Nízké mzdy a odvody se v důchodu vracejí jako rána. Mnoho lidí pak skončí pod 15 000 Kč

Průměrný starobní důchod se v Česku pohybuje kolem 22 tisíc korun. Více než 132 tisíc lidí však pobírá méně než 15 tisíc korun měsíčně. Nízká penze bývá důsledkem nízkých výdělků, minimálních odvodů i chybějících let pojištění. Část nízkých českých důchodů navíc patří lidem, kteří pracovali delší dobu v zahraničí.

Starobní důchod nižší než 15 tisíc korun pobíralo ke konci loňského roku podle údajů České správy sociálního zabezpečení celkem 132 164 lidí. Pod sledovanou hranicí se tak nacházelo přibližně 5,6 procenta všech příjemců starobních důchodů v Česku, plyne z dat ČSSZ.

Z tohoto množství tvoří největší podíl skupina lidí, kteří mají penzi těsně pod hranicí 15 tisíc korun. V rozmezí od 14 do 15 tisíc korun se pohybovalo více než 35 tisíc důchodů. Další desítky tisíc seniorů dostávaly mezi 12 a 14 tisíci korunami.

Zvláštní skupinu představují lidé s důchodem nižším než deset tisíc korun. Takových penzí jsou desítky tisíc. Ne vždy to však znamená, že dotyčný musí pouze s touto částkou také vyžít. V řadě případů jde o takzvaný dílčí důchod, který odpovídá pouze době odpracované v Česku. Lidem, kteří část kariéry odpracovali v zahraničí, Česko vyplácí pouze část důchodu odpovídající době pojištění získané v ČR. Zbytek jim vyplácí zahraniční instituce.

Nízké výdělky se projeví i po desítkách let

Výše starobního důchodu závisí především na délce důchodového pojištění a na příjmech, ze kterých člověk odváděl sociální pojištění. Lidé s dlouhodobě nízkou mzdou proto zpravidla nemohou očekávat vysokou penzi, a to ani tehdy, pokud pracovali čtyřicet a více let.

Nízké důchody se často týkají lidí, kteří dlouhou dobu pracovali za minimální mzdu. Dopadnout mohou také na zaměstnance se zkrácenými úvazky, pokud kvůli nižším příjmům odvádějí nižší sociální pojištění.

Podobný problém se týká některých živnostníků. Řada osob samostatně výdělečně činných si dlouhodobě platí pouze minimální zálohy na sociální pojištění. V době podnikání tím sice snižují své pravidelné náklady, zároveň si ale vytvářejí nárok na nižší důchod.

Český důchodový systém rozdíly mezi vysokými a nízkými příjmy částečně vyrovnává. Ani tato solidarita však nemůže zcela nahradit desítky let nízkých odvodů.

Některé roky se nemusejí započítat vůbec

Důležitou roli hraje také počet získaných let pojištění. Do něj se přitom nepočítá každá práce automaticky. Problém mohou představovat například práce na dohodu s příjmem pod hranicí, od které se odvádí sociální pojištění.

Člověk tak může řadu měsíců nebo let pracovat, ale pokud se z jeho odměny pojistné neodvádělo, toto období mu budoucí důchod nezvýší. Mezery mohou vzniknout rovněž při dlouhodobé nezaměstnanosti. Evidence na úřadu práce bez podpory se totiž započítává pouze v omezeném rozsahu.

Nízký důchod mohou mít také lidé, kteří část života nepracovali a současně nespadali do některé z uznávaných náhradních dob. Mezi ně patří například péče o malé dítě, péče o závislou osobu nebo v určitém rozsahu evidence na úřadu práce.

Před podáním žádosti o důchod je proto vhodné zkontrolovat, zda má Česká správa sociálního zabezpečení zaznamenaná všechna zaměstnání. Chybějící období lze v některých případech doložit například pracovní smlouvou, evidenčním listem nebo potvrzením bývalého zaměstnavatele.

Výslednou částku může citelně snížit také předčasný odchod do penze. Předčasný důchod se krátí podle toho, kolik času člověku zbývá do dosažení řádného důchodového věku. Krácení je trvalé a nezmizí ani poté, co senior řádného důchodového věku dosáhne.