Zapomínání může vypadat hrozivě, ale Alzheimer není jediná příčina. Za problémy s pamětí se mohou skrývat úplně jiné důvody
Krátký test paměti může upozornit na potíže, které si člověk sám neuvědomuje. Jeho výsledek ale rovnou nepotvrzuje Alzheimerovu nemoc. Pokud screening ukáže problém, následuje podrobnější vyšetření, které má odhalit skutečnou příčinu zhoršené paměti.
Sledovat v Google Zprávách
Poruchy paměti nemusí mít vždy stejnou příčinu. Na soustředění a vybavování vzpomínek může mít vliv také jiné onemocnění, užívané léky nebo změna celkového zdravotního stavu. Lékař proto při podezření nehodnotí pouze výsledek krátkého testu.
Důležitou roli hraje také vývoj potíží v čase. Praktický lékař se může ptát na to, kdy se změny poprvé objevily, zda ovlivňují běžný život a jestli si jich všimli také rodinní příslušníci. Teprve souhrn rozhovoru, vyšetření a dalších výsledků ukáže, zda je potřeba pacienta odeslat ke specialistovi.
U pojištěnců ve věku 65 až 80 let provádí podle informací VZP praktický lékař screening časného záchytu demence jednou za dva roky v rámci preventivní prohlídky. Součástí může být Mini-Cog. Pokud vyjde pozitivně, lékař pokračuje zpřesňujícím vyšetřením.
Krátký test může poukázat na potíže, ale nestanoví diagnózu
Screeningový test má rychle prověřit, zda se u člověka neobjevují potíže s některými kognitivními funkcemi. Ty zahrnují například paměť, pozornost, orientaci, řeč a schopnost řešit určité úkoly. V České praxi se používá několik metod. Patří mezi ně Mini-Cog, MMSE nebo MoCa. Vyšetřující lékař může také použít test hodin nebo další standardizované nástroje. Mezi české testy používané k orientačním zachycení kognitivních potíží patří ALBA a POBAV.
Konkrétní podoba testu závisí na použité metodě. Člověk může například poslouchat a následně opakovat slova, nakreslit ciferník, zapamatovávat si čísla a pak je říkat v daném pořadí, odpovídat na otázky týkající se času a místa nebo plnit jednoduché úkoly.
Výsledek testu pak ještě není verdiktem o tom, že člověk trpí Alzheimerovou nemocí. Výsledek může ovlivnit únava, stres, porucha sluchu nebo zraku. Roli může také hrát nízká znalost jazyka, nedostatečné porozumění zadání nebo jiné zdravotní okolnosti. Ani výrazně horší skóre samo o sobě nemusí diagnózu potvrdit. Česká mezioborová doporučení z roku 2024 uvádějí, že diagnózu kognitivního deficitu nelze stanovit pouze podle abnormálního výsledku kognitivního testu.
Specialista hledá příčinu potíží, nejen horší skóre
Pokud základní vyšetření vyvolává pochybnosti, praktický lékař může člověka odeslat ke specialistovi. Další diagnostické vyšetření zajišťují zejména neurologové, psychiatři a geriatři. Specialista může zopakovat nebo rozšířit testování anebo doporučit neuropsychologické vyšetření. To podrobněji hodnotí jednotlivé oblasti myšlení, paměti, řeči a pozornosti.
Dalším krokem může být CT vyšetření nebo magnetická rezonance mozku. Tyto metody mohou pomoci odhalit změny na mozku a vyloučit některé jiné příčiny potíží. V nejasných případech a při podezření na demenci se rovněž může přistoupit k vyšetření mozkomíšního moku nebo k amyloidové PET (zobrazovací metoda podávající informace o funkci dané tkáně či orgánu). Nejde ale o vyšetření, které by podstupoval každý člověk s horším výsledkem screeningu.
Lékař proto posuzuje celý soubor informací, včetně výsledků kognitivních testů, rozhovoru, hodnocení běžného fungování, laboratorních vyšetření a případných zobrazovacích metod. Teprve poté může určit pravděpodobnou příčinu potíží.
Nová aplikace Digidiadem může pomoci odhalit začínající problém
Kromě vyšetření u lékaře existuje také možnost orientačně prověřit paměť a řeč z domova. Česká aplikace představená 18. června 2026 Digidiadem pracuje s hlasovým dialogem, při kterém člověk plní zadané úkoly a odpovídá nahlas. Podle zveřejněných informací na webu GENERALI České pojišťovny test trvá přibližně 11 minut a výsledek se zobrazí v přehledných barvách. K testování je zapotřebí jen tablet či počítač s mikrofonem a reproduktory.
Aplikace ale nezastupuje odborné stanovení diagnózy Alzheimerovy choroby. Pokud výsledek poukáže na možné potíže, měl by člověk svůj stav nejprve probrat s praktickým lékařem. Ten může provést potřebná vyšetření a postupovat podle výše zmíněného postupu.
