Důchodci nezapomněli na sníženou valorizaci: Slova o penězích zpět znovu otevřela starou křivdu

Snížená mimořádná valorizace z roku 2023 zůstává pro část důchodců otevřenou ranou. Téma znovu oživila slova ministryně financí Aleny Schillerové, která nejprve připustila možnou kompenzaci, následně ale oznámila, že vrácení peněz se nechystá.

Téma mimořádné valorizace důchodů se vrátilo ve chvíli, kdy Alena Schillerová naznačila, že by se vláda mohla ještě zabývat kompenzací za sníženou mimořádnou valorizaci důchodů ze června 2023. Tehdejší vláda Petra Fialy změnila způsob výpočtu a průměrné starobní důchody se nakonec zvýšily asi o tisíc korun méně, než by odpovídalo původnímu zákonu. Schillerová dříve mluvila o uzavřené věci, nedávno ale připustila, že úplně mrtvá být nemusí.

Po pár dnech ale situaci přehodnotila a tento týden definitivně oznámila, že vrácení peněz důchodcům za valorizaci se nechystá. „To je bohužel nevratný krok,“ konstatovala v pořadu Schillerka & Juchelka.

V diskusi pod článkem na portálu České důchody se rychle ukázalo, že lidé si sníženou valorizaci dobře pamatují.

Pro část lidí je vrácení peněz otázkou spravedlnosti

Blanka Kost napsala stručně: „Máme to přece slíbeno.“

Podobně to vidí i Bohumír Boruta: „Co je na tom špatného, když se křivda napraví? Tak se to má řešit ve spravedlivé společnosti.“

Zdeněk Brazda zvolil jiný tón, ale stejný směr: „Co s tím děláte za cavyky? Přidejte každý rok maximum, co můžete, a až to bude ta tisícovka, co ti zloději sebrali, tak to bude srovnaný.“

Z těchto reakcí je patrné, že pro některé nejde o novou dávku ani o bonus navíc. Berou to jako starý dluh, který po státu zůstal.

Předvolební vábnička?

Jan Kašpárek reagoval krátce: „Že by už začala volební kampaň?“

Pavel Pavel byl ještě jedovatější: „Jistě že vrátí a určitě navýší. Přesně v září 2029, těsně před volbami. Ať si to vyžere další vláda a taky zaplatí nyní vydané dluhopisy včetně úroků.“

Tahle skupina reakcí nevychází z očekávání, že se něco opravdu stane. Spíš z únavy z politických vět, které dobře znějí, ale nejsou podepřené konkrétním plánem.

Kdo by to zaplatil?

Pod článkem se rozjela také debata o tom, kolik by případné vyrovnání stálo a kde na ně vzít peníze.

Pavel Bohuslav to okomentoval ironicky: „Tak ještě vytisknout a prodat pár státních dluhopisů, aby bylo na důchody a tu tisícovku, však to někdo koupí a až se budou vyplácet výnosy, tak je zaplatíme z našich daní, hurá.“

Martin Weiser to vidí jinak, ale stejně ostře: „Jasný, rozdejte všechno stávajícím důchodcům a ostatní ať si na důchod našetří doma.“

Václav Brom přidal obavu z širších dopadů: „Pokud chce Schillerová s Babišem takhle pokračovat, tak tu během roku dvou máme další obří vlnu inflace a drahoty.“

Tady už nejde o otázku, zda byla snížená valorizace spravedlivá. Lidé řeší i to, co by případné vrácení peněz udělalo s rozpočtem a s ekonomikou. Článek připomíná, že v roce 2026 by mohl být důchodový účet po letech v plusu, první odhady mluví až o 20 miliardách korun. Jenže ani to samo o sobě neznamená, že je otevřená cesta k plošné kompenzaci.

Snížená valorizace zůstává citlivým tématem

Mimořádná valorizace z roku 2023 se do debat vrací i s odstupem času. Nejen jako změna zákona, ale i jako moment, který část důchodců dodnes vnímá jako narušení důvěry ve spravedlnost státu směrem k důchodcům. Už samotná zmínka o možné kompenzaci ukázala, že tohle téma mezi lidmi pořád neztratilo sílu.

Z reakcí je vidět, že důchodci na sníženou valorizaci nezapomněli. Jedni dál čekají, že se stará křivda napraví. Druzí nevěří, že se něco opravdu stane. A další řeší hlavně to, zda by podobný krok nepřinesl nové problémy, které by nakonec zaplatili všichni.