Péče o děti měla ženám zajistit lepší důchod. Nový systém ale některé nemile překvapí

Jedním z důvodů, proč mají ženy nižší důchody než muži, je péče o děti. Ta obvykle zůstává v režii právě žen. Několik let mimo zaměstnání, případně pak práce na zkrácený úvazek se v celoživotních výdělcích, z nichž se penze vypočítává, projeví. Důchodová reforma současné vlády chce od roku 2027 zavést nový způsob ocenění péče o děti, jež by měla být změnou k lepšímu. Ne každý si však polepší.

Už v minulosti se stát snažil ženám vynahradit to, že se několik let staraly o děti a jejich kariéra kvůli tomu zahálela. Před rokem 1989 byl důchodový věk v tehdejším Československu nižší, než je tomu v současnosti. U žen se navíc zohledňoval počet vychovaných dětí. Péči o ně bral stát jako společensky důležitou činnost.

Odchod do důchodu v minulosti a dnes

Muži odcházeli do důchodu v 60 letech, zatímco ženy podle počtu vychovaných dětí dříve. Žena bez dětí měla důchodový věk 57 let, s jedním dítětem 56 let, se dvěma 55 let, se třemi nebo čtyřmi 54 let a s pěti a více dětmi 53 let.

Po roce 1989 se situace změnila. Důvodem byl zejména růst naděje dožití. Podle Českého statistického úřadu se u žen zvýšil ze 75 let před Sametovou revolucí na 83 let v roce 2025. Došlo tedy k postupnému navyšování věku odchodu do důchodu, a to nejen u mužů, ale i u žen. Rozdíly mezi pohlavími se postupně mazaly.

Důchodová reforma současné vlády už počet vychovaných dětí nezohledňuje v důchodovém věku, ale spíše ve výši starobní penze. Péče o dítě do 4 let věku se započítává jako náhradní doba pojištění a zároveň se hodnotí jako vyloučená doba. To znamená, že se období s nízkými nebo nulovými příjmy při výpočtu důchodu zpravidla vynechá, aby nesnižovalo průměr výdělků.

Nový systém má navíc tento postup ještě více zatraktivnit. Od roku 2027 se má u péče o první dvě děti do 3 let u nově přiznávaných důchodů uplatňovat také fiktivní vyměřovací základ.

Co je výchovné a fiktivní vyměřovací základ

První vlaštovkou, která zvyšovala ženám starobní důchod, bylo výchovné, jež nabylo účinnosti v roce 2023 a činilo 500 Kč za každé vychované dítě. Výchovné se původně stalo součástí procentní výměry starobního důchodu, takže pozitivně ovlivnilo jeho výši v rámci budoucích valorizací.

Ukázalo se však, že pro státní rozpočet znamená výchovné velkou finanční zátěž. Proto došlo k jeho úpravě a k zavedení tzv. fiktivního vyměřovacího základu. Psali jsme o něm například v tomto článku. Ten v podstatě znamená to, že stát bude při výpočtu důchodu počítat s tím, jako by osoba pečující o dítě pobírala příjem ve výši průměrné mzdy. Tento způsob výpočtu by neměl snižovat budoucí penzi tolik, jako tomu je dosud.

Fiktivní vyměřovací základ se uplatní u prvního a druhého dítěte, zatímco třetí a další bude oceněno paušálem ve formě výchovného 500 Kč bez valorizace.

Od roku 2027 se změní valorizace výchovného. Pevná částka výchovného se už nebude zvyšovat spolu s procentní výměrou důchodu, procentní výměra se zvalorizuje bez této částky a výchovné se poté znovu přičte jako nezvýšených 500 Kč.

Co zahrnuje fiktivní vyměřovací základ

Dobu péče o dítě bude stát považovat za vyloučenou dobu, která nesnižuje celoživotní výdělkový průměr. Výhodné to bude zejména pro ty pečující, kteří v době péče neměli žádné výdělky, případně výdělky byly výrazně nižší než v ostatním období. Stát obě varianty porovná a vybere pro budoucího starobního důchodce tu výhodnější.

Součástí fiktivního vyměřovacího základu mohou být:

• skutečně dosahované výdělky v období péče, nebo z jeho části
• ocenění za péči, jež odpovídá průměrně mzdě v České republice platné pro příslušný rok, ve výši 100 % (pro dítě do 3 let věku, osobu závislou ve stupni III nebo IV, dítě dlouhodobě těžce zdravotně postižené před rokem 2007) nebo 50 % (pro dítě ve věku do 10 let závislé v stupni I, osobu závislou ve stupni II, osobu částečně bezmocnou starší 80 let před rokem 2007)
• případně se použije i výchovné 500 Kč za třetí a další dítě.

Pečující si tak budou moci vybrat ze dvou možností: buď skutečné příjmy ve výpočtu ponechají, nebo je z výpočtu vyloučí (tzv. institut vyloučené doby).

Vyšší důchod automaticky pro každého?

Mnohé ženy mohou kvůli novému způsobu oceňování péče o děti očekávat, že se jim automaticky důchod zvedne. Pravda je taková, že bude záležet na konkrétní životní situaci a do výpočtu se promítne i pracovní historie pečující osoby. Zavedení fiktivních vyměřovacích základů důchody pečujících může zvýšit, anebo je naopak vůbec neovlivní.

Pro velkou část pečujících o děti bude vyloučení celého období zpravidla výhodné. Na rodičovské dovolené měli buď nulové, nebo jen nízké příjmy, a ty by bez jejich vyloučení z výpočtu snižovaly průměrný celoživotní příjem, a tím i výši důchodu.

Ženy s nadprůměrnými příjmy nemusejí z fiktivního vyměřovacího základu získat tolik jako ženy s malými výdělky. Dopad důchodové reformy, jež počítá s fiktivním vyměřovacím základem, bude tedy čistě individuální. Vliv bude mít výše příjmů, délka pracovní kariéry i počet dětí.

Fiktivní vyměřovací základ může ovlivnit výši důchodu u žen, které pečovaly o dítě do 3 let, případně o závislou osobu i po roce 1985. Co se týká doby před rokem 1986, neobsahuje tzv. rozhodné období, za které se výdělky zahrnují do výpočtu starobního důchodu.

Stát chce důchodovou reformou změnit pohled na dobu strávenou péčí o děti. Už to nemá být nějaké prázdné období, které na důchod nemá žádný pozitivní vliv. Zároveň mírní rozdíly mezi důchody žen a mužů.