Jak se počítá důchod: Od roku 2027 budou pravidla ještě přísnější

Výše starobního důchodu patří mezi největší otazníky, které lidé před odchodem do penze řeší. Není divu. Výslednou částku totiž ovlivňuje nejen délka odpracovaných let a výše příjmů, ale také pravidla platná v roce, kdy o důchod požádáte. Ta doznala v roce 2026 několika změn a další úpravy mají následovat už o rok později.

Přestože samotný výpočet využívá poměrně složitý vzorec, základní principy lze snadno pochopit. Vysvětlíme, z čeho se starobní důchod skládá, co jeho výši ovlivňuje nejvíce a proč budou lidé odcházející do penze v dalších letech dostávat důchod vypočítaný podle jiných pravidel než dnešní senioři.

O výši důchodu nerozhoduje jen výplata

Řada lidí může mít dojem, že rozhodující je posledních několik let před odchodem do důchodu. Tak jednoduché to ale není.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) při výpočtu vychází z celoživotních příjmů, které podléhaly důchodovému pojištění. To znamená, že do výpočtu nevstupuje jen poslední zaměstnání nebo několik let před penzí. U většiny dnešních důchodců se posuzují příjmy od roku 1986 až do roku před přiznáním důchodu, přičemž starší výdělky se přepočítávají na dnešní hodnotu.

Vedle toho ČSSZ zohledňuje také dobu důchodového pojištění, tedy počet let, během nichž byl člověk účasten důchodového pojištění nebo získal takzvané náhradní doby pojištění, například během péče o dítě nebo při některých dalších životních situacích.

Pro přiznání řádného starobního důchodu tedy nestačí pouze dosáhnout určitého věku. Zákon stanovuje dvě základní podmínky, které musí být splněny současně:

• Důchodový věk – nárok na starobní důchod vzniká po dosažení zákonem stanoveného důchodového věku. Ten se odvíjí především od roku narození a u některých žen narozených do roku 1972 také od počtu vychovaných dětí.
• Potřebná doba důchodového pojištění – vedle věku je nutné získat dostatečně dlouhou dobu důchodového pojištění. Ve většině případů činí minimálně 35 let, přičemž se do ní započítávají nejen odpracované roky, ale také některé náhradní doby pojištění. Pokud člověk náhradní doby nezískal, může za určitých podmínek vzniknout nárok také po 30 letech pojištění bez započtení náhradních dob.

Výslednou částku pak ovlivňuje také rok, ve kterém člověk o důchod požádá. Právě ten totiž určuje, podle jakých pravidel se bude důchod počítat.

Dvě části, bez kterých se důchod neobejde

Každý nově přiznaný starobní důchod tvoří dvě složky:

• Základní výměra – je stejná pro všechny příjemce starobního důchodu bez ohledu na jejich příjmy. Od ledna 2026 činí 4 900 korun měsíčně.
• Procentní výměra – je individuální, tvoří většinu důchodu a odvíjí se od výše příjmů i získané doby důchodového pojištění.

Jak probíhá samotný výpočet?

Výpočet starobního důchodu se skládá z několika kroků. ČSSZ nejprve stanoví osobní vyměřovací základ, tedy průměr příjmů dosažených během rozhodného období po jejich přepočtu na současnou hodnotu.

Tyto příjmy se následně upravují pomocí redukčních hranic. Cílem systému je, aby lidé s velmi vysokými příjmy sice pobírali vyšší důchod než ostatní, rozdíly ale nebyly tak výrazné jako během aktivního pracovního života. Právě redukční hranice umožňují toto narovnání.

Nakonec se přihlédne k době důchodového pojištění. Obecně platí, že čím déle člověk pracoval a odváděl pojistné, tím vyšší procentní výměru důchodu může získat.

Co může výslednou výši důchodu ještě ovlivnit?

Kromě výše příjmů a získané doby pojištění mohou výslednou částku ovlivnit také další okolnosti. Například:

• Vyloučené doby – například pracovní neschopnost, některá období evidence na úřadu práce nebo další zákonem stanovené situace. Tyto doby se z výpočtu průměrných příjmů vyřazují, aby důchod zbytečně nesnižovaly.
• Pozdější odchod do důchodu (přesluhování) – pokud po vzniku nároku na starobní důchod osoba dál pracuje a důchod nepobírá, zvyšuje se procentní výměra o 1,5 % výpočtového základu za každých 90 kalendářních dnů výdělečné činnosti.

Změny v roce 2026

Lidé, kteří odcházejí do důchodu v roce 2026, už podléhají prvním změnám schváleným důchodovou reformou vlády Petra Fialy.

Do první redukční hranice se nově započítává 99 procent osobního vyměřovacího základu namísto dosavadních 100 procent. Současně se nepatrně snížila i sazba, která se přiznává za každý rok důchodového pojištění – z 1,5 procenta na 1,495 procenta.

Na první pohled jde o drobné úpravy. Jejich cílem je ale postupně zpomalit růst nově přiznávaných důchodů, nikoliv snižovat penze lidem, kteří je již pobírají.

Důchodová reforma přinesla i další změny. U mladších ročníků se bude postupně zvyšovat důchodový věk až na 67 let. Současně byla zpřísněna pravidla pro předčasné starobní důchody – odejít do nich lze nejvýše tři roky před dosažením řádného důchodového věku a za dřívější odchod se důchod krátí výrazněji než v minulosti.

Příští rok přinese další utahování opasků

Druhá etapa změn začne platit od roku 2027.

Podle schválené důchodové reformy se opět sníží podíl příjmů započítávaných do první redukční hranice, tentokrát na 98 procent. Zároveň bude pokračovat také postupné snižování procentní výměry přiznávané za každý rok pojištění.

Tento mechanismus bude pokračovat i v dalších letech až do roku 2035. Opět se dotkne nově přiznaných důchodů, nikoli těch, které už běží.

Nová vláda zatím změny nepřijala

Po změně vlády se znovu otevřela debata o důchodové reformě. Ve veřejném prostoru se objevily návrhy týkající se například důchodového věku nebo některých parametrů systému.

V době vydání tohoto článku však vláda nepřijala návrh zákona, který by rušil nebo odkládal druhou fázi změn výpočtu nových důchodů od roku 2027. Pokud tedy Parlament neschválí novou legislativu, bude se postupovat podle pravidel schválených důchodovou reformou.

Současná právní úprava zavádí pravidelné vyhodnocování vývoje důchodového systému a demografického vývoje, na jehož základě může vláda navrhovat další změny. Nejde však o automatickou změnu zákona. Případné úpravy by musely znovu projít standardním legislativním procesem.

Nejdůležitější není vzorec, ale přehled o vlastních údajích

Samotný výpočet důchodu je natolik složitý, že si jej většina lidí doma přesně nespočítá. Vyplatí se ale průběžně kontrolovat údaje vedené Českou správou sociálního zabezpečení a ověřit si, že jsou započítány všechny doby pojištění.

Právě chybějící období v evidenci mohou mít na výslednou výši důchodu mnohem větší dopad než drobné změny ve výpočtovém vzorci.