Knihovna plná vzpomínek se může stát břemenem. Stovky knih po rodičích rodinu často zaskočí
Police plné knih mohou člověka provázet desítky let. Každý svazek může připomínat konkrétní období, člověka nebo místo. Rozhodování o celé knihovně proto nebývá vůbec snadné.
Sledovat v Google Zprávách
Potřeba protřídit knihovnu často přijde při stěhování, úpravě bytu nebo zhoršení zdravotního stavu. Rodina přitom nemusí mít prostor převzít stovky svazků. Mnohdy je nemá kam uložit nebo čte jiné žánry.
Třídění obvykle nemusí proběhnout za jediný den. Začít lze jednou policí a knihy rozdělit podle dalšího využití. Jedna část zůstane doma, další dostane rodina. Zachovalé svazky mohou zamířit do knihovny, antikvariátu nebo knihobudky.
Nejdřív oddělit knihy spojené s rodinou
Před prodejem nebo darováním se vyplatí vyčlenit knihy s věnováním, poznámkami a rodinnými podpisy. Některé knihy mají pro rodinu význam hlavně kvůli věnování, poznámkám nebo vzpomínce na člověka, který je četl či daroval. Právě ty má smysl při třídění odložit stranou a nejdříve je nabídnout blízkým.
Rodina si nemusí rozebrat celou knihovnu. Každý si může vybrat několik knih, ke kterým má vztah nebo které mu připomínají rodiče či prarodiče. Ostatní svazky pak mohou posloužit dalším čtenářům.
Pomoci může také fotografie knihovny před tříděním. Zajímavé zápisky a věnování lze vyfotit zvlášť. Člověk si tak uchová vzpomínku, aniž by musel skladovat každou knihu.
Praktické je připravit čtyři skupiny:
- knihy, které určitě zůstanou doma,
- tituly určené rodině a blízkým,
- zachovalé knihy vhodné k prodeji nebo darování,
- poškozené svazky, které už nelze dál použít.
Knihovna nemusí přijmout všechno
Darování místní knihovně se nabízí jako první řešení. Před odvozem krabic je ale nutné se domluvit. Knihovny mají omezené místo a vybírají tituly podle svého fondu a zájmu čtenářů.
Ne všechny darované tituly se hodí k zařazení. U většího množství se doporučuje nejdříve knihovně zaslat seznam. Většinou nepřijímají knihy napadené plísní a další poškozené svazky, které by mohly ohrozit ostatní.
Seznam nemusí být složitý. Obvykle stačí autor, název a přibližný rok vydání. Nebo lze také vyfotit hřbety v policích. Pracovník pak řekne, o které tituly má instituce zájem.
Antikvariát vybírá podle prodejnosti
Antikvariát má smysl oslovit u zachovalých knih, starších vydání, odborné literatury nebo ucelených souborů. Samotné stáří ale nezaručuje vysokou výkupní cenu. Rozhoduje konkrétní titul, vydání, stav a zájem zákazníků.
Také zde je lepší nejprve zavolat nebo poslat seznam. Nemá cenu nosit těžké tašky bez předchozí domluvy. Z celé nabídky antikvariát může vykoupit jen část. Seznam knih posoudí předem a sdělí, o které má zájem.
U rozsáhlé knihovny může některý antikvariát přijet přímo domů. Podmínky se ale liší. Před návštěvou je vhodné ověřit cenu, způsob odvozu i to, co se stane s nevykoupenými knihami.
Knihobudka zvládne jen menší výběr
Knihobudky slouží k volnému sdílení knih. Lidé si z nich mohou knihy zdarma odnést a jiné zase přinést. Do knihobudky patří čisté, kompletní a čitelné knihy.
Neslouží k odložení několika krabic najednou. Přeplněná skříň se špatně používá a knihy ponechané venku mohou navlhnout. Knihobudka se hodí hlavně pro běžnou beletrii, detektivky, dětské knihy a novější populárně-naučné tituly.
Darování organizaci je lepší domluvit předem
Knihy mohou využít domovy pro seniory, nemocnice, azylové domy nebo charitní obchody. Ani ty však nemají neomezené skladovací prostory. Charita proto doporučuje před každým věcným darem zavolat do konkrétního zařízení a zjistit jeho aktuální potřeby.
Zařízení může hledat detektivky, romány s větším písmem nebo knihy pro děti. Domluva předem šetří síly dárci i pracovníkům organizace.
Není nutné vyřešit celou knihovnu najednou
Velké množství knih se lépe třídí po menších částech. První den může přijít na řadu jedna police, další týden druhá. Rozhodování pak není tak únavné a člověk má čas některé tituly znovu otevřít.
Smyslem nemusí být prázdná knihovna. Často stačí uvolnit část polic a ponechat knihy, ke kterým se majitel skutečně vrací. Zbytek může dál sloužit čtenářům, kteří by se k němu jinak nedostali.
Rozloučení s knihou neznamená ztrátu příběhu, který se k ní váže. Některé vzpomínky zůstanou doma v jedné vybrané polici. Jiné mohou pokračovat u rodiny, v knihovně nebo v rukou nového čtenáře.
