Vnouče si půjčuje od babičky a rodiče o tom nevědí. Tajné finanční dohody dokážou rozhádat rodinu
Téměř všichni prarodiče jsou rádi, když mohou svým vnoučatům čas od času trochu přilepšit. Jakmile se ale z proseb o finanční výpomoc stane prakticky pravidlo, které je navíc doprovázeno prosbami, aby o tom babička či dědeček neříkali rodičům, je obvykle zaděláno na pořádný malér. Peníze už způsobily obrovské spory v řadě rodin. Za zmíněných okolností navíc mohou narušit vztahy hned tří generací současně. Jak si s podobným problémem poradit?
Sledovat v Google Zprávách
Možná jste se už někdy dostali do situace, kdy vás vnuk požádal o několik tisíc korun, které mu právě schází do výplaty či kapesného. Většinou je taková prosba doplněna slibem, že jakmile dostane zaplaceno, vše vám opět vrátí. Nechce ale, abyste to říkali jeho rodičům, protože by nejspíš neměli pochopení a následovalo by kázání, kterého byste všichni mohli být ušetřeni. Je vám to povědomé?
Někdy se skutečně může stát, že se mladý člověk ocitne v nouzi, a jakmile může, peníze opět vrátí. Existují ale případy, kdy prarodiče příští měsíc slíbenou splátku neobdrží, a tím se dostávají do velice nepříjemné situace. Někdy nechtějí dělat zle a připomínat se, protože doufají, že jde jen o nedopatření. Vnuk se nepříjemnému rozhovoru vyhýbá, a pokud se o celé věci vůbec dozvědí jeho rodiče, většinou je to náhoda.
Nejde zdaleka jen o peníze
„Půjčit peníze někomu, koho znáte, není jen finanční rozhodnutí. Je to také rozhodnutí emocionální,“ uvádí odborník na osobní finance Martin Lewis. Ve svém průvodci rodinnými půjčkami upozorňuje, že do podobné dohody vstupují láska, důvěra, pocit povinnosti i tlak. Dříve, než blízkému peníze opravdu půjčíte, si proto důkladně promyslete, jak byste reagovali v případě, že by se neměl ke splácení a jak by to ovlivnilo váš vztah k němu.
V popsané situaci může babička mít pocit, že jí zkrátka na vnukovi záleží a chce mu být nápomocná. Jeho rodiče naopak mohou mít dojem, že se jejich potomek snaží obcházet pravidla a ohrožuje rodinné finance. Pokud jde o samotného dlužníka, ten se zpravidla za svou situaci stydí. Jestliže jde o dospělého člověka žádajícího vyšší obnos, může mít navíc pocit, že příbuzní k němu nejspíš budou shovívavější než banka nebo společnosti poskytující úvěry.
Jak je to se soukromím?
Prarodiče, po kterých vnoučata stále dokola chtějí další a další peníze, aniž by jim je kdy vrátila, mohou stát před nelehkou volbou, zda do řešení zapojit také rodiče vnuků. Na jednu stranu nechtějí zradit jejich důvěru, zároveň ale mohou mít pocit, že bez intervence třetí osoby se zkrátka není možné hnout z místa. Posoudit, co je správné řešení, je ale velice individuální.
Pokud jde o nezletilé vnouče, pak je určitě na místě o jeho finančních návycích informovat rodiče, aby mohli podniknout případné kroky a potomka důkladně poučit o zásadách správného hospodaření. Možná máte obavy, že vaše děti neuvidí rády, že jste vnoučatům peníze poskytli, což platí zvlášť v případě, že oni sami jim vyhovět odmítli. V takovém případě je ale potřeba překonat obavy, že se na vás někdo bude zlobit. Koneckonců vám jde především o to, aby se spor pokud možno vyřešil, aniž by někdo došel zásadní újmy.
U dospělého vnuka či vnučky je ale situace úplně jiná. Z hlediska rodinných vztahů není důvod považovat každou soukromou finanční dohodu s babičkou automaticky za obcházení rodičů. Důležité však je, zda oba jednají dobrovolně, rozumějí podmínkám a zda následky jejich dohody bez svého vědomí nenesou další lidé.
Přání zachovat si soukromí je určitě zcela v pořádku. Chtít po své babičce, aby kvůli půjčce lhala ostatním členům rodiny, ignorovala vlastní finanční potíže nebo se bála komukoli svěřit, už je ale problematické. Při rodinném rozhovoru proto stojí za to rozlišovat, co komu skutečně uškodilo a co pouze nesplnilo jeho očekávání.
Zdravé hranice jsou potřeba
„Zdravé hranice neslouží k ovládání druhého člověka. Vyjadřují vaše vlastní potřeby a zároveň berou v úvahu potřeby lidí kolem vás,“ vysvětluje sociální pracovnice Karen Salerno z Cleveland Clinic. Doporučuje mluvit v podobných situacích jasně, konkrétně a z vlastní perspektivy. Místo obviňování může být lepší upřímně přiznat, zda ještě můžeme a chceme druhému pomoci, nebo už jsme narazili na své limity a nyní musíme hájit také své vlastní zájmy. V případě babičky může takové vyjádření znít například: „Mám tě ráda, ale tyhle peníze potřebuji jako rezervu. Další půjčku ti dát nemohu. Můžeme se spolu podívat, jak tvoji situaci řešit jinak.“
Před rodinnou půjčkou doporučují odborníci na osobní finance nejprve projít vlastní rozpočet a zvážit, zda by vám nevrácení peněz nezpůsobilo potíže. Pro babičku to znamená počítat nejen s běžnými výdaji, ale i s tím, že své úspory může potřebovat dřív, než očekává. Pomáhat druhým je totiž možné jedině ve chvíli, kdy je postaráno o nás samotné.
Dar a půjčka není totéž
Rodinné dohody mohou ztroskotat na tom, že jejich podmínky neformulujete dostatečně přesně. Pokud tak jeden říká například: „Vrátíš mi to, až budeš mít,“ může tím myslet příští výplatu. Druhá strana ale může mít dojem, že jde o blíže neurčenou dalekou budoucnost.
Pokud očekáváte, že své peníze dostanete zpět, je vhodné zaznamenat si částku, domluvit se na termínu, kdy vám váš blízký peníze opět vrátí, případně jakým způsobem vám je bude splácet. Stejně důležité je dohodnout se předem, co se stane při výpadku příjmu nebo zpoždění splátky. Díky tomu se do budoucna vyhnete řadě nepříjemných okamžiků.
Mluvit o penězích se stále úplně nenosí a pro řadu lidí je to velmi nepříjemné. Často se při tom stydí nebo pociťují velký stres. Mezi blízkými by ale měly podobné rozhovory probíhat v klidné a přátelské atmosféře, kde k sobě vzájemně můžete mít důvěru. Pokud už došlo k něčemu, co vás rozzlobilo, raději ale rozhovor odložte do doby, než alespoň trochu vychladnete. Ve vzteku totiž ideální řešení nejspíš stejně nenajdete.
Pokud se ve vaší rodině každá důležitá debata mění v hádku, může pomoci nestranný prostředník. Při dluzích také může být dobrý nápad zapojit odbornou dluhovou poradnu. Mnoho z nich nabízí své služby zdarma nebo za symbolický poplatek.
