První rok v důchodu spolyká statisíce. Bez úspor může senior rychle narazit
Odchod do důchodu neznamená, že člověk bude každý rok utrácet stejně. Rozpočet se během stáří mění spolu se zdravím, energií i způsobem trávení času. Čerstvý penzista může více vydávat za cestování, koníčky nebo úpravy bydlení, zatímco o patnáct či dvacet let později získávají na významu zdraví a náklady spojené s každodenním fungováním.
Představa, že seniorům výdaje s věkem pouze rostou, neodpovídá tomu, co ukazují data. Letošní studie v časopise Financial Planning Review zjistila, že reálné výdaje penzistů mají s přibývajícími roky většinou tendenci klesat.
Platí to dokonce i pro domácnosti, které by si vyšší spotřebu mohly dovolit. Jinými slovy, část lidí neutrácí méně jen proto, že musí. Postupně se mění i to, za co chtějí peníze vydávat.

První roky mohou být překvapivě drahé
Začátek penze bývá obdobím, kdy má člověk najednou více času a často i dost sil. Právě tehdy se mohou objevit výdaje, které během pracovních let odkládal. Delší dovolená, rekonstrukce bytu, nové auto, vybavení na zahradu nebo pomoc dětem a vnoučatům dokážou rozpočet zatížit více, než budoucí důchodce čekal.
Současně odpadnou některé náklady spojené s prací. Méně peněz může stát dojíždění, pracovní oblečení nebo pravidelné stravování mimo domov. U někoho převáží tato úspora, u jiného nově získaný volný čas. Proto neplatí jednoduché pravidlo, že po odchodu z práce budou měsíční výdaje automaticky nižší.
V českém prostředí navíc zůstávají zásadní běžné potřeby. Podle červencových dat Českého statistického úřadu tvoří potraviny spolu s bydlením, vodou, energiemi a palivy dlouhodobě největší část spotřebních výdajů domácností. Právě tyto položky se omezují hůře než dovolená, restaurace nebo nový telefon. Senior ve vlastním splaceném bytě může být v úplně jiné situaci než člověk, který i v penzi platí vysoký nájem.
Prostor pro problém přitom nemusí být velký. Samostatně vyplácený starobní důchod činil podle údajů ČSSZ zveřejněných v srpnu ke konci června 2026 v průměru 21 803 korun měsíčně. Jednorázové výdaje v řádu desítek tisíc korun proto řada lidí bez úspor z běžného příjmu nezaplatí. První aktivní roky penze mohou být paradoxně obdobím, kdy rezerva mizí nejrychleji.
Po osmdesátce se mění důvod, za co peníze mizí
S vyšším věkem se struktura rozpočtu obvykle mění. Cestování, kultura, restaurace nebo provoz auta mohou ustupovat, protože člověk tráví více času doma. Celkové reálné výdaje mohou dál klesat. Neznamená to však, že se vysoké stáří automaticky stává levným.
Více peněz může být potřeba na léky, zdravotní pomůcky, dopravu k lékaři, úklid, dovoz jídla nebo služby, které senior dříve zvládal sám. Studie Financial Planning Review upozorňuje, že právě zdravotní rizika mohou u části lidí ve vysokém věku výdajovou křivku znovu obrátit vzhůru. U jiných ale pokles pokračuje i po osmdesátce. Rozdíl je v tom, že potřeby jednotlivých lidí se ve vysokém věku výrazně rozcházejí.
Rozpočet může zásadně změnit také ztráta soběstačnosti. Pokud člověk potřebuje příspěvek na péči nebo pobytovou sociální službu, přibývá úplně jiný typ výdajů. Ministerstvo práce a sociálních věcí letos připomnělo, že klientovi domova pro seniory musí po zaplacení ubytování a stravy zůstat alespoň 15 procent jeho příjmu.
Sledovat v Google Zprávách