Co všechno může snížit budoucí důchod: Lidé to často zjistí, až když už je pozdě

Práce na dohodu bez odvodů na sociální pojištění, nízké zálohy u podnikatelů nebo za určitých okolností příliš dlouhé studium. To všechno může citelně snížit budoucí důchod. Roli může hrát také správné načasování odchodu do penze, protože několik dnů může někdy rozhodnout o započtení dalšího roku pojištění. Co všechno lidé často zjišťují, až když jim přijde nízký důchod?

Výši starobního důchodu v České republice dle aktuální legislativy ovlivňují především dvě věci. První je délka důchodového pojištění, druhá je výše příjmů, ze kterých člověk odváděl sociální pojištění. U zaměstnanců se berou v úvahu hrubé výdělky, u osob samostatně výdělečně činných jejich roční vyměřovací základ, vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Hlavním rizikem nízké odvody i práce na černo

Zejména mnozí podnikatelé se leckdy diví, proč jim ČSSZ vyměřila tak nízkou penzi. Proto se vyplatí zaobírat otázkou, co všechno může budoucí důchod snížit.

Prvním bodem k řešení jsou pracovněprávní vztahy, u kterých se důchodové pojištění neodvádí. Typicky může jít o práci na dohodu o provedení práce s příjmem pod hranicí, od které účast na pojištění vzniká. V roce 2026 tato hranice činí 11 500 korun měsíčně. Při nižším výdělku zaměstnavatel sociální pojištění zpravidla neodvádí, a daný měsíc se proto nemusí započítat do doby potřebné pro důchod.

Pokud někdo takto pracuje pouze krátce nebo má současně jiné pojištěné zaměstnání, nemusí jít o zásadní problém. Horší je dlouhodobá práce na nepojištěné dohody, kterou lidé považují za běžné zaměstnání.

Nižší budoucí penze hrozí také podnikatelům, kteří se snaží držet povinné odvody co nejníže. Krátkodobě tím sice šetří, nízký vyměřovací základ se ale později promítne do výše důchodu. Týkat se to může i OSVČ s vedlejší činností, které kvůli nízkému zisku nepřekročí rozhodnou částku pro povinnou účast na důchodovém pojištění.

Podobné riziko hrozí také u práce na černo. Přestože člověk reálně pracuje a dostává zaplaceno, v evidenci České správy sociálního zabezpečení potřebná data chybí. Takové roky pak mohou scházet také při výpočtu penze a posuzování samotného nároku na důchod.

Nezaměstnanost a studium se nezapočítávají vždy

Budoucí důchod může snížit také delší nezaměstnanost. Pokud je člověk vedený na úřadu práce a pobírá podporu, tato doba se do pojištění započítává. Bez podpory už jen omezeně. Nejvýše tři roky za celý život, přičemž před dosažením 55 let maximálně jeden rok. Ještě větší problém nastává, pokud člověk na úřadu práce evidovaný není vůbec. Takové období se mu do důchodu nezapočítá.

Pozor si musejí dát také studenti. Od roku 2010 se totiž studium většinou do důchodového pojištění nepočítá, pokud student zároveň nepracuje a neodvádí sociální pojištění. Výjimkou je od roku 2026 první dokončené doktorské studium, z něhož lze uznat až čtyři roky. Běžného bakalářského nebo magisterského studia se změna netýká.

O výši penze mohou rozhodnout i dny

Vliv na výši starobní penze může mít také samotné datum, od kterého si ji člověk nechá přiznat. Pro výpočet procentní výměry důchodu je důležitý počet celých let důchodového pojištění. Pokud člověku chybí jen několik dnů do dalšího celého roku, může se vyplatit odchod do důchodu odložit. Rok pojištění navíc se následně promítne do vyšší procentní části důchodu.

A rada na závěr? Nejjednodušší je průběžná kontrola. Na ePortálu ČSSZ má každý prostřednictvím Informativní důchodové aplikace IDA možnost zjistit evidované doby pojištění, vyměřovací základy i orientační výši budoucího důchodu.