Chudí důchodci mohou přijít o podporu bydlení. Bez výjimky na ni nedosáhne skoro nikdo, varují odborníci

Seniorům ve finanční nouzi hrozí, že přijdou o pomoc při bydlení. Pokud by prošel pozměňovací návrh k novele zákona o podpoře bydlení, minimální příjem pro dosažení na podporu by překonal částku současného minimálního důchodu. Podle kritiků by se tak pomoc nedostala v podstatě k žádnému starobnímu důchodci, který má problémy s bydlením. Zastánci naopak mluví o efektivnějším zacílení potřebných.

Pozměňovací návrh podaný poslankyní ANO Evou Fialovou mění podmínky pro získání pomoci při bydlení pro finančně nezajištěné, například dosažení na zvýhodněný nájemní byt. Do novely zákona o podpoře bydlení vkládá novinku, podle které se za „osobu bez možnosti opatřit si vyhovující bydlení vlastním přičiněním“ má považovat člověk, jehož příjem nepřevyšuje 1,6násobek životního minima. K této částce už se přitom nebudou připočítávat náklady na bydlení.

Životní minimum má od října stoupnout na 5 500 korun měsíčně, tedy by se jednalo o lidi s příjmem 8 800 korun. Od ledna platí nový výpočet určující minimální starobní důchod, který aktuálně činí 9 800 korun. Nově by tudíž na tuto částku neměli nárok ani lidé pobírající minimální důchod.

„Pozměňovací návrh paní poslankyně Evy Fialové za vládní ANO přenastavuje systém podpory bydlení tak, že bez udělení zvláštní výjimky se pomoc nedostane v podstatě k žádnému starobnímu důchodci, který má problémy s bydlením. Zároveň nastavuje pravidla tak, že spodní příjmový limit vyřadí z pomoci ty nejchudší rodiny s dětmi a horní limit vyřadí ty, kteří se snaží a pracují nebo mají starobní důchod,“ upozornil Mikoláš Opletal z Platformy pro sociální bydlení, která se tématem zabývá.

Předkladatelka: Efektivnější a jednodušší

Poslankyně Fialová v důvodové zprávě svého pozměňovacího návrhu uvedla, že jí předložené změny mají naopak přinést vyšší efektivitu. „Navrhovaná úprava je konstruována z hlediska osobního rozsahu klientů, na které cílí, tak, aby podpůrná opatření byla nadále poskytována osobám, které s přihlédnutím k jejich příjmům, majetkovým poměrům a případné specifické životní situaci, jsou osobami nejvíce potřebnými,“ uvádí.

Součástí předložených změn je i to, že se pravomoc k vyhodnocování „potřebnosti“ přesouvá z kontaktních míst obecních úřadů na úřady práce.

Podle předkladatelky to „umožní lépe vyhledat osoby v bytové nouzi ohrožené sociálním vyloučením a pomoci jim efektivně nalézt východiska z jejich nepříznivé situace. Tyto změny povedou ve výsledku nejen k efektivnějšímu dosažení cíle, ale rovněž celý proces vyhodnocení žádostí do značné míry zjednoduší“.

Ve svém návrhu dodává, že Úřad práce v rámci své působnosti v oblasti státní sociální pomoci disponuje nástroji sociální práce. „Jeví se proto jako logické a účelné tento systém navázat na systém podpory bydlení, resp. oba systémy vzájemně propojit tak, aby bylo možné jednotlivé nástroje podpory zacílit na ty, kteří to skutečně potřebují,“ vysvětluje.

Kritici: Důchodcům nepomůže nikdo

Nová pravidla přitom nemají rovnou vyřadit z evidence potřebných lidi, kteří dané podmínky nesplňují, ale bude se u nich zkoumat „možnost vlastního přičinění“. Postup má stanovit metodický výklad Úřadu práce.

Platforma pro sociální bydlení kritizuje, že úřady práce jsou už nyní příliš vytížené další sociální agendou. „Pokud stát přenese odpovědnost za řešení bydlení z obcí na přetížené úřady práce, hrozí, že tuto agendu nebudou zvládat. V takovém systému se může snadno stát, že těm nejzranitelnějším, například seniorům nebo chudým rodinám nepomůže nikdo,“ varoval Opletal.

Nové nastavení systému by navíc podle organizace výrazně zúžilo okruh lidí, kteří na pomoc dosáhnou. „Systém by byl nastaven tak přísně, že bez udělení výjimky by se pomoc nedostala k velké části lidí v bytové nouzi. To vytváří nepředvídatelné prostředí, kde lidé nemají jistotu, zda na podporu vůbec dosáhnou. Takový přístup je podle Platformy nesystémový a odporuje původnímu záměru zákona vytvořit stabilní a dostupný nástroj pomoci pro ty nejohroženější domácnosti,“ uvedli.

Juchelka: Senioři mohou požádat o jiné dávky

V Poslanecké sněmovně se na tuto novinku ptala ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky (ANO) poslankyně opozičních Starostů a nezávislých Pavla Pivoňka Vaňková: „Pane ministře, na jedné straně říkáte, že chcete důchodcům pomoci, na druhé straně ale vaše vláda nastavuje pravidla dostupného bydlení tak, že do něj chudí důchodci vůbec nepatří. To přece nedává logiku,“ kritizovala.

Ministr uvedl, že se v současnosti provádí řada změn v rámci důchodů a konkrétní parametry se budou projednávat se všemi parlamentními subjekty. „Chtěl bych podotknout, že pokud v tuto chvíli senior třeba vypadne nějak z té své platby za své bydlení, za své ubytování, tak je mu to možno doplatit například přes příspěvek na bydlení, v tuto chvíli přes starý dávkový systém, nebo pokud bydlí na ubytovně přes doplatek na bydlení,“ uvedl s tím, že v určitých případech je možné požádat také o mimořádnou okamžitou pomoc.

Namítl také, že zákon dosud nebyl projednán. „Určitě můžete podpořit zachování funkčních nástrojů sociální politiky nějakým vaším pozměňovacím návrhem, určitě se tím třeba potom budeme zabývat, ale v tuto chvíli tady tento nástroj, o kterém vy hovoříte, neprošel legislativním procesem,“ vzkázal.

Mluvčí resortu práce a sociálních věcí Jakub Slavík už dříve za úřad odmítl, že by se v návrhu jednalo o zpřísnění. „Aktuální návrh je ve prospěch zranitelných. Zároveň, a opět, na rozdíl od platné úpravy je konstrukce změněna tak, že umožňuje správní uvážení úřadu, pokud jde o příjmové poměry žadatele pro nárok na zápis do evidence oprávněných osob,“ citoval ho web E15.

Jasněji by o celé věci mělo být příští měsíc. Projednávání novely zákona o podpoře bydlení je na programu květnové schůze sněmovny, která začíná 5. května.