Vyšší částka na výplatní pásce sama o sobě k vyšší penzi nestačí. Některé příjmy se do důchodu dokonce nepočítají vůbec
Ne každá koruna, kterou zaměstnanec od firmy dostane, se jednou promítne do výše jeho důchodu. Rozhodující není název položky na výplatní pásce, nýbrž to, zda daný příjem vstoupil do vyměřovacího základu pro sociální pojištění.
Sledovat v Google Zprávách
Výpočet starobního důchodu vychází u zaměstnanců z příjmů, které se evidují pro důchodové pojištění. Právě proto mohou mít mimořádná prémie nebo dobře zaplacené přesčasy na budoucí penzi jiný dopad než například odstupné vyplacené při odchodu z firmy.
A to i v případě, kdy zaměstnanec v obou situacích dostane podobně vysokou částku. Rozhodující princip potvrzuje také aktuální znění zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
U člověka, kterému bude důchod přiznán v roce 2026, se při výpočtu osobního vyměřovacího základu pracuje s rozhodným obdobím od roku 1986 do konce roku 2025. Starší výdělky se přepočítávají pomocí koeficientů a výsledkem je zjednodušeně průměrný měsíční příjem za rozhodné období.
Prémie i přesčasy se zpravidla počítají
Do vyměřovacího základu běžně vstupuje mzda nebo plat a s nimi také další složky odměny za práci. Jde například o osobní ohodnocení, výkonnostní prémie, mimořádné odměny nebo příplatky za práci přesčas, v noci, o víkendu či ve svátek. Pokud jde o příjem podléhající sociálnímu pojištění, promítne se do údajů rozhodných pro budoucí důchod.
Stejné pravidlo platí u takzvaného třináctého platu. Česká legislativa ho jako zvláštní zvýhodněný druh příjmu nezná. V praxi jde zpravidla o mimořádnou odměnu nebo další mzdu. Z vyplacené částky se standardně odvádí sociální pojištění, a proto vstupuje do vyměřovacího základu stejně jako běžná mzda.
Jednorázově vysoká odměna ovšem neznamená, že se budoucí penze zvýší o odpovídající částku. Důchod se počítá z příjmů za dlouhé období a osobní vyměřovací základ se při samotném výpočtu redukuje. V roce 2026 se z částky do 21 546 korun započítává 99 procent, z částky mezi 21 546 a 195 868 korunami 26 procent a k částce nad druhou hranici se už nepřihlíží.
U mimořádně vysokých výdělků existuje ještě další omezení. Maximální roční vyměřovací základ pro sociální pojištění činí v roce 2026 celkem 2 350 416 korun. Po jeho dosažení už zaměstnanec v daném roce pojistné z dalšího příjmu neodvádí.
Odstupné funguje jinak
Jiná situace nastává u odstupného, na které zaměstnanci vznikne nárok podle pracovněprávních předpisů. Taková částka se do vyměřovacího základu pro sociální pojištění nezahrnuje. Člověk tak může při odchodu ze zaměstnání dostat například několikanásobek průměrného výdělku, samotné odstupné mu však budoucí penzi nezvýší.
Zákon podobně vyjímá také některá další plnění, například odchodné, odbytné nebo náhradu škody. U odstupného je přitom podstatné, z jakého právního důvodu bylo vyplaceno. Nestačí, aby zaměstnavatel libovolnou mimořádnou částku pouze nazval odstupným. Výjimka z pojistného se vztahuje na plnění, na která vznikl nárok podle příslušných právních předpisů.
Pro zaměstnance je proto praktickým vodítkem právě režim sociálního pojištění. Prémie, přesčasy nebo třináctý plat se při standardním pracovním poměru do vyměřovacího základu zpravidla dostanou. Zákonné odstupné nikoli. Rozdíl tak nemusí být patrný podle částky, kterou člověk obdrží na účet, projeví se však v tom, jaké příjmy má pro výpočet penze evidovány Česká správa sociálního zabezpečení.
Zaměstnanci si mohou údaje, které stát pro jejich penzi eviduje, průběžně ověřovat přes ePortál ČSSZ. Roční příjmy zaměstnavatelé zapisují do evidenčních listů důchodového pojištění a jejich kopii mají předkládat také zaměstnanci.
Zdroje: E15, Finance.cz
