Vdovský důchod může pokračovat i po přestěhování mimo Česko: Podmínky se od roku 2026 změnily

Přestěhování do jiné země samo o sobě neukončuje výplatu českého vdovského nebo vdoveckého důchodu. Pro další vyplácení je důležité především to, zda dál trvá nárok na pozůstalostní důchod, a také splnění povinností vůči České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Český důchod může být vyplácen člověku, který žije dlouhodobě mimo Českou republiku. Při stěhování je však potřeba počítat s několika administrativními kroky, které se liší podle země, do níž člověk odchází.

Vdovský důchod má omezenou dobu výplaty

Pozůstalostní důchod standardně náleží jeden rok od úmrtí manžela nebo manželky. Po uplynutí této doby může jeho výplata pokračovat, pokud vdova nebo vdovec splňuje alespoň jednu ze zákonných podmínek.

Mezi ně patří například:

• péče o nezaopatřené dítě,
• péče o dítě nebo osobu závislou na pomoci jiné osoby v zákonem stanoveném rozsahu,
• invalidita třetího stupně,
• dosažení stanoveného věku.

Pokud například výplata po prvním roce pokračuje kvůli péči o nezaopatřené dítě, trvá tato podmínka jen po dobu, kdy jsou pro ni splněny zákonné předpoklady. Když později pomine, je potřeba posoudit, zda pozůstalý splňuje některou z dalších podmínek pro pokračování důchodu.

Rozhoduje i to, zda už sami pobíráte důchod

Vdovský nebo vdovecký důchod může pobírat také člověk, který už pobírá vlastní starobní nebo invalidní důchod. Záleží na konkrétní situaci a při souběhu se uplatňují pravidla pro výplatu dvou důchodů.

• Pokud pozůstalý pobírá starobní důchod, mohou mu za splnění podmínek náležet oba důchody současně. Nevyplácí se však jednoduše oba v plné výši. Základní výměra náleží jen jednou a z procentních výměr se vyplácí celá vyšší a polovina nižší.
• U vlastního invalidního důchodu platí pro souběh s vdovským nebo vdoveckým důchodem obdobná pravidla. Výsledná částka proto závisí na výši obou důchodů.
• Pozůstalý ještě pracuje a vlastní důchod nepobírá: Práce sama o sobě nároku na vdovský nebo vdovecký důchod nebrání. Pokud pozůstalý nepobírá vlastní starobní ani invalidní důchod, vdovský nebo vdovecký důchod se vypočítá jako základní výměra plus 50 procent procentní výměry důchodu zemřelého. Výše tedy závisí na důchodu zemřelého.

Modelový příklad:

Pozůstalá žena pobírá vlastní starobní důchod 19 070 Kč, z toho 4 900 Kč tvoří základní výměra a 14 170 Kč procentní výměra. Její manžel pobíral starobní důchod 23 360 Kč, z něhož základní výměra činila 4 900 Kč a procentní výměra 18 460 Kč.

Po jeho úmrtí jí vznikne nárok na vdovský důchod. Ten se vypočítá jako 50 procent procentní výměry důchodu zemřelého, tedy 50 % z 18 460 Kč = 9 230 Kč.

Protože žena současně pobírá vlastní starobní důchod, nastává souběh. Její vyšší procentní výměra 14 170 Kč zůstává v plné výši, zatímco z nižší procentní výměry vdovského důchodu se vyplácí pouze polovina, tedy 4 615 Kč. Základní výměra 4 900 Kč se započítá pouze jednou.

Výsledná měsíční částka tedy bude:

14 170 + 4 615 + 4 900 = 23 685 Kč.

Žena tak nebude pobírat 19 070 + 9 230 Kč, ale celkem 23 685 Kč měsíčně. Tento princip souběhu potvrzuje přímo ČSSZ.

Nové manželství může nárok ukončit

Uzavření nového manželství má na vdovský nebo vdovecký důchod přímý vliv. Nárok na tento pozůstalostní důchod uzavřením nového manželství zaniká.

ČSSZ je proto zapotřebí oznámit veškeré změny, které mohou mít vliv na nárok nebo výplatu důchodu, mezi které patří i vstup do svazku manželského. U člověka žijícího v zahraničí se oznamovací povinnost týká stejně jako u příjemce důchodu v České republice skutečností, které jsou pro jeho důchod rozhodné.

Co když se důchodce přestěhuje až po přiznání důchodu?

Do zahraničí se může člověk odstěhovat až několik let poté, co mu byl český důchod přiznán. O přiznání důchodu znovu žádat nemusí. ČSSZ však musí oznámit novou adresu a podle potřeby také změnu způsobu výplaty.

Pro oznámení změny adresy slouží formulář Hlášení změny adresy nebo jména a příjmení, který lze použít také při bydlišti v zahraničí.

Jestliže člověk dosud dostával důchod na český účet a po přestěhování ho chce přijímat na účet v jiné zemi, musí ČSSZ požádat také o změnu způsobu výplaty.

ČSSZ umožňuje posílat český důchod na bankovní účet vedený v zahraničí. Od roku 2026 se důchody vyplácené do zahraničí zasílají pouze bezhotovostně.

Při změně účtu je potřeba použít příslušný formulář a uvést požadované bankovní údaje. Případné poplatky za přijetí zahraniční platby nebo jiné podmínky už mohou záviset na konkrétní bance.

Potvrzení o žití se týká některých důchodců v zahraničí

ČSSZ může u příjemců důchodů žijících mimo Českou republiku požadovat Potvrzení o žití. Dokument slouží k ověření, že příjemce důchodu stále žije. Povinnost se může týkat také člověka, který v zahraničí pobírá český vdovský nebo vdovecký důchod.

Od roku 2026 platí pro řadu evropských zemí jednodušší režim. Lidé žijící v členských státech EU, ve Velké Británii, Norsku, na Islandu, v Lichtenštejnsku, Švýcarsku a v některých dalších smluvních státech zasílají potvrzení standardně dvakrát ročně, v červnu a prosinci.

Zvláštní postavení má Slovensko. ČSSZ si se slovenskou Sociální pojišťovnou elektronicky předává údaje o úmrtí, takže příjemci českého důchodu s bydlištěm na Slovensku už od roku 2026 Potvrzení o žití zasílat nemusí.

U států, se kterými Česká republika nemá příslušnou smluvní úpravu, platí jiný režim. Potvrzení o žití se v těchto případech zasílá podle stanovených pravidel a jeho doručení je podmínkou pro pokračování výplaty důchodu.

Změna bydliště může přinést také daňové otázky

Při dlouhodobém pobytu v zahraničí je potřeba myslet také na daňové předpisy. Rozhodující může být například to, kde má člověk daňové bydliště a jaká pravidla pro české důchody stanoví smlouva mezi Českou republikou a danou zemí.

Daňová situace proto může být u každého člověka jiná. Před trvalým přestěhováním je vhodné ověřit si pravidla platná v konkrétní zemi, zejména pokud se mění také daňová rezidence.

Co si před stěhováním pohlídat?

Příjemce českého vdovského nebo vdoveckého důchodu, který se chystá žít v zahraničí, by měl před odjezdem vyřešit hlavně:

• oznámení nové adresy ČSSZ,
• případnou změnu bankovního účtu,
• způsob další výplaty důchodu,
• případnou povinnost zasílat Potvrzení o žití,
• oznámení změn, které mohou ovlivnit nárok na vdovský nebo vdovecký důchod,
• daňové povinnosti v zemi nového bydliště.

Rozhodující tedy není samotná změna země bydliště, ale především to, zda dál trvá nárok na vdovský či vdovecký důchod a zda příjemce splní všechny povinnosti spojené s jeho výplatou do zahraničí.