Důchod trvá mnohem déle, než si lidé myslí. U žen a mužů je to úplně jinak

Jak dlouho budete pobírat důchod? Nikdo to přesně neví, statistiky ale ukazují poměrně jasný obrázek. Češi dnes tráví v penzi nejdelší dobu v historii, a to navzdory debatám o pozdějším odchodu do důchodu. Výrazný rozdíl navíc panuje mezi muži a ženami.

S blížícím se termínem odchodu do starobního důchodu budoucí penzisty kromě jeho výše zajímá také to, jakou dobu jim ho bude stát vyplácet. Zajímavá je taková informace také pro stávající starobní důchodce.

Údaje České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Českého statistického úřadu (ČSÚ) udávají docela přesný obraz této problematiky.

Jak dlouho se pobírá důchod

V 70. letech minulého století si penzisté starobního důchodu statisticky užívali sotva 11 let. Tehdy se muži dle ČSÚ dožívali 66 let a ženy 73 let. Do penze sice odcházeli dříve, nejpozději v 60 letech, ale také dříve umírali.

O padesát let později se doba, kterou lidé tráví v důchodu, přibližně zdvojnásobila. V roce 2024 totiž už podle ČSSZ byla průměrná délka pobírání důchodu 24,7 roku. Je tu ale výrazný rozdíl mezi pohlavími:

• Muži pobírají starobní důchod v průměru 19,5 roku.
• Ženy ve starobním důchodu zůstávají po dobu 28,7 roku.

Ženy mají statisticky delší naději dožití a zároveň doposud chodí do důchodu dříve než muži, a to díky zvýhodnění za vychované děti, jak jsme psali v tomto článku.  Jejich výhoda ale bude postupně smazána, takže muži i ženy budou do důchodu odcházet ve stejném věku.

Očekávaná délka dožití

Mnoho současných i budoucích důchodců chce vědět, kolika let se dožijí, a tudíž jak dlouho si budou užívat klidu a odpočinku v důchodu. Odpověď na to je z pochopitelných důvodů ryze individuální.

Pohlédneme-li na věc z hlediska statistiky, zjistíme, že v roce 2024 se střední délka života neboli naděje dožití meziročně navýšila:

• Na 77,2 let pro muže.
• Na 83,1 let pro ženy.

Díky zlepšující se medicínské péči se u nás očekávaná doba dožití prodlužuje, s čímž musí pracovat vláda i úřady, aby stát dokázal zajistit funkční důchodový systém i pro další generace penzistů. Proto si stanovila za cíl, aby každý občan v budoucnosti strávil průměrně 21,5 roku.

Jestliže se bude podle dat ČSÚ i nadále doba dožití prodlužovat, měl by se automaticky posouvat i věk odchodu do důchodu.

V současnosti vláda Andreje Babiše plánuje věk odchodu do důchodu trvale zastropovat na hranici 65 let. Nicméně do budoucnosti je potřeba počítat i s tím, že tato hranice není konečná, a vlády, které přijdou po té současné, mohou s věkem odchodu do důchodu opět hýbat směrem nahoru.

Kritické je vždy zdraví

Statistická data hovoří o délce dožití, ale už v nich chybí skutečnost, že posledních deset let života v důchodu penzisty často provázejí zdravotní komplikace, takže nemohou žít již plnohodnotný život a užívat si důchodu plnými doušky. Jejich cesty spíš než do zahraničí na dovolenou vedou do ordinací praktických lékařů a různých specialistů. Lidi trápí neduhy spojené se stářím, nemoci, oslabená imunita nebo úrazy.

Zvyšuje se zejména podíl osob s demencí. Podle výroční zprávy České alzheimerovské společnosti žilo u nás v roce 2023 celkem 171 000 takových osob (54 220 mužů a 116 563 žen), které jsou kvůli tomu odkázány na péči druhých.

Přestože lékařská věda je na vysoké úrovni, tak Alzheimera vyléčit nedokáže. Umí díky lékům pouze pozastavit zhoršování kognitivních funkcí a vývoj demence zpomalit. První průlomový lék vedoucí k vyléčení se ale vyvíjí a stojí za ním Čech a neurolog Martin Tolar.

Jak si nezkrátit život

Střední délka dožití se sice v České republice zvyšuje a zdravotní péče je na vysoké úrovni, ale spoléhat se pouze na ně není možné. Hodně záleží na tom, jak jednotlivci přistupují ke svému zdraví. Jestli si dopřávají pestrý a vyvážený jídelníček, umějí pracovat se stresem, mají dostatek fyzického pohybu.

Lidé se málo hýbou, špatně jedí a pijí hodně alkoholu, což zhoršuje zdraví. V rozhovoru pro České důchody na to upozornil kardiolog Vladimír Tuka. „Lidské tělo se k pohybu vyvinulo, bez pohybu hyneme,“ řekl lékař. Podle něj k prodloužení života stačí 150 minut pohybu týdně.

Zdroje: ČSSZ, Česká alzheimerovská společnost, ČSÚ