Kdy vám začne krácení vdovského důchodu: Jedna část může spadnout na polovinu okamžitě

Člověk může po smrti manžela či manželky pobírat vlastní starobní důchod a zároveň vdovský nebo vdovecký. Dvě celé penze se ale nesčítají. Při souběhu se jedna z procentních výměr krátí.

Důchodce truchlí za svou zesnulou ženu.
i
Foto: Shutterstock
Důchodce truchlí za svou zesnulou ženu.

Vdovský a vdovecký důchod se stejně jako starobní penze skládá ze základní a procentní výměry. Základní výměra je v roce 2026 u všech důchodů stejná a činí 4 900 korun. U pozůstalostního důchodu se procentní výměra stanoví jako 50 procent procentní výměry důchodu, který zemřelý pobíral nebo na který by měl nárok.

Od letošního roku zároveň platí nové minimum. Procentní výměra vdovského či vdoveckého důchodu nesmí být při jeho stanovení nižší než 2 450 korun. Pokud ale pozůstalý už pobírá vlastní starobní důchod, nastupují pravidla souběhu.

Dvě základní výměry nepřijdou

Nejdůležitější je, že základní výměru 4 900 korun dostane člověk pouze jednou. Právě pravidlo jedné základní výměry je jednou z klíčových zásad, která ovlivňuje konečnou částku. U procentních výměr se porovná vlastní starobní důchod s pozůstalostním důchodem. Vyšší se vyplácí v plné výši, z nižšího náleží jen polovina jeho procentní výměry.

V běžných případech tak lze výsledek spočítat jako jednu základní výměru, celou vyšší procentní výměru a polovinu nižší.

Modelové příklady níže jsou záměrně zjednodušené a nepočítají s výchovným ani se zvýšením starobního důchodu za další práci po vzniku nároku. U těchto částek zákon při určení, který z důchodů se má krátit, stanoví zvláštní postup. Konkrétní výši proto vždy určuje ČSSZ podle údajů vedených u obou důchodů.

  • První modelový příklad počítá se ženou, jejíž starobní důchod činí 22 900 korun. Z toho je 4 900 korun základní výměra a 18 tisíc procentní část. Její manžel pobíral 24 900 korun, tedy 4 900 korun základní a 20 tisíc procentní výměru. Vdovská procentní výměra činí polovinu z 20 tisíc, tedy deset tisíc korun. Protože je nižší než ženina vlastní procentní výměra, při souběhu se z ní vyplatí pět tisíc. Celkem tak žena dostane 27 900 korun měsíčně.
  • Ve druhém příkladu má žena starobní důchod 12 900 korun, z toho osm tisíc tvoří procentní výměra. Zemřelý manžel pobíral 30 900 korun, jeho procentní výměra tedy byla 26 tisíc. Vdovská procentní část vychází na 13 tisíc korun a je vyšší než procentní část ženina starobního důchodu. Vyplatí se proto celých 13 tisíc, k nim polovina z osmi tisíc a jedna základní výměra. Výsledkem je 21 900 korun.
  • Třetí příklad ukazuje opačný poměr. Starobní důchod pozůstalé činí 19 900 korun, jeho procentní výměra tedy 15 tisíc. Manžel měl důchod 14 900 korun a procentní výměru deset tisíc. Vdovská procentní část činí pět tisíc korun, při souběhu se ale zkrátí na polovinu. K vlastním 15 tisícům a základní výměře se tak přidá 2 500 korun. Celková měsíční částka dosáhne 22 400 korun.
Důchodkyně nese květiny na hrob svého manžela.
i
Foto: Shutterstock

Nárok může znovu vzniknout

Vdovský nebo vdovecký důchod se standardně vyplácí jeden rok od úmrtí. Poté pokračuje jen tehdy, pokud pozůstalý splňuje některou ze zákonných podmínek. Patří mezi ně například péče o nezaopatřené dítě, péče o vybrané osoby závislé na pomoci jiné osoby, invalidita třetího stupně nebo dosažení stanovené věkové hranice.

Pokud po roce žádná z podmínek splněna není, nárok zanikne. Nemusí to však znamenat definitivní konec. Od roku 2025 platí pětiletá lhůta pro obnovení nároku. Jestliže pozůstalý některou z podmínek splní do pěti let od zániku dřívějšího nároku, může mu vdovský či vdovecký důchod znovu náležet.

Více k tématu