Důchod už v 60 letech: Kde v Evropě lidé končí v práci nejdříve a jak je na tom Česko
Důchodový věk se v evropských zemích výrazně liší. Zatímco někde mohou ženy odejít do penze už kolem šedesátky nebo ještě dříve, v části severní a západní Evropy je běžnou hranicí 67 let. Rozdíly se navíc budou dál prohlubovat. Některé státy už počítají s tím, že dnešní mladí lidé budou pracovat až do sedmdesáti.
Sledovat v Google Zprávách
Srovnávání ale není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Jedna země stanovuje pevnou věkovou hranici, jiná umožňuje dřívější penzi lidem s dlouhou dobou pojištění a další věk automaticky mění podle očekávané délky života. OECD proto pracuje s takzvaným běžným důchodovým věkem, při němž člověk po celé pracovní kariéře získá penzi bez krácení.
Sever drží hranici 67 let
Nejpozději dnes podle srovnání odcházejí do řádné penze obyvatelé Dánska, Nizozemska, Islandu a Norska. U mužů i žen tam běžný důchodový věk dosahuje 67 let. Průměr Evropské unie přitom činí 64,7 roku u mužů a 64 let u žen.
Vysoko je také Německo, kde se hranice postupně posouvá k 67 letům. Podobně přísná pravidla platí v Itálii, i když právě tam existují různé možnosti dřívějšího odchodu při mimořádně dlouhé době placení pojistného. Ve Španělsku mohou lidé s dostatečně dlouhou kariérou odejít už v 65 letech, ostatní musí čekat déle.
Zákonný věk přitom nemusí odpovídat tomu, jak dlouho lidé skutečně pracují. Podle červencových údajů Eurostatu čeká patnáctiletého obyvatele EU v průměru 37,5 roku na pracovním trhu. V Nizozemsku je to 44 let, ve Švédsku 43,4 roku a v Dánsku 42,6 roku. Naopak v Rumunsku činí očekávaná pracovní doba jen 32,7 roku a v Itálii 33 let.
Kolik dnů vám zbývá do důchodu: Kalkulačka důchodového věku
Polky odcházejí v šedesáti, Turky ještě dříve
Na opačném konci žebříčku stojí Turecko. Muži tam mohou za současných pravidel získat penzi už v 52 letech a ženy dokonce ve 49 letech. Jde však o mimořádnou výjimku, která souvisí se staršími pravidly a postupnými reformami tureckého systému.
V rámci Evropské unie mají nejnižší důchodový věk ženy v Polsku. Do penze mohou odejít v 60 letech, zatímco polští muži čekají do 65 let. Polsko se přitom v minulosti pokusilo věk zvyšovat a sjednotit, vláda však reformu po silném odporu veřejnosti zrušila.
U mužů vycházejí v evropském srovnání nejníže Řecko, Slovinsko a Lucembursko, kde lze při splnění požadované doby pojištění získat plný důchod v 62 letech. Například v Řecku je k tomu zapotřebí čtyřicetiletá kariéra. Bez ní platí obecná hranice 67 let. Lucembursko zase dovoluje odejít dříve lidem, kteří platili pojistné nejméně čtyři desetiletí.
Zvláštní kapitolou je Francie. Často se o ní mluví jako o zemi s důchodovým věkem kolem 62 let, skutečná pravidla ale závisí na roku narození a délce pojištění. Člověk, který nemá potřebný počet odpracovaných let, může na plný důchod čekat výrazně déle. Právě snaha věk postupně posunout k 64 letům vyvolala v minulých letech rozsáhlé protesty.
Česko míří k hranici 67 let
Česká republika se zatím pohybuje poblíž evropského průměru. Lidé, kteří dosahují důchodového věku v roce 2026, odcházejí zpravidla přibližně v 64 letech a čtyřech až šesti měsících. U části žen narozených ve starších ročnících věk stále snižuje počet vychovaných dětí.
Pro mladší generace už však platí podstatně vyšší hranice. Důchodový věk se bude postupně prodlužovat o jeden měsíc za každý rok narození. Lidé narození po roce 1988 mají podle současných pravidel odejít do řádné penze v 67 letech. Česko se tak postupně zařadí mezi evropské země s vyšším důchodovým věkem.
Ještě dál míří Dánsko. Pro část obyvatel už schválilo hranici 70 let od roku 2040 a při zachování vazby na délku života by dnešní mladí Dánové mohli podle dlouhodobých propočtů odcházet až ve 74 letech. V Estonsku se výhledově počítá se 71 lety, v Itálii, Nizozemsku, Švédsku a na Kypru se 70 lety. Český důchodový věk by měl dosáhnout 67 let.
