Důchod po práci v zahraničí: Kdo vám ho bude vyplácet a z jakých dob se počítá

Práce v zahraničí může přinést cenné zkušenosti i vyšší výdělek. S blížícím se důchodem ale vyvolává řadu praktických otázek. Budete o důchod žádat v každé zemi zvlášť a kdo vám ho vlastně bude vyplácet? Přinášíme přehled základních pravidel.

Tisíce Čechů si na obživu vydělávají peníze mimo území své rodné vlasti. S blížícím se věkem odchodu do penze pak řeší, kdo a v jaké výši jim bude vyplácet jejich starobní důchod.

Zásadní je to, kde budoucí důchodce pracoval. Jestli to bylo v Evropské unii (EU) a EHP (Island, Lichtenštejnsko, Norsko) či ve Švýcarsku, nebo v některé ze třetích zemí mimo EU.

Pravidla v Evropské unii

Česká republika je od roku 2004 členem EU s právem volného pohybu občanů. Z hlediska sociálního zabezpečení může podle platné evropské legislativy občan jakéhokoliv státu EU odejít za prací do jiného státu EU. V něm je také sociálně pojištěný, čímž mu pak může vzniknout nárok buď na plný důchod, nebo na dílčí důchod.

V rámci EU, EHP a Švýcarska se na občana ČR vztahují koordinační nařízení, jež mají za cíl sčítat doby sociálního pojištění pro reálný nárok na starobní důchod. Platí následující:

• Jestliže v rámci České republiky pracoval její občan dostatečně dlouho, aby získal potřebnou dobu pojištění, pak mu bude přiznán plný důchod jen od ČR. A už se nebude přihlížet k tomu, že pracoval i v jiných členských státech Evropské unie.
• Může ale vzniknout situace, kdy v České republice občan nebude mít odpracován nutný počet let. V takovém případě ČSSZ započte dobu sociálního pojištění, kterou občan získal prací v některém státě EU. Jedná se o tzv. dílčí důchod.

Praktický příklad: Pan Včelička

Pan Včelička, narozený v roce 1962, pracoval 17 let v České republice a 20 let v Rakousku. Aby mohl získat plný důchod v České republice, musel by mít odpracováno minimálně 35 let. Jenže on ani v jednom státě podmínku na plný starobní důchod nesplnil. Díky koordinačnímu nařízení EU se mu sečtou obě doby (17 + 20 = 37), a tím mu vznikne nárok na dílčí důchod.

Nařízení EU říkají, že každý její stát vyplácí důchod jen za vlastní doby pojištění. Proto u dílčího důchodu pak ještě ČSSZ vypočítá teoretickou částku, kterou by občan pobíral, pokud by celou dobu pracoval jen v jednom státě. Tuto částku vynásobí poměrem skutečné doby pojištění v daném státě k celkové době pojištění získané ve všech státech.

V praxi to bude vypadat tak, že pan Včelička z České republiky dostane 17/37 z teoretického českého důchodu a z Rakouska dostane 20/37 z teoretického rakouského důchodu.

Protože se důchodový věk v jednotlivých zemích EU liší, bude rakouský důchod pobírat až po dosažení 65 let, zatímco český důchod mu bude v roce 2026 vyplácen již ve věku 64 let a 4 měsíců.

Práce ve třetích zemích mimo EU

Občané České republiky neodcházejí za prací jen v rámci Evropské unie, ale také mimo ni. Za této situace už je třeba při nároku na starobní důchod přihlédnout k tomu, jestli má ČR uzavřenou bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení.

Podívejte se na přehled:

• Mezi naše smluvní státy patří například USA, Kanada, Austrálie, Japonsko, Turecko, Izrael, Indie, Chile, Bělorusko, Rusko, Ukrajina. U nich je výpočet důchodu podobný jako v rámci Evropské unie. Pro jeho nárok se doby pojištění sčítají a každý stát pak vyplácí svůj díl důchodu. Nárok na důchod se posuzuje podle českých předpisů a podle uzavřené mezinárodní bilaterální smlouvy.
• Nesmluvní státy jsou všechny ostatní, s nimiž Česká republika nepodepsala bilaterální smlouvu o sociálním zabezpečení. Na jejich seznamu bychom našli například Čínu, většinu států v Africe nebo v Jihovýchodní Asii. U nich je podstatný rozdíl, protože odpracovaná doba v těchto zemích se pro český důchod nezapočítává. Jestliže český občan bude například 10 let pracovat v Maroku, bude mu těchto 10 let pro výpočet českého důchodu chybět. Zde se nabízí jako vhodné řešení platit si dobrovolné důchodové pojištění v České republice.

Kompletní přehled platných uzavřených a aktuálních mezinárodních smluv je dostupný na oficiálním webu České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ), seznam najdete zde.

Poradenské dny ČSSZ

Vyznat se v důchodovém pojištění v situaci, kdy má budoucí důchodce nárok na důchod nejen v České republice, ale také v zahraničí, nemusí být právě jednoduché. ČSSZ proto přichází s pomocí. Ve spolupráci s institucemi důchodového pojištění ze Slovenska, Německa a Rakouska každým rokem pořádá mezinárodní dvoustranné poradenské dny.

Na jednom místě jsou tak čeští i zahraniční odborníci schopni vysvětlit potřebné informace osobám, které pracovaly v České republice, na Slovensku, v Německu či Rakousku. Týká se to například:

• nároku na důchod
• dob pojištění
• důchodového věku
• postupu při uplatňování žádostí o důchod
• stavu probíhajícího důchodového řízení

Výhodou je zajištěné tlumočení. Kdo má o takovou službu zájem, musí se předem objednat. Informace k jednotlivým poradenským dnům ČSSZ zveřejňuje na svých webových stránkách v části Aktuality.

V roce 2026 se budou poradenské dny konat:

• Česko-slovenské poradenské dny v Liptovském Mikuláši (22. dubna 2026) a v Brně (26. listopadu 2026)
• Česko-německé poradenské dny v Praze, v Klientském centru ústředí ČSSZ (17.-18. června 2026), v Pasově (22. září 2026) a v Karlových Varech (13.-14. října 2026)
• Česko-rakouský poradenský den ve Znojmě (19.-20. května 2026).

Důchod po práci v zahraničí nemusí být problém, ale vyplatí se řešit ho s předstihem. Záleží na tom, ve kterých zemích člověk pracoval, jak dlouho tam byl pojištěný a jaká pravidla se na daný stát vztahují.