ČSSZ prověřuje žádosti o výchovné k důchodu kvůli obavám ze zneužívání

Ministr Marian Jurečka oznámil, že úředníci České správy sociálního zabezpečení začali prověřovat podezřelé žádosti o výchovné. Jde hlavně o žádosti ovdovělých mužů, u kterých není jisté, že děti opravdu vychovávali v největším rozsahu.

Foto: České důchody
Ústředí České správy sociálního zabezpečení.

Většině žen, které jsou již v důchodu, bylo výchovné v lednu 2023 přiznáno automaticky. Pokud se ovšem o dítě staral muž nebo někdo jiný, kdo nebyl rodič (například osvojitel), musí o přiznání výchovného požádat. Stejně tak o výchovné žádají všichni noví důchodci, kteří si podali nebo podají žádost o starobní důchod od roku 2023.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka nyní řekl, že žádostí dorazilo velké množství, převážně od mužů, a u části panuje podezření, že se o dítě reálně nestarali déle. Zpravidla jde o vdovce. „Z praxe jsem zaznamenal poznatky, že opravdu jsou to i případy, kdy se lidé nestarali prokazatelně většinovou dobu o výchovu dítěte a normálně chodili do práce,“ uvedl ministr na své páteční tiskové konferenci.

Podezřelé žádosti vdovců

Podle něj je v některých případech možné, že se o dítě reálně starala manželka či manžel, kteří už jsou ovšem po smrti. A pozůstalí důchodci si nyní chtějí požádat o výchovné, i když se o děti reálně nestarali ve větším rozsahu. Nárok na výchovné totiž podle zákona na druhého rodiče či jinou osobu nepřechází a v případě úmrtí nárok zaniká.

„Za poslední dva měsíce narostl objem žádostí od mužů, kteří uplatňují nárok a říkají, v tomto případě jsou to vdovci, že oni se o to dítě starali. A my logicky, abychom se chovali s péčí řádného hospodáře, jsme v posledních týdnech vyzvali tyto žadatele, aby opravdu doložili, že byli těmi, kteří se tu dobu do zletilosti o dítě starali. A že to není třeba jen nějaký krok, který může nést i známky zneužití,“ konstatoval Marian Jurečka.

Momentálně jde o přibližně 33 tisíc žádostí o výchovné, které v současné době prověřují úředníci okresních správ sociálního zabezpečení. „Komunikují s těmito žadateli a ptají se jich, aby byli schopni doložit, že oni byli těmi, kdo o dítě pečovali,“ vysvětlil Jurečka s tím, že jsou požadovány nějaké konkrétní důkazy o péči a výchově.

Nárok na výchovné

Nárok na výchovné má každý, kdo pobírá starobní důchod, a zároveň splní jednu z podmínek pro uznání výchovy dítěte. V případě, že podmínku splní více lidí, například otec i matka, má nárok na výchovné ten, kdo o dítě pečoval delší dobu.

Podmínky jsou stanoveny následovně:

  • Žena nebo muž musí o dítě pečovat alespoň 10 let před dosažením jeho zletilosti.
  • Pokud se žena nebo muž ujme péče o dítě po dosažení 8 let věku, musí pečovat alespoň 5 let a nesmí péči přerušit až do jeho zletilosti.
  • Pokud dítě zemře po dosažení věku 5 let a žena nebo muž o něj pečuje od narození do jeho smrti.

Část žadatelů se nyní snaží využít situace, kdy uplatňují nárok na výchovné a tvrdí, že se o dítě starali z obou rodičů déle, přestože to reálně nemusela být pravda. Chtějí využít situace, že druhý rodič už je mrtvý a nemůže tak vznést námitku.

Jisté sporné situace mohou vznikat i v situaci, kdy se například manželé spolu dohodnou, že výchovné bude pobírat ten, kdo již je v důchodu. Může jít například o staršího muže, který již pobírá starobní důchod, zatímco jeho manželka ještě pracuje, a tak při manželově žádosti o výchovné dosvědčí, že se on staral více.

Ve výsledku tak manželé nemusí čekat na výchovné až na chvíli, kdy do důchodu půjde manželka. Zda jsou mezi podezřelými žádostmi i tyto situace, nicméně ministr Marian Jurečka neupřesnil.

Foto: České důchody/David Budai

Více k tématu