Houby nemusíte hledat jen v lese. Pěstování snadno zvládnete i u sebe doma a sklízet budete celý rok
Na houby nemusíte jen do lesa. Některé druhy si můžete vypěstovat doma, ve sklepě nebo třeba v garáži. Nejjednodušší bývá hlíva ústřičná. Nepotřebuje zeminu a roste na materiálech bohatých na celulózu. Použít lze slámu, dřevní štěpku, piliny nebo vhodně připravený odpad. Část lidí zkouší také kávovou sedlinu, která by jinak skončila v koši.
Sledovat v Google Zprávách
Pro začátečníka je nejjistější hotový prorostlý blok. Podhoubí už v něm obsadilo připravený substrát a pěstitel řeší hlavně teplotu, světlo a vlhkost. Podle českého pěstitelského portálu Pěstík hlíva při prorůstání potřebuje zhruba 18 až 25 stupňů. Plodnic se pak tvoří při nižší teplotě, přibližně od 10 do 15 stupňů, a houba potřebuje i trochu světla.
Výhody kávové sedliny
Kávová sedlina má pro domácí pěstování jednu velkou výhodu. Je běžně po ruce a ještě jednou se využije odpad z kuchyně. Není ale pravda, že stačí nasypat mokrý lógr do krabičky a čekat na úrodu. Sedlina je bohatá na živiny, zároveň však snadno podléhá kontaminaci. Důležitá je proto čistá nádoba, čerstvý materiál a správná vlhkost.
Problematice se věnují i nejrůznější diplomové práce. Ta od Karolíny Petržalové ukázala, že samotná kávová sedlina nebyla v provedeném pokusu vhodným substrátem. Mycelium na ní kvůli zbytkovému kofeinu, fenolickým látkám a tříslovinám nenarostlo.
Kdo chce začít bez experimentů, může zůstat u slámy. Ta se před naočkováním sadbou obvykle tepelně ošetřuje. Cílem je omezit jiné mikroorganismy, které by s hlívou soupeřily o prostor. Server Pěstík doporučuje slámu zalít vodou o teplotě alespoň 80 stupňů a nechat ji nasáknout do druhého dne. Pak se smíchá se sadbou a nechá prorůst.
Pozor na cizí plíseň
Bílé podhoubí hlívy je v pořádku. Jiná situace nastává, když se v nádobě objeví zelené, černé nebo jiné nápadně zbarvené povlaky, sliz či nepříjemný zápach. Takový substrát nemá smysl zachraňovat odkrojením nebo odebráním malé části.
Státní zdravotní ústav letos znovu upozornil, že u plesnivých potravin nemusí být viditelná část jediným problémem. Vlákna plísní mohou prorůstat hlouběji a některé druhy vytvářejí mykotoxiny. Ty nemusí zničit ani běžné vaření nebo pečení. U domácího pěstování je proto lepší podezřelou várku vyhodit a začít znovu v čisté nádobě.
Hlíva potřebuje při tvorbě plodnic vlhké prostředí, čerstvý vzduch a trochu světla. Substrát ale nemá stát ve vodě. Přemokření zvyšuje riziko hniloby a dalších problémů. V tomto ohledu je potřeba zmínit, že první plodnice se mohou objevit asi po šesti týdnech od založení kultury, záleží však na podmínkách a použitém substrátu.
Do pěstební nádoby nepatří maso, omáčky ani vařené zbytky jídel. Smysl mají hlavně rostlinné materiály, které houba dokáže rozkládat. Vedle slámy a dřeva lze pracovat s dalšími lignocelulózovými odpady.
Kdo má zahradu, může zkusit i pěstování na dřevě. Hlíva patří mezi dřevokazné houby. V tomto ohledu je možné doporučit čerstvě pořezané větve nebo pokácené kmeny listnatých stromů. Do dřeva se vyvrtají otvory, vloží sadba a místo uzavře voskem. Podobně lze naočkovat i čerstvý pařez. Výsledek ale nepřijde tak rychle jako u hotového bloku.
