Důchodci jako levná pracovní síla: Některé nabídky končí jen pár korunami nad minimální mzdou

Vrátnice, ostraha objektu, úklid nebo noční dohled. Právě u těchto zaměstnání se v pracovních inzerátech poměrně často objevuje poznámka, že jsou vhodná pro důchodce. Nabídky přitom někdy začínají jen několik korun nad zákonnou minimální mzdou.

Zatímco u některých pozic jde o přivýdělek na několik směn měsíčně, jindy může být práce skutečně méně náročná a odpovídat tomu i odměna. Problém ale nastává ve chvíli, kdy nízká mzda neodpovídá množství povinností, odpovědnosti nebo délce směn.

Vrátnice a ostraha patří mezi nejčastější nabídky

Stačí se podívat na aktuální pracovní inzeráty. Firma IPO HOLDING například v září 2026 hledá pracovníky pro ostrahu nákladní vrátnice v elektrárně Dětmarovice. Nabídka je výslovně určena také starobním a předčasným důchodcům a počítá s dvanáctihodinovými denními a nočními směnami. Odměna začíná na 134,40 až 136 korunách za hodinu.

Jiná nabídka na ostrahu v Ostravě uváděla práci vhodnou pro invalidní i starobní důchodce s odměnou až 150 Kč za hodinu. Zaměstnavatel požadoval aktivní dohled nad bezpečností objektu, přičemž práce byla podle inzerátu převážně ve stoje.

Podobné nabídky se objevují i jinde. Aktuální inzerát na práci vrátného ve Staré Boleslavi například výslovně uvádí, že je pozice vhodná také pro vitální starobní důchodce. Náplní je dohled nad objektem, kontrola vstupů a pohybu osob a pravidelné obchůzky.

Není přitom výjimkou, že zaměstnavatelé hledají důchodce právě na kratší úvazky nebo jednotlivé směny. Pro člověka, který už má vlastní příjem z důchodu a nechce pracovat pět dní v týdnu, může být taková nabídka zajímavá. Z pohledu zaměstnavatele jde zase o způsob, jak obsadit pozici, na kterou se obtížně hledají lidé ochotní pracovat například v noci nebo o víkendech.

Ani úklid se bez důchodců neobejde

Starší uchazeči se objevují také v úklidových profesích. D.I.SEVEN například v srpnu 2026 nabízela ve Veselí nad Lužnicí úklid administrativních a výrobních prostor za 145 Kč na hodinu, přičemž přímo uváděla, že místo je vhodné i pro starobní důchodce a lze ho vykonávat na zkrácený úvazek.

Ještě níže byla odměna v nabídce na úklid v Ústí nad Labem. Za přibližně čtyři hodiny práce denně od pondělí do pátku zaměstnavatel nabízel 134,40 Kč za hodinu a pozici označil jako ideální pro starobní i invalidní důchodce.

Taková práce může na první pohled působit jako nenáročný přivýdělek, ovšem úklid zdaleka neznamená pouze otření stolů. V konkrétních nabídkách se počítá například s úklidem chodeb, schodišť, sociálních zařízení, šaten nebo sprch. Rozhodující proto není jen hodinová sazba, ale také rozsah práce a tempo, které zaměstnanec musí během směny zvládnout.

Proč jsou senioři pro některé firmy zajímaví?

Jedním z důvodů je dostupnost pracovní síly. Člověk, který už pobírá starobní důchod, nemusí hledat zaměstnání jako hlavní zdroj příjmu. Často proto hledá jen několik směn týdně, kratší pracovní dobu nebo práci v místě bydliště.

U některých zaměstnavatelů hraje roli také možnost využít zkrácený úvazek. Pokud zaměstnanec starší 55 let pracuje na splnění zákonných podmínek zkráceného úvazku, může zaměstnavatel uplatnit slevu na sociálním pojištění ve výši 5 procent z vyměřovacích základů těchto zaměstnanců. Nejde přitom o zvýhodnění vyhrazené pouze pro důchodce, týká se obecně zaměstnanců starších 55 let a dalších zákonem vymezených skupin.

Je proto nepřesné říkat, že firma dostává speciální slevu jen proto, že zaměstná starobního důchodce. Výhoda vzniká za konkrétních podmínek především u zkrácených úvazků.

Další změna přišla od roku 2025 přímo pro pracující starobní důchodce. Ti mohou při splnění zákonných podmínek uplatnit slevu 6,5 procenta na své sociální pojištění. Tato úspora se ale promítá do jejich vlastního pojistného a čisté mzdy, nikoli do odvodu zaměstnavatele. Sazba pojistného placeného zaměstnavatelem zůstává zachována.

To je důležitý rozdíl. Zaměstnavatel tedy nemůže jednoduše říct, že důchodce je levnější proto, že za něj automaticky platí nižší sociální pojištění.

U invalidních důchodců může hrát roli i státní podpora

U některých pracovních nabídek se vedle starobních důchodců objevují také invalidní důchodci nebo obecně lidé se zdravotním postižením. Tady už může být pro zaměstnavatele důležitá i finanční podpora od státu.

Firmy, které splní podmínky pro zaměstnavatele na chráněném trhu práce, mohou od Úřadu práce získat příspěvek na mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením. V roce 2026 může u člověka s invaliditou I., II. nebo III. stupně činit až 18 600 korun měsíčně, navíc zaměstnavateli náleží paušální částka 1 000 korun. Při splnění dalších podmínek tak může celková podpora dosáhnout až 19 600 korun měsíčně na jednoho zaměstnance.

Taková podpora ale není určena každé firmě, která zaměstná jednoho invalidního důchodce. Chráněný trh práce tvoří zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají více než 50 procent lidí se zdravotním postižením a mají s Úřadem práce uzavřenou příslušnou dohodu.

Vedle příspěvku na mzdy existuje za určitých podmínek také podpora na provozní náklady spojené se zaměstnáváním OZP. Úřad práce může přispět například na pracovní asistenty, dopravu zaměstnanců nebo úpravu pracoviště, a to až do 48 000 korun ročně na jednu osobu se zdravotním postižením.

Právě proto je u některých pracovních míst pro seniory dobré rozlišovat mezi starobním a invalidním důchodcem. Zatímco samotné pobírání starobního důchodu zaměstnavateli automaticky nezajišťuje takovýto příspěvek, u zaměstnance se zdravotním postižením mohou při splnění zákonných podmínek vzniknout výrazně jiné možnosti podpory.

Když je mzda na hranici minima

V roce 2026 činí minimální mzda při běžné čtyřicetihodinové pracovní době 22 400 Kč měsíčně, respektive 134,40 Kč za hodinu. Na tuto částku má zaměstnanec nárok bez ohledu na to, zda pobírá starobní důchod.

Rozhodující je přitom skutečný pracovní režim. U zaměstnance na kratším úvazku se měsíční minimum poměrně krátí podle rozsahu pracovní doby, zatímco hodinová minimální sazba zůstává zachována. O víkendech nebo ve svátek navíc mohou vznikat nároky na příslušné příplatky.

Právě tady se vyplatí dívat se na pracovní nabídku trochu pozorněji. Hodinová sazba 135 nebo 140 korun může vypadat jako přijatelný přivýdělek, ale pokud jde o dvanáctihodinové směny, noční provoz, práci o víkendech a současně odpovědnost za objekt, není možné posuzovat nabídku pouze podle čísla uvedeného u mzdy.

Důchodce není automaticky synonymem pro levnou práci

Existují samozřejmě i zaměstnavatelé, kteří nabízejí starším lidem podstatně lepší podmínky. Na pracovních portálech se objevují například nabídky ostrahy za 150 Kč na hodinu nebo více, případně pracovní místa s měsíční mzdou přesahující 25 tisíc korun. Jedna z aktuálních nabídek ostrahy v Praze například uvádí 25 000 až 26 500 Kč měsíčně a výslovně připouští i starobní důchodce.

Rozhodně tedy neplatí, že každý senior dostane automaticky jen minimální mzdu. Záleží na regionu, typu práce, směnnosti, požadované kvalifikaci i na tom, zda jde o klasický pracovní poměr, dohodu nebo zkrácený úvazek.

Rozdíl je vidět také mezi jednotlivými profesemi. Recepční může mít na starosti návštěvy, telefonáty, evidenci osob a další administrativu, zatímco pracovník ostrahy může kromě dohledu kontrolovat vstupy, vozidla, kamerové systémy nebo provádět obchůzky. Přesto se u některých takových pozic objevují hodinové sazby jen mírně nad minimální hranicí.

Kde končí přivýdělek a začíná zneužívání?

Samotná nízká mzda ještě neznamená, že zaměstnavatel seniora zneužívá. Pokud někdo hledá několik hodin práce týdně, vyhovuje mu klidné pracoviště a nabídnutá částka odpovídá náplni, může být i práce za minimální mzdu rozumnou volbou.

Jiná situace nastává, pokud zaměstnavatel počítá s tím, že důchodce přijme horší podmínky jen proto, že má další příjem z důchodu. Starobní důchod není v žádném případě důvodem k nižšímu právnímu standardu. Zaměstnanec má stejné právo na minimální mzdu, příplatky, přestávky, bezpečné pracovní podmínky a další pracovněprávní ochranu jako ostatní zaměstnanci.

Zákoník práce navíc výslovně zakazuje diskriminaci z důvodu věku. Zaměstnavatelé mají povinnost zajišťovat rovné zacházení mimo jiné v odměňování a pracovních podmínkách.

Věk tedy nesmí být záminkou pro horší zacházení. A stejně tak není možné automaticky předpokládat, že člověk po šedesátce bude ochotný pracovat za méně peněz jen proto, že už pobírá důchod.

Senior by měl sledovat to, co za mzdu skutečně dostane

U práce na vrátnici může být zásadní, zda zaměstnanec pouze sleduje vstup do objektu, nebo zároveň zapisuje návštěvy, kontroluje vozidla, obchází areál a řeší mimořádné situace. U úklidu zase záleží na velikosti uklízených prostor, počtu místností a časovém limitu.

Před podpisem smlouvy se proto vyplatí zjistit přesný rozsah práce, délku směn, rozvržení pracovní doby a všechny příplatky. Důležitý je i typ smlouvy a počet hodin, které má člověk skutečně odpracovat.

A pokud zaměstnavatel nabízí například 135 korun za hodinu, není to samo o sobě ani důkaz férové nabídky, ani důkaz zneužívání. Teprve ve spojení s pracovní dobou, odpovědností, fyzickou náročností a dalšími podmínkami lze posoudit, zda je taková odměna za konkrétní práci opravdu přiměřená.

Zdroje: Pracovní portály Inwork, Easyprace, Fajnbrigady, Úřad práce, MPSV