Stát spoléhá na vyčerpané pečující. Teď jim slibuje virtuální realitu

Česká republika stárne a nároky na pečovatelský systém vzrůstají tempem, jemuž současné kapacity přestávají stačit. V následující dekádě se největší výzvou stane sociální a zdravotní péče, do níž bude třeba nejen zapojit více personálu, ale také rozšířit množství lůžek. Pokud nedojde k systémovým změnám, zdravotníkům i pečovatelům hrozí vyhoření.

Unavený lékař na službě.
i
Foto: Shutterstock
Unavený lékař na službě.

KOMENTÁŘ – Z dat, jež poskytují Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR a Ústav zdravotnických informací a statistiky, vznikly nové prediktivní modely, které potvrzují, že v příštích deseti letech výrazně vzroste poptávka po dlouhodobé ošetřovatelské, sociální a sociálně-zdravotní péči. Do roku 2035 totiž přibude velké množství osob ve věku 80+ a také těch, kteří se léčí se závažnými nemocemi. Co to znamená?

Vzhledem k tomu, že počet seniorů 80+ se během deseti let zvýší ze současných asi 500 tisíc na 800 tisíc osob, je zřejmé, že bude nutné rozšířit nejen domácí, ale také terénní služby a zároveň kapacity pobytových zařízení. Nápor čeká zdravotníky, ošetřovatele i neformální pečující, kteří se o seniory starají.

Bez neformálních pečujících se stát neobejde

Stárnutí populace je vidět na číslech už nyní. Vzrůstá počet klientů sociálních a zdravotních služeb a bohužel roste i počet lidí s demencí. Řada z nich je v péči tzv. neformálních pečujících, většinou svých nejbližších příbuzných, kteří se mnohdy musejí vzdát svého zaměstnání, aby o nemohoucího seniora mohli celodenně pečovat.

Čeká je fyzicky i psychicky vyčerpávající práce 24/7 bez nároku na dovolenou i bez nároku na mzdu. V České republice o své blízké pečuje asi 800 tisíc lidí, kteří jsou vystaveni trvalému stresu, vyčerpání, omezení sociálního kontaktu a také propadu do příjmové chudoby. Stát tuto situaci značně podceňuje, což je ostatně patrné i na výši příspěvku na péči.

O ten si může požádat senior, jenž se kvůli nepříznivému zdravotnímu stavu nezvládá sám o sebe postarat. Tuto sociální dávku pak může využít na zaplacení služeb či neformálního pečujícího. Na vyšší částku ve 3. a 4. stupni závislosti zpravidla dosáhnou jen ti, co žijí v některém sociálním pobytovém zařízení. Senioři, o které se starají příbuzní doma, se často musejí spokojit s menší částkou, jež odpovídá 1. nebo 2. stupni závislosti.

V praxi se ale rodiny často dostávají do situace, kdy senior potřebuje každodenní pomoc a dohled druhé osoby, přesto mu je přiznán jen 2. stupeň závislosti. Ten odpovídá příspěvku na péči ve výši 5 400 Kč. Pokud senior tuto částku předá pečující osobě, jde spíše o symbolickou kompenzaci než skutečnou odměnu za náročnou péči, která často probíhá sedm dní v týdnu a bez možnosti skutečného odpočinku.

I přes nedostatek financí se neformální pečující o svého blízkého příbuzného zpravidla starají, jak nejlépe dovedou. A stát na to spoléhá.

Neformální péče o rodiče a blízké je v Česku velmi častá.
i
Foto: Shutterstock

Přepracovaní zdravotníci a pečovatelé

Práce zdravotníků, jak ošetřovatelů, sester, tak lékařů, je u nás nedoceněná. Velmi finančně podhodnocená je činnost pečovatelů v domovech důchodců. Nástupní plat se pohybuje okolo minimální mzdy, a to přitom zájemce o toto zaměstnání čeká směnný provoz včetně nočních služeb, práce o víkendech i ve svátky. Pečování o seniory je fyzicky i psychicky namáhavé a je smutné, že tato práce je tak směšně zaplacená. I proto je pečovatelů kritický nedostatek a ti, co zůstali, jsou přetížení.

Lépe na tom nejsou ani zdravotníci v nemocnicích. Problémem jsou zejména chybějící zdravotní sestry, porodní asistentky, zdravotničtí záchranáři. A lékaři, aby dosáhli na slušný plat, často pracují přesčas. To všechno však s sebou nese obrovskou zátěž na psychiku, protože práce ve zdravotnictví je mimořádně náročná, vykonávaná pod tlakem a v emočně vypjatých situacích. Kdo to nezažil, nepochopí.

Ministerstvo slibuje virtuální realitu

Ministerstvo práce a sociálních věcí, ministerstvo zdravotnictví a odbory společně podepsali deklaraci o spolupráci na podporu duševního zdraví a personální stabilizace ve zdravotnictví a sociálních službách. To je sice pěkné, ale jak to pomůže s nedostatkem pracovníků v těchto oborech? Součástí spolupráce má být projekt na využití virtuální reality, jež by měla zdravotníkům a pečovatelům pomoci ulevit od stresu z přetížení.

Takže místo toho, aby se řešily skutečné problémy zdravotnictví a sociálních služeb, se těmto zaměstnancům nabídne virtuální realita.

Umíte si představit, jak lékař po odpracování 24hodinové služby vesele odchází do své pracovny, aby si s virtuální realitou užil pár pěkných chvilek, jež ho příjemně naladí na další den? Já tedy ne. Takový lékař bude rád, když bude moct jít konečně domů ke své rodině.

author avatar
Jana Fojtíková

Více k tématu