Česko patří mezi deset nejlepších zemí pro život v důchodu. Jedna oblast ho ale výrazně brzdí

Česko se po roce vrátilo mezi deset zemí, které podle mezinárodního srovnání nabízejí nejlepší podmínky pro život v důchodu. V letošním Global Retirement Indexu společnosti Natixis Investment Managers obsadilo desáté místo. Oproti loňsku si polepšilo o jednu příčku a získalo celkové skóre 75 procent.

Spokojená česká seniorka.
i
Foto: Shutterstock
Spokojená česká seniorka.

Žebříček neporovnává jen výši penzí, neboť sleduje 44 zemí a hodnotí 18 ukazatelů. Ty jsou rozdělené do čtyř oblastí. Finance v důchodu, materiální zabezpečení, zdraví a kvalita života. Do výsledku tak vstupuje třeba nezaměstnanost, příjmová nerovnost, inflace, zadlužení státu, délka života nebo výdaje na zdravotnictví.

Autoři letošního vydání upozorňují, že podmínky pro budoucí penzisty se zhoršují v mnoha vyspělých zemích. Z investorů oslovených Natixis má 68 procent obavu, že inflace snižuje hodnotu jejich úspor.

Spokojení senioři odjíždí na dovolenou.
i
Foto: Shutterstock

Dvě třetiny respondentů kvůli vyšším běžným nákladům odkládají méně peněz než dřív. A 72 procent se bojí, že vysoké veřejné dluhy mohou v budoucnu vést k omezení důchodových dávek.

Nejlépe letos dopadlo Norsko se skóre 83 procent. Druhé je Irsko s 81 procenty a třetí Nizozemsko se 79 procenty. Před Českem skončily ještě Švýcarsko, Dánsko, Austrálie, Německo, Lucembursko a Island. Právě Island se meziročně propadl z čtvrtého na deváté místo. Česko se naopak posunulo z jedenácté na desátou příčku.

Česku pomáhá hlavně materiální zabezpečení

Jednou z nejsilnějších českých oblastí zůstává materiální zabezpečení. Tato část sleduje příjem na obyvatele, nezaměstnanost a rozdíly mezi příjmy. Česku pomáhá hlavně nízká nezaměstnanost a poměrně malé příjmové rozdíly.

Dobré umístění ale neznamená, že je český důchodový systém bez problémů. Evropská komise ve své letošní zprávě upozorňuje, že po roce 2030 začne rychle růst poměr seniorů k lidem v produktivním věku. Výdaje spojené se stárnutím populace proto porostou.

Komise počítá s tím, že veřejné výdaje na penze se do roku 2070 zvýší proti současnosti zhruba o 2,5 procentního bodu HDP. U zdravotnictví má jít o dalších 0,7 bodu a u dlouhodobé péče o 1,3 bodu. Soukromá penzijní aktiva přitom v Česku odpovídají jen asi osmi procentům HDP.

Kalkulačka valorizace 2027: Jak se zvýší váš důchod

Zdravotnictví zůstává slabším místem

Právě oblast zdraví letos český výsledek brzdí. V podindexu Health si Česko proti minulému ročníku pohoršilo. Natixis do této části započítává délku života, výdaje na zdravotní péči na obyvatele a podíl zdravotních výdajů hrazených z pojištění.

Český systém má přitom jednu výraznou výhodu. Z veřejných zdrojů se hradí zhruba 85 procent zdravotních výdajů. Veřejné výdaje na zdravotnictví ale mají letos dosahovat 5,9 procenta HDP. Průměr Evropské unie je 6,6 procenta. Komise navíc upozorňuje na problémy v organizaci a řízení systému.

Slabin je víc. Naděje dožití v Česku zůstává pod průměrem Evropské unie. Vyšší je také úmrtnost, které by bylo možné předejít prevencí nebo včasnou léčbou.

Komise zmiňuje regionální rozdíly v dostupnosti praktických lékařů a specialistů. Problémem je také stárnutí zdravotníků. V roce 2023 bylo 39 procent praktikujících lékařů a 28 procent sester starších 55 let.

Více k tématu