Důchodci v Česku dopadli nečekaně dobře: Penze jim pokryjí běžné náklady

Nikoli Německo, Švýcarsko či Rakousko, ale Rumunsko, Česká republika a Polsko. Tyto tři země, společně se Španělskem, jsou podle průzkumu německého institutu Datapulse jedinými státy v Evropské unii, kde výše státních starobních důchodů převyšuje náklady na život.

Zhruba každý pátý člověk v Evropské unii dosahuje věku 65 a více let. Zatímco se toto číslo společně s věkem dožití neustále zvyšuje, počet narozených klesá. Německé datové studio si proto položilo otázku: Kolik peněz lidé v různých státech EU potřebují, aby mohli pohodlně odejít do důchodu, a do jaké míry jim na pokrytí těchto nákladů stačí státní důchody?

„Cílem studie nebylo definovat jedinou ‚správnou‘ výši penzí, ale poukázat na rozdíly mezi tím, co starší lidé typicky utratí, a tím, kolik jim v průměru chodí na důchod,“ vysvětlují autoři nedávno publikovaného výzkumu Datapulse a dodávají: „Studie ukazuje, že se v některých zemích penze blíží pokrytí typickým nákladům, zatímco jinde je zapotřebí značně vysokého příjmu navíc, aby bylo možné pokrýt takovýto životní styl.“

Česko mezi premianty

Analytici vzali data ze zemí Evropské unie, konkrétně kolik lidé nad 60 let za rok utratí versus kolik v průměru za rok dostanou v rámci starobní penze (před zdaněním, v ČR se důchody nedaní). Při tom brali v potaz například cenu jídla a pití, dopravy, bydlení, rekreace a kultury, alkoholu a tabáku, oblečení či zdravotních pomůcek a léků.

U českých důchodců pracovali se roční sumou penzí 10 100 euro (245 683 Kč) oproti 8600 euro (209 195 Kč) za výdaje. To dělá zhruba 20 473 korun měsíčně na důchod a 17 430 Kč na útratu. Starobní důchodci v České republice tak podle výpočtů německých analytiků mají o 18 procent vyšší příjmy od státu, než činí jejich výdaje. Pracovali přitom s čísly za rok 2023.

Náš stát se tak umístil na druhém místě za Rumunskem, kde je tento rozdíl 21 procent. Daleko za námi se se čtyřmi procenty umístilo třetí Polsko a za ním s tříprocentním rozdílem mezi dvěma veličinami čtvrté Španělsko.

„Veřejné starobní důchody se v rámci Evropy značně liší. V roce 2023 se průměrný hrubý roční důchod (před zdaněním) pohyboval od více než 30 000 euro na jednoho příjemce v několika zemích až po méně než 5 000 euro v jiných zemích. V celé Evropské unii činila průměrná hrubá starobní penze 17 321 euro (421 333 Kč),“ konstatovali autoři studie.

Výše penze není všechno

Důchodci z České republiky například podle těchto dat zdaleka nedosáhnou na příjmy svých vrstevníků z Lucemburska, kde berou v přepočtu 837 tisíc korun ročně. Jenže utratí milion 270 tisíc korun. Podobný nepoměr panuje například i ve zmíněném Německu.

Autoři studie správně poznamenávají: „Je to lákavé podívat se na lucemburských 34 000 eur a předpokládat, že tamní důchodci jsou osmkrát ‚bohatší‘ než ti v Srbsku. Jenže toto nominální pořadí představuje jen jednu stránku věci. Je užitečné pro pochopení situace v jedné konkrétní zemi, ale protože nezohledňují životní náklady, není příliš vhodné pro srovnání jednotlivých zemí mezi sebou. Abychom pochopili skutečnou hodnotu průměrného důchodu, musíme se podívat za pouhá čísla a zeptat se: Co si za ty peníze vlastně lze koupit?“

Nejhorší rozdíl mezi příjmy a výdaji (40 %) zaznamenalo Chorvatsko, kde příjmy činily 5600 euro (136 222 Kč), zatímco výdaje 9300 euro (226 222 Kč). U našich slovenských sousedů byl rozdíl 30procentní, přičemž příjmy byly 5700 euro (138 652 Kč) a výdaje 8100 euro (197 tisíc Kč).

Autoři studie poznamenávají, že rozdíly jsou někde způsobeny rozdílným životním stylem a potřebami, ale v největší míře jde o rozdílnosti v cenách a příjmových strukturách jednotlivých států. Například zboží a služby, včetně nákladů na bydlení, jídlo a zdravotní péči, je podle nich mnohem dražší ve vysokopříjmových zemích než v zemích východní a jižní Evropy.

Dají se však vysledovat i další anomálie. Například v naprosté většině zemí tvoří většinu výdajů obyvatel náklady na bydlení, energie a paliva. Takže lidé s vlastním bydlením – kteří ve věku 65+ obvykle již mají splacenou hypotéku, v této oblasti ušetří. A právě v Česku má podle této studie 70 procent lidí nad 65 let vlastní bydlení, kdežto v Německu na ně dosáhne jen 40 procent z nich.

Nerovný sociální systém

Zejména se však ukazuje nerovnost v sociálních systémech a nastavení důchodů. V Česku a dalších třech zemích by sice starobní důchod podle statistik měl pokrýt náklady na život, zatímco jinde slouží jen jako jakýsi odrazový můstek. Na druhou stranu ale v řadě těchto zemí mají lidé k dispozici vyztuženější sociální systém.

V zemích jako Norsko, Slovensko a Lucembursko, kde státní důchody nestačí na pokrytí výdajů, zůstává riziko chudoby rovněž pozoruhodně nízké. V těchto systémech není státní důchod zamýšlen jako jediný zdroj příjmů. Tyto společnosti disponují robustními doplňkovými a nadstandardními systémy, jako jsou soukromé spoření nebo zaměstnanecké penzijní programy, které pomáhají zajistit důchodcům pohodlný život, vysvětlují výzkumníci.

Závěrem tedy dodávají, že zatímco v zemích, jako je Česko, kde důchody mají potenciál pokrýt velkou část běžných výdajů, v zemích s vyšším rozdílem mezi příjmy a výdaji zase mají k dispozici další nástroje, jak tuto mezeru vyplnit.