Mnozí slavní umělci mají překvapivě nízké důchody. Část Čechů jim ale odmítá pomáhat
Možná jste se už v nějakém magazínu dočetli, že některé známé osobnosti pobírají překvapivě nízký důchod. Obvykle se diskutující v komentářích u podobných článků dělí na dva tábory. Jedni se domnívají, že umělci si zaslouží důstojné stáří, druzí mají naopak pocit, že se zkrátka v průběhu života měli více snažit. Jak to ale doopravdy je?
Sledovat v Google Zprávách
Pokud se některému umělci podaří opravdu se proslavit, má slušnou šanci, že si během své kariéry vydělá opravdu hezké peníze. Když ale nadejde den odchodu do důchodu, řada z nich hledí na složenku s vyměřeným důchodem v němém úžasu. Částka, kterou tam vidí, má totiž mnohdy daleko do jejich dosavadních příjmů.
Zatímco část společnosti s nimi soucítí a domnívá se, že by si za to, že celý život dělali svým uměním lidem radost, zasloužili něco víc, najdou se i lidé, kteří poukazují na tvrdou realitu běžného života. Že budeme jednou staří, víme všichni. Pokud se chceme v penzi mít dobře, máme možnost se na toto životní období připravit předem a dostatečně se zajistit.
Ne vždy je to ale takhle černobílé a snadné.
Veronika Žilková důchod oplakala
Kdo patří mezi slavné seniory, kteří se na pomoc státu rozhodně spoléhat nemohou? Kupříkladu herečka Veronika Žilková se svěřila, že její starobní důchod je nižší než 10 tisíc korun. „Mám strašně nízký důchod. Ještě mi to stále nepřišlo vypočítané, ale řekli mi, že bude mezi šesti a sedmi tisíci, protože jsem herečka a vychází to z divadelního platu. A divadelní platy jsou takhle nízké,“ uvedla herečka v roce 2022 v rozhovoru pro České důchody.
„Musím říct, že když mi oznámili výši mého důchodu, tak jsem stála před tím úřadem a plakala jsem. A říkala jsem si, všechny moje filmy, všechny moje televize se mi vlastně do toho důchodu nepočítají. Protože my jsme část toho období nepodléhali povinnosti platit sociální pojištění, protože jsme takzvaná nesoustavná činnost,“ dodala.
Podobně je na tom také Jaroslava Obermaierová, představitelka drbny Vilmy Nyklové z populárního seriálu Ulice. Ta v CNN Prima News uvedla, že po valorizaci dostává každý měsíc necelých 16 tisíc korun. „Víte co, já si nestěžuji, beru to tak, jak to je. Naštěstí ještě můžu pracovat. Kdo nemá něco naspořeno, nemůže si přivydělat nebo žije sám, při výši důchodů a dnešních cenách za jídlo, léky a další potřebné věci k životu to má velmi těžké. Je mi těch lidí strašně moc líto,“ svěřila se herečka před dvěma lety.
Před několika lety se Olga Menzelová rozhodla, že stárnoucí umělci si zaslouží pomoc a podporu. Proto založila nadaci, která právě jim pomáhá. Myšlenka v ní začala klíčit v době, kdy pečovala o těžce nemocného manžela, režiséra Jiřího Menzela. Přestože natočil velké množství slavných filmů, žádné velké peníze z nich totiž ve stáří podle ní nepobíral. Většina děl byla natočena před revolucí, a tak tantiémy podle Olgy Menzelové nepřipadly jemu, ale někdejšímu státnímu podniku Filmexport.
Oldřich Vízner by se bez pomoci neobešel
Mezi osobnosti, kterým nyní Olga Menzelová pomáhá, patří třeba Alena Vránová, Jitka Zelenohorská nebo Oldřich Vízner, který přiznal, že by se bez této pomoci obešel jen velice těžko.
„Herci neodchází do důchodu, herci hrajou, dokud můžou. Jsem vděčný Nadačnímu fondu Jiřího Menzela za podporu a možnost nadstandardní péče v době, kdy už ze zdravotních důvodů nemohu hrát,“ napsal Oldřich Vízner před časem právě Olze Menzelové.
„Bohužel v Česku panuje klišé, že ten, na koho je vidět, disponuje nepřeberným množstvím finančních prostředků a žádnou pomoc tudíž nepotřebuje. Ale právě tady narážíme na velký rozdíl mezi postavením autora a výkonného umělce. Autor je ten, který pobírá za svoje autorská díla honoráře a tantiémy, ale výkonný umělec, co si neodpracuje, to nemá,“ vysvětlila Olga Menzelová své pohnutky k nezištné pomoci starším umělcům.
Problém se netýká jen umělců
Kromě výše zmíněného problému s tantiémami mohou být nízké starobní důchody herců způsobeny také něčím jiným. Po revoluci totiž mnoho z nich pracuje dlouhé roky na volné noze, což je staví do podobné pozice jako živnostníky. Jejich odvody na sociální pojištění jsou v takovém případě nižší než u běžných zaměstnanců.
Tento problém se týká nejen umělců, ale také všech osob samostatně výdělečně činných. Zdaleka ne všichni si dobrovolně platí vyšší než minimální odvody. Pokud tímto způsobem fungují po většinu svého aktivního života, může je po odchodu do důchodu čekat nemilé překvapení.
