Jurečka tvrdí, že na důchodcích neškrtali. Čtenáři reagují: Místo 5 rohlíků jsme dostali 4
Pro politiky šlo o úpravu pravidel. Pro mnoho seniorů o peníze, se kterými počítali každý měsíc. I proto vyvolala slova o tom, že se na důchodcích neškrtalo, tak ostré reakce části společnosti.
Sledovat v Google Zprávách
Marian Jurečka v rozhovoru pro České důchody odmítl, že by minulá vláda šla cestou škrtů na důchodcích. Mluvil o valorizacích, výchovném a dalších změnách, které podle něj seniorům pomohly. Zmínil také, že vláda upravila hranici důchodového věku kvůli demografii, zatímco nynější vláda chce strop opět snížit na 65 let.
V debatě se neřešily paragrafy, ale peníze
V diskuzi pod tímto článkem na portálu České důchody se lidé nezdržovali dlouhými výpočty. Jurečkovo tvrzení si někteří přeložili po svém. Řešili, co podle nich ve výsledku znamenala pro důchodce.
Cyril Bouška použil jednoduchý obraz z obchodu: „Místo 5 rohlíků dostali důchodci 4 rohlíky. Krásně vysvětleno.“
Olga Balogová byla přímočařejší: „Jenom jste každého důchodce okradli o tisícovku měsíčně.“
Podobně tvrdě reagoval Jaroslav Choura: „Oni opravdu neškrtali, oni přímo důchodce okrádali.“
Jan Brestič to napsal ještě ostřeji: „Ne na důchodcích jste neškrtali, vy jste je sprostě okradli.“
Někteří by škrtali, ale jinak
Debata přitom nebyla jen jednostranná. Objevil se i opačný pohled. Ne každý Jurečkovi vyčítá, že se na důchodcích škrtalo. Někteří mu naopak vyčítají, že stát podle nich nešetřil dost a nezačal tam, kde měl.
Karel Zamazal napsal: „Mariane, jsem váš fanoušek a právě to, že jste důchody neseškrtal, vám vlastně vyčítám. Největší úspory jsou na důchodech, na sociálních dávkách. To kdyby se seškrtalo jako první, následně platy státních zaměstnanců, zvýšit daně, tak bychom měli peněz myslím dost.“
Je to jiná emoce než u předchozích komentářů. Nejde o pocit křivdy, ale o přesvědčení, že stát musí někde výrazně šetřit. I tenhle názor ale potvrzuje, že důchody jsou pro lidi velmi citlivé téma. Jedni mají pocit, že se seniorům vzalo moc. Druzí říkají, že se mělo sáhnout ještě hlouběji.
Peníze pro pracující chybí, pro jiné se najdou
Do komentářů se dostala také širší nedůvěra ve spravedlnost systému. Někteří lidé neřeší jen důchody samotné, ale i to, komu stát pomáhá a komu říká, že peníze nejsou.
Josef Jansa to shrnul takto: „To je furt řečí, že nemáme peníze pro lidi, kteří celý život pracovali a teď jsou v důchodu. Ale peněz pro lidi, kteří celý život nepracovali, je zřejmě pořád dost.“
Jiří Vinduška zase porovnal důchodce s politiky: „Minulá vláda důchodce okradla o spousty peněz, ale sebe při zvyšování platu nikdy. Snad se podaří nynější dát to zase do pořádku a vrátit pravidla, která jsou v pořádku, a ne další okrádání důchodců.“
Tyto reakce už míří dál než jen k jedné valorizaci. Je v nich pocit, že lidé po celoživotní práci mají být chráněni víc. A že když se hledají úspory, nemá se začínat u těch, kteří už nemají mnoho možností, jak si příjem zlepšit.
Pro stát reforma, pro seniory chybějící peníze
Jurečkovo vysvětlení může dávat smysl lidem, kteří se dívají na důchodový systém přes čísla, reformy a dlouhodobou udržitelnost. Jenže komentáře ukazují, že mnoho seniorů takhle neuvažuje. Důchod pro ně není rozpočtová položka. Je to nájem, léky, energie, jídlo a každý nákup.
Proto u nich slova o tom, že se neškrtalo, narážejí. Pokud mají pocit, že jim měsíčně chybí peníze, politické vysvětlení je neuklidní. Budou počítat po svém. Někdo přes tisícovku měsíčně a někdo přes obyčejné rohlíky v košíku.
