Práce za průměrnou mzdu a důchod přes 46 tisíc. V Německu se penze počítá úplně jinak
Český a německý důchodový systém mají stejný cíl, cesta k výsledné penzi je však výrazně odlišná. V Česku se vyšší příjmy při výpočtu více srovnávají, zatímco v Německu se během kariéry sbírají body podle výdělku. Rozdíl je důležitý hlavně u lidí několik let před důchodem.
Sledovat v Google Zprávách
Na první pohled může působit německý systém průhledněji. Člověk během pracovního života získává takzvané důchodové body a jejich počet závisí především na tom, jak si jeho příjem vede proti průměrné mzdě. Kdo za rok vydělá průměr, získá jeden bod. Při polovičním příjmu je to přibližně půl bodu, při vyšším výdělku naopak více, až do zákonného maxima.
V Česku se budoucí penze počítá jinak. Výslednou částku ovlivňuje délka důchodového pojištění a předchozí výdělky, ty se však do důchodu nepřenášejí přímo. Systém používá redukční hranice, takže vyšší části příjmů mají na konečnou penzi postupně menší vliv. Právě tady leží jeden z největších rozdílů mezi oběma zeměmi.
Česko rozdíly mezi výdělky více tlumí
Český důchod má základní a procentní výměru. První část je pro všechny stejná, druhou ovlivňuje pracovní historie. Výsledkem je poměrně silný solidární prvek. Člověk s výrazně vyššími příjmy sice zpravidla dostane vyšší důchod, rozdíl proti zaměstnanci s průměrnou mzdou však zdaleka nemusí odpovídat rozdílu mezi jejich výplatami.
Pro lidi těsně před penzí proto není důležitá pouze poslední mzda. Velkou roli hraje počet získaných let pojištění a také to, zda v evidenci některé doby nechybějí. Výdělky se u současných budoucích důchodců hodnotí od roku 1986, zatímco doby pojištění mohou sahat výrazně dále do minulosti. Pro řádný starobní důchod je standardně potřeba nejméně 35 let pojištění, u předčasného důchodu činí minimum 40 let.
Od roku 2026 navíc platí zvýhodnění pro lidi s mimořádně dlouhou kariérou. Kdo získá alespoň 45 let zákonem stanovených dob pojištění, má při předčasném důchodu poloviční krácení. Za každých i započatých 90 dnů předčasnosti se procentní výměra snižuje o 0,75 procenta výpočtového základu namísto běžných 1,5 procenta.
Krácení přitom zůstává trvalé. Pro člověka, který zvažuje odchod o rok či dva dříve, proto může kontrola evidence pojištění znamenat rozdíl v penzi po celý zbytek života.
Právě poslední roky před důchodem přitom nejsou pro všechny jednoduché. Červnová analýza ministerstva práce a sociálních věcí ukázala, že při dosažení důchodového věku už polovina lidí nepracuje. Dalších 27 procent seniorů patří do skupiny, která ztrácí stabilní kontakt s pracovním trhem v posledních letech před penzí. Důvodem bývá nezaměstnanost, zdravotní stav nebo kombinace více problémů. Rozhodování mezi dalším zaměstnáním, úřadem práce a předčasným důchodem tak pro řadu lidí není jen otázkou osobní volby.
Nejistotu přidává také důchodový věk. Podle nyní platných pravidel se u mladších ročníků postupně zvyšuje až na 67 let. První zvýšení nad 65 let se týká ročníku 1966 a lidé narození po roce 1988 mají podle současného zákona důchodový věk 67 let.
Němec vidí svůj pracovní život v bodech
Německý systém propojuje předchozí příjem s penzí přímočařeji. Za jednotlivé roky se připisují důchodové body podle poměru výdělku člověka k celostátnímu průměru. Nasbírané body se následně násobí jejich aktuální hodnotou a do výsledku vstupují další zákonné faktory, například případné krácení při dřívějším odchodu.
Od 1. července 2026 má jeden německý důchodový bod hodnotu 42,52 eura měsíčně. Modelový zaměstnanec, který 45 let vydělával přesně průměrnou mzdu a získal 45 bodů, tak dosahuje standardní hrubé zákonné penze 1 913,40 eura měsíčně (46 572 Kč). Jde ovšem o modelový příklad, nikoli o částku, kterou automaticky pobírá běžný německý senior. Skutečný důchod závisí na celé pracovní a pojistné historii.
Pro zaměstnance před důchodem je nicméně tato konstrukce poměrně čitelná. Rok s vyšším výdělkem zpravidla znamená více bodů, rok s nižším výdělkem méně. Německý systém zároveň zohledňuje například některé doby péče o děti či blízké. Ani tamní penze tedy není čistě mechanickým převodem odvedeného pojistného, vazba mezi celoživotním výdělkem a výsledným důchodem je ale silnější než v Česku.
Také Německo postupně posouvá řádný důchodový věk na 67 let. Tato hranice se týká lidí narozených v roce 1964 a později. Současně existuje zvýhodnění pro mimořádně dlouho pojištěné zaměstnance. Při 45 letech pojištění mohou za nynějších pravidel za určitých podmínek získat penzi bez krácení dříve než v běžném důchodovém věku. Německo přitom i tato pravidla dále diskutuje a expertní komise letos navrhla jejich změny.
Rozdíl mezi oběma zeměmi pocítí také lidé, kteří už v penzi jsou. Německé zákonné důchody se od července 2026 zvýšily o 4,24 procenta a hodnota důchodového bodu vzrostla z 40,79 na 42,52 eura. Zvýšení proběhlo automaticky. V Česku se řádná valorizace standardně promítá do penzí od začátku roku a pracuje odděleně se základní a procentní výměrou.
Zdroje: MPSV, Kurzy, Deutsche-Rentenversicherung.
