává také na studii, kterou pro ni zpracovala poradenská společnost EY. Ta vypočítala průměrné náklady na 0,82 % spravovaného majetku. U starého penzijního připojištění měly činit 0,72 %. U doplňkového penzijního spoření vyšla hodnota na 1,53 %. Studie pracovala s údaji všech devíti společností na českém trhu.
Zástupci sektoru spočítali, že by při navržených pravidlech sedm z devíti společností hospodařilo se ztrátou. Celý trh by podle jejich odhadu přišel ročně o 1,7 miliardy korun.
Firmy podle asociace nemají od klientů jiný příjem než zákonem povolené poplatky. Pokud by nestačily, začaly by omezovat náklady na poradce, propagaci a získávání nových účastníků. Radek Moc varoval, že počet nově uzavřených smluv by mohl dlouhodobě klesnout až na čtvrtinu.
