Úřady se na podzim zaměří na staré kotle. Kdo je ještě nestihl vyměnit, hrozí mu vysoká pokuta
S příchodem topné sezony se znovu vrací otázka, co vlastně může člověk ve svém domě bez obav zapálit. U starších kotlů přitom nejde jen o jejich stáří, rozhodující je především to, zda splňují zákonné emisní požadavky. Od 1. září 2024 totiž v rodinných domech, bytových domech a stavbách pro rodinnou rekreaci není možné provozovat kotle na pevná paliva, které nesplňují požadavky odpovídající minimálně 3. emisní třídě. U ostatních objektů tento zákaz platí už od září 2022.
Sledovat v Google Zprávách
Starý kotel ještě nemusí být problém
Majitelé někdy hledají jednoduché pravidlo podle data výroby. To však může být zavádějící. Některé kotle vyrobené před lety mohou požadovanou třídu splňovat, zatímco u jiných zařízení se emisní třída vůbec uvádět nemusí.
Nejjednodušší je podívat se buďto přímo na výrobní štítek kotle, nebo vyčíst údaj z dokumentace k zařízení. Ministerstvo životního prostředí uvádí, že pokud emisní třída na štítku ani v dokumentaci uvedena není, může být obtížné prokázat, že kotel požadavky splňuje.
Pozor také na označení ekodesign nebo na jiné obchodní názvy. Samy o sobě nemusí odpovědět na otázku, jakou emisní třídu konkrétní starší kotel má. U nejasností je proto vhodné obrátit se na odborně způsobilou osobu, která provádí kontrolu technického stavu a provozu.
Kontrola se netýká každého topidla
Povinná kontrola se vztahuje na spalovací stacionární zdroje na pevná paliva o jmenovitém tepelném příkonu od 10 do 300 kW, které slouží jako zdroj tepla pro teplovodní soustavu ústředního vytápění. Kontrolu musí provést odborně způsobilá osoba a opakuje se nejméně jednou za tři roky.
Nejde tedy o totéž, jako je běžná kontrola komína kominíkem. Majitel kotle potřebuje doklad o kontrole technického stavu a provozu zdroje, který na vyžádání musí předložit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Pokud člověk koupí dům s kotlem a vůbec netuší, kdy poslední kontrola proběhla, ministerstvo doporučuje situaci neodkládat. Kontrolu je potřeba zajistit co nejdříve, aby měl provozovatel v případě výzvy potřebný doklad k dispozici.
Jak může kontrola vypadat?
Kontrola nemusí skončit jen u pohledu na kotel a výrobní štítek. Při kontrole může být zdokumentován stav samotného zdroje, jeho příslušenství, spalinových cest, používaného paliva nebo například barva a tmavost kouře.
Kontrolující může porovnat skutečný stav s údaji uvedenými v dokladu o kontrole a v dokumentaci ke kotli. Zjišťuje se také, zda majitel používá palivo určené výrobcem a zda v kotli nespaluje odpad nebo jiné nepovolené látky.
Úřední kontrola domácnosti ale není první krok. Obec může přistoupit ke kontrole kotle až poté, co majitele předem písemně upozorní na možné porušování zákona. A pokud se při kontrole zjistí problém, může být důsledkem nejen požadavek na nápravu, ale také pokuta.
Za zakázaný kotel může přijít pokuta
Provozovatel, který používá nevyhovující kotel, se vystavuje pokutě až 50 000 korun. Stejná horní hranice se týká také některých dalších porušení, například spalování zakázaných paliv. Samostatně se řeší povinnost mít doklad o pravidelné kontrole. Ministerstvo uvádí, že za nepředložení dokladu o kontrole může hrozit pokuta až 20 000 korun.
Nejde přitom o povinnost kotel automaticky vyhodit jen proto, že nesplňuje současné požadavky. Pokud ho majitel nepoužívá, nemusí ho podle MŽP demontovat ani likvidovat. Jakmile by ho ale chtěl znovu provozovat, musí splňovat zákonné podmínky.
Pro majitele staršího kotle je proto nejdůležitější zjistit jeho skutečný stav dříve, než začne naplno topná sezóna. Stačí výrobní štítek, dokumentace nebo odborná kontrola a člověk může poměrně rychle zjistit, zda své zařízení může dál používat legálně.
Co když je kotel na chalupě?
Ani příležitostné topení není výjimkou. Zákaz se vztahuje také na zdroje umístěné ve stavbách pro rodinnou rekreaci a nezáleží na tom, zda se používají každý den, nebo jen několikrát za rok.
Pokud starý kotel na chalupě slouží pouze jako nevyužívaná rezerva, je situace jiná. Ministerstvo životního prostředí uvádí, že odstavený zdroj nemusí požadovanou emisní třídu splňovat. Pokud by ho však majitel chtěl použít třeba jako záložní vytápění, musí i tak zajistit, aby zákonné požadavky splňoval.
