Na důchod Češi často dobrovolně čekají na úřadu práce. Mohou se tím připravit o desítky tisíc
Do důchodu jim zbývá rok, ve svém zaměstnání už však nepokračují. Přihlásí se na úřad práce a čekají na den, kdy jim začne na bankovní účet chodit penze. Někdo potřebuje podporu kvůli ztrátě místa, jiný už nechce do práce. Jenže poslední měsíce před penzí se mohou později prodražit.
Sledovat v Google Zprávách
Na tento aspekt před časem upozornila analýza ministerstva práce a sociálních věcí. Odborníci, kteří se problematikou zaobírali, sledovali zhruba 245 tisíc lidí, kterým byl mezi lety 2017 a 2019 přiznán starobní důchod. Výsledky této analýzy ukázaly, že během předchozích pěti let prošlo evidencí tuzemského úřadu práce přibližně 30 procent z nich. U 21 procent byla nezaměstnanost posledním zachyceným stavem před penzí.
Nejvíce nových evidencí připadalo na dobu jedenácti až dvanácti měsíců před přiznáním důchodu. To odpovídá nejdelší době, po kterou mohou starší uchazeči dostávat podporu. „U části osob může nezaměstnanost fungovat jako strategie přechodu mezi prací a důchodem,“ konstatovali autoři analýzy.
Pozor na chybějící týdny
Evidence na úřadu práce není pro důchodové pojištění bezcenná. Zákon ji za určitých podmínek uznává jako náhradní dobu. Má však jiné postavení než zaměstnání. Zpravidla se z ní počítá pouze 80 procent dní.
Při výpočtu důchodu se navíc hodnotí celé dokončené roky pojištění. Kdo má kupříkladu započteno 35 let a jedenáct měsíců, dostane za délku pojištění stejně jako člověk s přesně 35 lety. Pár dalších týdnů práce mu může přinést celý rok navíc.
Evidence je navíc zpravidla vyloučenou dobou, takže sama nesnižuje průměr výdělků pro výpočet penze. Doba pobírání podpory se hodnotí jako náhradní doba bez uvedeného tříletého limitu. Evidence bez podpory se naproti tomu za celý život započítá nejvýše v délce tří let.
Několik stokorun se za roky nasčítá
O kolik může jít? Podle srpnového modelového výpočtu serveru iDNES.cz představuje u člověka s celoživotními příjmy odpovídajícími 49 215 korunám rozdíl jednoho celého roku pojištění přibližně 426 korun měsíčně. Za deset let pobírání penze to dělá 51 120 korun, a to bez budoucích valorizací.
V tomto ohledu se nabízí otázka, proč přesto lidé tuto cestu volí. Starší uchazeči mohou za splnění podmínek čerpat podporu až jedenáct měsíců. U lidí nad 57 let v roce 2026 chodí první tři měsíce 80 procent předchozího čistého výdělku, další tři měsíce polovina a ve zbývající době 40 procent.
Vláda navíc schválila návrh, podle kterého by se od ledna 2027 měla podpora v nezaměstnanosti změnit. První dva měsíce by lidé dostávali 65 procent, další dva 50 procent a po zbytek doby 45 procent. Maximální délka podpory se podle návrhu nemá změnit. „Smyslem podpory v nezaměstnanosti má být především pomoci lidem překlenout období, kdy jsou bez práce,“ vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka.
