Co dělá Norsko rájem pro důchodce? V žebříčku poráží zbytek světa hned v několika oblastech
Norský důchodce nemusí mít pohádkovou penzi, aby žil v zemi s nejlepšími podmínkami pro stáří. Norsko totiž znovu ovládlo Global Retirement Index 2026. Získalo 83 procent. Irsko mělo 81 a Nizozemsko 79 procent. Česko si polepšilo o jednu příčku a skončilo v tomto žebříčku desáté.
Sledovat v Google Zprávách
Autoři žebříčku porovnávají 44 zemí. Berou v úvahu 18 ukazatelů od zdravotní péče přes příjmy až po životní prostředí. Norsko se dostalo mezi deset nejlepších států ve všech čtyřech hodnocených oblastech: materiální zajištění obyvatel, zdraví, kvalita života a finance ve stáří.
Seveřanům pomáhají vyšší příjmy a malé sociální rozdíly. OECD v červnové zprávě řadí Norsko mezi nejbohatší a nejvíce rovnostářské ekonomiky světa.
Bohatství z ropy pomáhá i norským seniorům
Norsko má proti většině evropských států specifickou výhodu. Výnosy z ropy a zemního plynu desítky let ukládá do obřího investičního fondu. Investice za první pololetí letošního roku vydělaly 9,4 procenta.
Z fondu se hradí část výdajů norského státního rozpočtu. V květnové úpravě rozpočtu tamní vláda počítala s využitím 579 miliard norských korun, tedy v přepočtu zhruba jeden bilion a 326 miliard českých korun. Díky tomuto fondu může Norsko financovat část veřejných výdajů, včetně služeb, které využívají senioři.
Dobré hodnocení země souvisí rovněž se zdravotnictvím a prostředím, v němž lidé žijí. Nedávný průzkum sleduje kupříkladu délku života, dostupnost péče, kvalitu ovzduší i subjektivní spokojenost.
Vysoké příjmy však doprovázejí vysoké ceny. Podle červnových údajů norských statistiků dosahovala cenová hladina spotřeby domácností v roce 2025 téměř 129 procent průměru EU. V Česku to bylo 89,4 procenta. Potraviny a nealkoholické nápoje byly v Norsku o třetinu dražší, než je průměr celé Evropské unie, jejíž součástí ale Norsko součástí není.
Do penze lze odejít už v 62 letech
Norský důchodový systém tvoří státní důchod, penzijní zabezpečení od zaměstnavatele a vlastní úspory. Běžně se státní penze vyplácí od 67 let. Kdo si vydělal na dostatečné nároky, může začít pobírat peníze už v 62 letech. Měsíční částka pak bývá nižší, protože se rozpočítá na delší dobu.
Výpočet zohledňuje výdělky i dobu pojištění. U lidí narozených od roku 1963 se každý rok připisuje na penzijní účet 18,1 procenta započitatelných příjmů do stanoveného limitu. Za práci lze získávat další nároky až do 75 let.
Pro plnou garantovanou částku je zpravidla potřeba 40 let pojištění. U osaměle žijících osob narozených od roku 1963 činí od května letošního roku garantovaná sazba 253 787 norských korun ročně, tedy asi 581 tisíc českých korun.
Letos od května vzrostly již vyplácené starobní důchody o 4,69 procenta. „V nejisté době je důležité zajistit ekonomickou jistotu důchodcům,“ okomentovala to tamní ministryně práce Kjersti Stensengová.
